Revised Common Lectionary (Complementary)
19 Pro předního zpěváka.
Žalm Davidův.
2 Nebesa vyprávějí o Boží slávě,
o díle jeho rukou mluví obloha.
3 Jeden den druhému slovo uděluje,
jedna noc druhé zjevuje poznání.
4 Není slov a není řeči,
kde by jejich hlas zůstal neslyšen;
5 jejich zvuk [a] ozývá se celou zemí,
do krajů světa doléhá jejich zvěst.
Bůh stan postavil slunci v nebesích
6 a ono jak ženich vychází z komnaty,
jak hrdina dychtící na cestu vyrazit.
7 Vychází na jednom konci nebe,
k druhému konci míří obloukem,
před jeho žárem se nikdo neskryje.
8 Hospodinův Zákon je dokonalý,
život do duše navrací.
Hospodinova svědectví jsou věrná,
i prosté činí moudrými.
9 Hospodinova pravidla jsou poctivá,
srdce naplňují radostí.
Hospodinovo přikázání je ryzí,
oči člověku rozzáří.
10 Úcta k Hospodinu je čistá,
obstojí navěky.
Hospodinova nařízení jsou pravá,
plná spravedlnosti,
11 nad zlato vzácnější,
nad zlato nejčistší,
nad med nejsladší,
nad med z pláství kanoucí.
12 Poučením jsou pro tvého služebníka,
v jejich dodržování je hojná odplata.
13 Kdo ale rozpozná vlastní poblouzení?
Od skrytých hříchů mě očisti!
14 Zbav svého služebníka i těch úmyslných,
nikdy ať nade mnou nepanují!
Pak budu bezúhonný a nevinný,
své veliké viny zbavený.
15 Slova v mých ústech, v mém srdci myšlení
kéž se ti, Hospodine, zalíbí –
skálo má, můj Vykupiteli!
16 Ráno třetího dne pak nastalo hřmění a blýskání. Nad horou se objevil těžký oblak a znělo mocné troubení rohu. Všechen lid v táboře se třásl. 17 Mojžíš vyvedl lid z tábora vstříc Bohu a lid se postavil při úpatí hory. 18 Hora Sinaj byla celá zahalena kouřem, neboť na ni Hospodin sestoupil v ohni. Stoupal z ní dým jako z pece a celá hora se mohutně otřásala. 19 Troubení rohu sílilo stále více, Mojžíš mluvil a Bůh mu odpovídal hromovým hlasem.
20 Hospodin sestoupil na vrchol hory Sinaj. Hospodin zavolal Mojžíše na vrchol hory a ten tam vystoupil. 21 Hospodin Mojžíšovi řekl: „Jdi dolů a varuj lid, ať se nepokoušejí proniknout k Hospodinu, aby ho spatřili. Mnoho by jich padlo. 22 Také kněží, kteří přistupují k Hospodinu, ať se posvětí, aby se na ně Hospodin neobořil.“
23 „Lid nemůže vystupovat na horu Sinaj,“ odpověděl Mojžíš Hospodinu. „Sám jsi nás přece varoval slovy: ‚Ohranič horu a posvěť ji.‘“
24 „Jdi dolů!“ opakoval Hospodin. „Potom se vrátíš nahoru spolu s Áronem. Kněží ani lid ať se však nepokoušejí proniknout vzhůru k Hospodinu, aby se na ně neobořil.“
25 Mojžíš tedy sestoupil k lidu a řekl jim to.
Ježíš, Mojžíš a Eliáš
2 Po šesti dnech Ježíš k sobě vzal Petra, Jakuba a Jana, vyvedl je samotné stranou na vysokou horu a proměnil se před nimi. 3 Jeho šaty se rozzářily a úplně zbělely, tak jak by je žádný bělič na zemi nemohl vybělit. 4 A uviděli Eliáše a Mojžíše, jak rozmlouvají s Ježíšem.
5 Petr na to Ježíšovi řekl: „Rabbi, dobře, že jsme tu! Uděláme tu tři stánky – jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.“ 6 Byli totiž tak vyděšení, že nevěděl, co by řekl.
7 Vtom se objevil oblak a zahalil je. Z oblaku zazněl hlas: „Toto je můj milovaný Syn. [a] Toho poslouchejte.“ 8 Hned se rozhlédli, ale neviděli už u sebe nikoho než samotného Ježíše.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.