Revised Common Lectionary (Complementary)
5 Jen na to myslí, jak by ho strhli,
jak by ho zbavili jeho cti.
Lež mají rádi, ústy dobrořečí,
v srdci však srší kletbami! séla
6 Jen v Bohu, duše má, odpočívej,
od něj přichází moje naděje.
7 Jen on je má skála, moje spása,
nepadnu, on je můj pevný hrad!
8 V Bohu je má spása, moje sláva;
má pevná skála, v Bohu je skrýše má.
9 V každý čas na něj, lidé, spoléhejte,
před Bohem, naší skrýší, své srdce vylijte! séla
10 Jen pouhé nic jsou přece smrtelníci,
lidští tvorové jsou jako přeludy:
Budou-li spolu na váhu položeni,
lehčí se ukážou než pouhé nic!
11 Nespoléhejte na bezpráví,
nedoufejte marně v krádeže,
a kdyby vzrůstalo vaše jmění,
v srdci mu místo nedejte!
12 Jednou Bůh mluvil, dvakrát jsem to slyšel,
že Bohu síla náleží.
Rozbitý džbán
19 Hospodin řekl toto: „Jdi a kup od hrnčíře hliněný džbán. Vezmi s sebou několik stařešinů z lidu i z kněží 2 a vyjdi Branou střepů [a] do údolí Ben-hinom. Tam volej slova, která ti řeknu. 3 Volej: ‚Slyšte slovo Hospodinovo, králové Judy i obyvatelé Jeruzaléma! Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Hle, dopustím na toto místo takové neštěstí, že to nikomu, kdo o tom uslyší, nepřestane znít v uších. [b]
4 To proto, že mě opustili a toto místo mi odcizili. Pálili zde kadidlo cizím bohům, které neznali sami ani jejich otcové, ba ani judští králové, a naplnili toto místo krví nevinných. 5 Vystavěli také obětiště Baalovi, aby tam spalovali své vlastní děti jako zápalné oběti Baalovi – to jsem jim přece nepřikázal, o tom jsem nemluvil, to mi nepřišlo ani na mysl!
6 A proto hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy už se tomuto místu nebude říkat Tofet ani údolí Ben-hinom, ale Údolí vraždění. [c] 7 Na tomto místě zmařím záměry Judských a Jeruzalémských. Nechám je před jejich nepřáteli padnout mečem v ruce těch, kdo pasou po jejich životě. Jejich mrtvolami nakrmím ptáky a divou zvěř. 8 Nechám toto město budit děs a posměch. Každý, kdo tudy půjde, zhrozí se a užasne nad všemi ranami, jež na něj dopadly. 9 Nechám je jíst maso jejich vlastních synů a maso jejich vlastních dcer. V tom zoufalém sevření svých nepřátel, kteří pasou po jejich životě, se budou požírat navzájem.‘ [d]
10 Potom onen džbán rozbij před muži, kteří šli s tebou, 11 a řekni jim – ‚Tak praví Hospodin zástupů: Jako když se rozbije hliněná nádoba a už se nedá opravit, tak rozbiji tento lid i toto město. A v Tofetu se bude pohřbívat, protože jinde už k pohřbívání nezbude místo. 12 Tak naložím s tímto místem, praví Hospodin, i s těmi, kdo tu žijí. Způsobím, že toto město bude vypadat jako Tofet. 13 Jeruzalémské domy i paláce judských králů budou stejně nečisté jako toto místo, Tofet – všechny domy, na jejichž střechách se pálilo kadidlo celému tomu nebeskému zástupu a kde se konaly úlitby cizím bohům.‘“
Hrůza všude kolem
14 Když se pak Jeremiáš vrátil z Tofetu, kam jej Hospodin poslal prorokovat, postavil se na nádvoří Hospodinova domu a promluvil ke všemu lidu: 15 „Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele – Hle, přivádím na toto město a na všechna města v okolí veškeré zlo, před kterým jsem je varoval. Jsou totiž tvrdošíjní a nechtějí poslouchat má slova!“
11 I kupci země nad ní budou plakat a truchlit, neboť už nikdo nekoupí jejich zboží: 12 náklady zlata, stříbra, drahokamů a perel; kmentu, purpuru, hedvábí a šarlatu; veškeré vonné dříví, všechno zboží ze slonoviny a všechno zboží z nejdražšího dřeva, mědi, železa i mramoru; 13 skořici a vonné koření, voňavky, mast i kadidlo; víno, olej, mouku i pšenici; dobytek, ovce, koně i vozy; a těla i duše lidí.
14 „Sklizeň, po níž jsi prahla, tě opustila,
všechen lesk a nádheru jsi ztratila,
vše nenávratně zmizelo!“
15 Obchodníci s těmito věcmi, kteří na ní zbohatli, se pro hrůzu z jejích muk zastaví v povzdálí a budou plakat, truchlit 16 a naříkat:
„Běda, běda, město veliké,
oblékané kmentem, purpurem a šarlatem,
pokryté zlatem, drahokamy a perlami –
17 takové bohatství zničeno v jedné hodině!“
Každý kormidelník i veškeré množství těch, kdo se plaví na lodích, námořníci a všichni, kdo pracují na moři, zůstali stát v povzdálí, 18 a když viděli dým jejího pálení, začali volat: „Které bylo podobné tomuto velikému městu?“ 19 Sypali si prach na hlavu a s pláčem a kvílením křičeli:
„Běda, běda, město veliké,
z jehož blahobytu zbohatli
všichni námořní rejdaři –
bylo zničeno v jedné hodině!“
20 Vesel se nad tím městem, nebe,
svatí apoštolové i proroci –
Bůh je odsoudil za to,
jak odsuzovalo vás!
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.