Revised Common Lectionary (Complementary)

92 Zpívaný žalm pro sobotní den.

Amaciáš, král judský

14 Druhého roku izraelského krále Jehoaše, syna Joachazova, začal kralovat Amaciáš, syn Joaše, krále judského. ² Stal se králem v pětadvaceti letech a kraloval v Jeruzalémě dvacet devět let. Jeho matka se jmenovala Joadan a byla z Jeruzaléma. ³ Dělal, co je v Hospodinových očích správné, ale ne tak jako jeho otec David. Ve všem se řídil příkladem svého otce Joaše. ⁴ Obětní výšiny ale nebyly odstraněny, a tak lid nadále obětoval a pálil kadidlo na výšinách.

⁵ Jakmile měl Amaciáš království pevně v rukou, nechal pobít ty své dvořany, kteří zabili jeho královského otce. ⁶ Syny těch vrahů ale nepopravil, neboť v knize Mojžíšova zákona je psáno, že Hospodin přikázal: „Rodiče nemohou platit životem za své děti ani děti za své rodiče. Každý zaplatí životem za svůj vlastní hřích.“ ^[a]

⁷ To on porazil 10 000 Edomců v Solném údolí. V oné bitvě dobyl Selu, přejmenoval ji na Jokteel a tak se jmenuje dodnes.

⁸ Amaciáš tenkrát vzkázal izraelskému králi Jehoašovi, synu Joachaze, syna Jehuova: „Pojďme se utkat!“

⁹ Izraelský král Jehoaš ale judskému králi Amaciášovi vzkázal:

¹⁰ Porazil jsi Edoma, srdce se ti dme. Jen se chlub, ale raději zůstaň doma. Proč si říkáš o neštěstí? Chceš padnout a strhnout s sebou i Judu?“

¹¹ Amaciáš ale neposlechl. Izraelský král Jehoaš tedy vytáhl a utkal se s judským králem Amaciášem u judského Bet-šemeše. ¹² Juda byl Izraelem poražen a celé jeho vojsko se rozuteklo domů. ¹³ Izraelský král Jehoaš zajal judského krále Amaciáše, syna Joašova, syna Achaziášova, u Bet-šemeše, odkud se vypravil na Jeruzalém. Od Efraimské brány až k Nárožní bráně proboural v jeruzalémských hradbách trhlinu na 400 loktů ^[b] širokou. ¹⁴ Pobral všechno zlato a stříbro i všechny nádoby, které se našly v Hospodinově chrámu i v pokladnicích královského paláce. Potom se s rukojmími vrátil do Samaří.

Podobenství o rozsévači

4 Znovu pak začal vyučovat u jezera. Shromáždil se k němu tak obrovský zástup, že nastoupil do lodi na jezeře a posadil se. Celý ten zástup byl na břehu ² a on je v podobenstvích učil o mnoha věcech. Ve svém vyučování jim řekl:

³ „Slyšte: Hle, vyšel rozsévač, aby rozséval. ⁴ A jak rozséval, některá semena padla podél cesty a přiletěli ptáci a sezobali je. ⁵ Jiná padla na skalnatá místa, kde neměla dost země, a ihned vzešla, protože země neměla hloubku. ⁶ Když pak vyšlo slunce, spálilo je, a protože neměla kořen, uschla. ⁷ Jiná zas padla do trní, a když trní vyrostlo, udusilo je, takže nevydala úrodu. ⁸ Ještě jiná však padla na dobrou půdu, vzešla, vzrostla a vydala úrodu – některé dalo třicetinásobek, jiné šedesátinásobek a jiné stonásobek.“ ⁹ Potom dodal: „Kdo má uši k slyšení, slyš.“

¹⁰ Jakmile byl o samotě, ti, kdo byli s ním, se ho spolu s Dvanácti ptali na ta podobenství. ¹¹ „Vám je svěřeno tajemství Božího království,“ odpověděl jim, „ale těm, kdo jsou vně, se to všechno děje v podobenstvích, ¹² aby

¹³ Tehdy jim řekl: „Vy to podobenství nechápete? A jak porozumíte všem ostatním podobenstvím? ¹⁴ Rozsévač rozsévá Slovo. ¹⁵ Ti, kterým se rozsévá Slovo podél cesty, jsou tito: Jakmile uslyší, ihned přichází satan a bere Slovo, které do nich bylo zaseto. ¹⁶ Ti, kterým se seje na skalnatou půdu, jsou pak tito: Jakmile uslyší Slovo, hned je s radostí přijímají, ¹⁷ ale nemají v sobě kořen a jsou nestálí. Když potom kvůli Slovu nastane soužení nebo pronásledování, hned odpadají. ¹⁸ Další jsou ti, kterým se seje do trní: To jsou ti, kteří slyší Slovo, ¹⁹ ale pak přicházejí starosti tohoto světa, oklamání bohatstvím a chtivost po dalších věcech a dusí Slovo, takže se stává neplodným. ²⁰ A pak jsou ti, u kterých se seje na dobré půdě: Slyší Slovo, přijímají je a přinášejí úrodu – jeden třicetinásobnou, jiný šedesátinásobnou a jiný stonásobnou.“