Revised Common Lectionary (Complementary)
Bet
9 Jak mladík svou stezku udrží v čistotě?
Tak, že tvým slovem řídí se!
10 Celým svým srdcem hledám tě,
od tvých příkazů zbloudit nenech mě!
11 V srdci si ukládám tvé výroky,
abych proti tobě nehřešil.
12 Požehnaný jsi, Hospodine,
svým zákonům prosím nauč mě!
13 Stále opakuji svými rty
vše, co jsi nařídil.
14 Raduji se z cesty tvých svědectví
jako z největšího bohatství.
15 O tvých pravidlech přemítám,
abych na tvoje stezky dbal.
16 Tvé zákony jsou mi rozkoší –
tvé slovo neztrácím z paměti!
Budoucí sláva
2 jednadvacátého dne sedmého měsíce, [a] přišlo skrze proroka Agea slovo Hospodinovo: 2 „Promluv k judskému místodržiteli Zerubábelovi, synu Šealtielovu, k veleknězi Jošuovi, synu Jocadakovu, i ke zbývajícímu lidu: 3 Zbývá mezi vámi ještě někdo, kdo viděl tento chrám v jeho dřívější slávě? A jak ho vidíte teď? Nepřipadá vám jako nic?
4 Nuže vzchop se, Zerubábeli! praví Hospodin. Vzchop se, veleknězi Jošuo, synu Jocadakův! Vzchop se, všechen lide této země, praví Hospodin, a dejte se do práce. Vždyť já jsem s vámi, praví Hospodin zástupů. 5 To je slovo, které jsem vám dal, když jste vycházeli z Egypta. [b] Můj Duch zůstává vprostřed vás. Nebojte se!
6 Tak praví Hospodin zástupů: Ještě jednou, a to brzy, otřesu nebem i zemí, mořem i souší. 7 Otřesu všemi národy, takže přijdou se svými poklady, a já tento chrám naplním slávou, praví Hospodin zástupů. 8 Mé je stříbro a mé je zlato, praví Hospodin zástupů. 9 Sláva tohoto nového chrámu bude větší než toho prvního, praví Hospodin zástupů. Na tomto místě daruji pokoj, praví Hospodin zástupů.“
Slovo pro Zerubábela
20 Čtyřiadvacátého dne téhož měsíce [a] dostal Ageus podruhé slovo Hospodinovo: 21 „Řekni judskému místodržiteli Zerubábelovi: Otřesu nebem i zemí. 22 Převrhnu královské trůny a sílu pohanských říší zničím. Převrhnu vozy i s vozataji, takže padnou koně a jejich jezdci se navzájem pobijí.
23 V ten den, praví Hospodin zástupů, tě vezmu, můj služebníku Zerubábeli, synu Šealtielův, praví Hospodin, a učiním tě svým pečetním prstenem, protože tebe jsem si vyvolil, praví Hospodin zástupů.“
34 Zástup mu odpověděl: „My jsme slyšeli ze Zákona, že Mesiáš tu zůstane navěky. Proč tedy říkáš, že Syn člověka musí být vyzdvižen? Kdo je ten Syn člověka?“
35 Ježíš jim řekl: „Ještě na kratičko je světlo s vámi. Choďte, dokud máte světlo, ať vás nezachvátí tma. Kdo totiž chodí ve tmě, neví, kam jde. 36 Dokud máte světlo, věřte ve světlo, abyste byli syny světla.“ Když to Ježíš pověděl, odešel a skryl se před nimi.
Kdo uvěřil naší zprávě?
37 Ačkoli před nimi udělal tolik zázraků, přece v něj neuvěřili. 38 Tak se naplnilo slovo proroka Izaiáše:
„Kdo, Hospodine, uvěřil naší zprávě?
Komu se Hospodinova paže zjevila?“ [a]
39 Proto nemohli věřit, neboť Izaiáš ještě řekl:
40 „Oslepil jejich oči a zatvrdil jejich srdce,
aby očima neuviděli a srdcem nepochopili
a neobrátili se, abych je nemohl uzdravit.“ [b]
41 To řekl Izaiáš, když zahlédl jeho slávu a mluvil o něm. 42 Přesto však v něho uvěřili i mnozí z hodnostářů, ale kvůli farizeům ho nevyznávali, aby nebyli vyobcováni ze synagogy. 43 Milovali totiž lidskou slávu více než slávu Boží.
44 Ježíš volal: „Kdo věří ve mne, věří ne ve mne, ale v Toho, který mě poslal. 45 Kdo vidí mě, vidí Toho, který mě poslal. 46 Já, světlo, jsem přišel na svět, aby žádný, kdo ve mne věří, nezůstal ve tmě. 47 Slyší-li někdo má slova a neplní je, já ho nesoudím; nepřišel jsem totiž, abych soudil svět, ale abych svět spasil. 48 Kdo mě odmítá a nepřijímá moje slova, má, kdo by ho soudil. V poslední den jej bude soudit slovo, které jsem mluvil. 49 Nemluvil jsem totiž sám od sebe, ale Otec, který mě poslal, ten mi dal přikázání, co mám říkat a co mluvit. 50 A vím, že jeho přikázání je věčný život. Co mluvím, tedy mluvím tak, jak mi řekl Otec.“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.