Revised Common Lectionary (Complementary)
Bohu tváří v tvář
Kdo to zatemňuje mé záměry?
38 Vtom Hospodin promluvil k Jobovi z vichru:
2 „Kdo to zatemňuje mé záměry řečmi,
v nichž není poznání?
3 Jako muž si teď vyhrň rukávy,
budu se tě ptát a ty mě poučíš:
4 Kde jsi byl, když jsem zemi založil?
Jen pověz, když tomu rozumíš.
5 Kdo určil její rozměry? To jistě víš!
Kdopak ji mírou přeměřil?
6 Do čeho jsou zapuštěny její základy?
Kdo položil její kámen úhelný,
7 když jitřní hvězdy sborem zpívaly
a všichni Boží synové [a] jásali radostí?
8 Kdo že to dveřmi moře uzavřel,
když se tehdy z lůna vyvalilo ven,
9 když jsem je přioblékl oblakem,
zahalil mračnem jako do plenek,
10 když jsem mu vytyčil meze své,
závory osadil na dveře
11 a řekl: ‚Smíš až sem, a dál už ne,
tvé vzduté vlny se zlomí zde‘?
Pátá kniha
I.
107 Oslavujte Hospodina – je tak dobrý!
Jeho láska trvá navěky!
2 Hospodinovi vykoupení ať o tom vyprávějí,
že je z nepřátelské moci vykoupil,
3 že je shromáždil z cizích zemí,
z východu i ze západu, ze severu i zámoří!
IV.
23 Ti, kdo se vydali na moře v lodích,
na mocné vody za svým řemeslem,
24 takoví viděli skutky Hospodinovy,
jeho zázraky na hlubině.
25 Na jeho slovo se strhla bouře,
vítr vysoko vlny pozvedal.
26 Stoupali k nebi, padali do hloubek,
hrůzou se rozplynula jejich odvaha.
27 Jak vratký opilec potáceli se,
veškerá zkušenost byla ta tam.
28 Volali k Hospodinu tehdy v té tísni,
a on je vyvedl z jejich úzkostí.
29 Proměnil onu bouři v šepot,
mořské [a] vlny se zklidnily.
30 Radovali se, když nastalo ticho,
dovedl je k přístavu, po němž toužili.
31 Sláva Hospodinu za jeho lásku,
za divy, které dělá pro lidi!
32 Ať je vyvyšován ve shromáždění lidu,
v radě starců ať jej oslaví!
6 Jako jeho spolupracovníci vás však také vyzýváme, abyste nepromarnili milost, kterou vám Bůh dává. 2 Říká přece:
„V čas milosti jsem tě vyslyšel,
v den spásy jsem ti pomohl.“ [a]
Hle, čas milosti je tu, ten spásný den je teď!
Srdce dokořán
3 Nikomu nechceme klást do cesty žádnou překážku, aby naší službě nebylo co vytknout. 4 Naopak, ve všem se osvědčujeme jako Boží služebníci: ve veliké vytrvalosti, v souženích, nedostatcích a úzkostech, 5 v ranách, vězeních a zmatcích, ve vyčerpáních, bděních a hladověních, 6 v čistotě, porozumění, trpělivosti a laskavosti, v Duchu svatém, v upřímné lásce, 7 ve slově pravdy a v Boží moci, s výzbrojí spravedlnosti napravo i nalevo, 8 se slávou i pohanou, se špatnou i dobrou pověstí, jako bludaři, a přitom pravdomluvní, 9 jako neznámí, a přitom dobře známí, jako umírající, a hle, žijeme, jako trestaní, smrti však unikající, 10 jako zarmoucení, stále se však radující, jako chudí, avšak mnohé obohacující, jako nic nemající, a přitom všechno vlastnící.
11 Mluvíme k vám otevřeně, drazí Korintští, naše srdce je dokořán! 12 Nebyli jste námi nijak utlačováni – jste to vy, kdo potlačuje své city k nám. 13 Řeknu vám to jako vlastním dětem: Na oplátku se teď otevřete vy.
Kdo to vůbec je?
35 Večer onoho dne jim řekl: „Přeplavme se na druhou stranu.“ 36 Opustili tedy zástup a vzali ho, jak byl, na loďku. Byly s ním i jiné loďky. 37 Tehdy se strhla veliká větrná bouře. Vlny se valily na loď a ta se už naplňovala vodou.
38 On ale spal na polštáři na lodní zádi. Vzbudili ho tedy: „Mistře, nezajímá tě, že umíráme?“
39 Když se probudil, okřikl vítr a přikázal vlnám: „Tiše, klid!“ Vítr se utišil a nastal naprostý klid.
40 „Proč se tak bojíte?“ řekl jim pak. „Ještě pořád nemáte víru?“
41 Byli z toho úplně vyděšení. „Kdo to vůbec je?“ ptali se jeden druhého. „Vždyť ho poslouchá i vítr a vlny!“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.