Revised Common Lectionary (Complementary)
22 Tak praví Panovník Hospodin:
Já vezmu snítku ze samé špičky cedru,
útlou ratolest vytrhnu z jeho koruny
a na vysoké strmé hoře si ji zasadím,
23 zasadím ji na vznešené hoře Izraele.
Vypustí ratolesti, vydá plody
a bude cedrem překrásným,
ve kterém se všichni ptáci uhnízdí
a všichni najdou stín pod jeho větvemi.
24 Všechny stromy v kraji tehdy poznají,
že já jsem Hospodin:
Já snižuji strom vysoký
a nízký zvyšuji,
zelený strom nechám usychat
a suchý rozkvétat.
To říkám já Hospodin;
já to učiním.“
92 Zpívaný žalm pro sobotní den.
2 Krásné je Hospodina velebit,
tvé jméno opěvovat, Nejvyšší!
3 Vyprávět o tvé lásce za svítání,
o tvé věrnosti zpívat za nocí
4 při loutně s deseti strunami,
za doprovodu citery.
12 Uvidím pád těch, kdo mě špehují,
o zkáze bídáků, kteří mě napadají, uslyším!
13 Spravedlivý ale jak palma pokvete,
jak cedr v Libanonu poroste.
14 V Hospodinově domě kdo jsou vsazeni,
v nádvořích našeho Boha vzkvétají.
15 Ovoce ponesou ještě ve stáří,
čerství zůstanou a plní sil.
6 Proto stále chováme smělou důvěru, i když víme, že dokud jsme doma v tomto těle, nejsme doma u Pána. 7 Žijeme totiž vírou, a ne viděním. 8 S touto smělou důvěrou rádi své tělo opustíme, abychom byli doma u Pána. 9 Ať už tedy zůstáváme doma anebo odcházíme, jde nám o to, abychom se mu líbili. 10 Všichni přece musíme stanout před Kristovým soudem, aby každý z nás dostal odplatu za to, co v těle vykonal, ať už to bylo dobré anebo zlé.
Vše je nové
11 Víme, co je to bázeň před Hospodinem, a proto přivádíme lidi k víře. Bohu je zřejmé, kdo jsme, a doufám, že je to zřejmé i vašemu svědomí. 12 Nechceme se před vámi znovu chválit, ale chceme vám dát příležitost chlubit se námi, abyste měli co odpovědět těm, kdo se mohou pochlubit zevnějškem, ale ne srdcem. 13 Jsme-li bez sebe, je to kvůli Bohu; jsme-li rozvážní, je to kvůli vám.
14 Kristova láska nás zavazuje. Jsme totiž přesvědčeni, že jeden zemřel za všechny, a tak zemřeli všichni. 15 On zemřel za všechny, aby ti, kdo žijí, nadále nežili sami pro sebe, ale pro toho, který za ně zemřel a vstal z mrtvých.
16 Od nynějška již proto nikoho neposuzujeme tělesně. I na Krista jsme kdysi měli tělesný názor, teď už ho ale známe jinak. 17 Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Staré pominulo – hle, je tu nové!
26 Potom řekl: „Boží království působí, jako když člověk hodí zrno na zem. 27 Spí a vstává ve dne i v noci a to zrno klíčí a roste, a on ani neví jak. 28 Země totiž plodí úrodu sama od sebe – nejdříve stéblo, potom klas a potom zralé obilí v klasu. 29 A když úroda dozraje, ihned se chopí srpu, protože nastala žeň.“
30 Řekl také: „K čemu přirovnáme Boží království? Jakým podobenstvím ho představíme? 31 Je jako zrnko hořčice, které když je zaseto do země, je nejmenší ze všech semen na zemi. 32 Jakmile je však zaseto, roste, až je větší než všechny byliny, a vypouští mohutné větve, takže i ptáci mohou hnízdit v jeho stínu.“
33 Přinášel jim Slovo v mnoha takových podobenstvích, nakolik byli schopni rozumět. 34 Nemluvil k nim jinak než v podobenstvích, ale svým učedníkům všechno v soukromí vysvětloval.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.