Revised Common Lectionary (Complementary)
148 Haleluja!
Chvalte Hospodina, všichni na nebi,
chvalte ho z výšin svých!
2 Chvalte ho, všichni jeho andělé,
chvalte ho, všechny jeho zástupy!
3 Chvalte ho, slunce i měsíci,
chvalte ho, všechny hvězdy zářící!
4 Chvalte ho, nebesa nejvyšší,
chvalte ho, vody v oblacích!
5 Ať všichni chválí jméno Hospodin,
jehož příkazem byli stvořeni!
6 Na věčné věky je všechny umístil,
jeho ustanovení se nezmění!
7 Chvalte Hospodina, všichni na zemi,
vodní obludy a všechny hlubiny,
8 blesky a kroupy, mlha i sníh,
prudký vichr, plnící jeho rozkazy,
9 rovněž tak hory a všechny pahorky,
ovocné stromy a všechno cedroví,
10 divoká zvěř i všechen dobytek,
drobná havěť i ptáci na křídlech,
11 králové světa a všechny národy,
všichni vůdcové a vládci na zemi,
12 mladíci spolu s dívkami
a staří s mladými!
13 Ať všichni chválí jméno Hospodin,
jen jeho jméno je přece nejvyšší,
jeho sláva je nad nebem i nad zemí!
14 Roh svého lidu on sám vyvýšil
k věhlasu všech svých oddaných,
synů Izraele, jeho nejbližších!
Haleluja!
5 Teď ale praví Hospodin –
ten, který mě v lůně zformoval,
abych byl jeho služebník
a přivedl k němu nazpět Jákoba,
aby se Izrael k němu shromáždil
(takto jsem poctěn před Hospodinovýma očima,
neboť můj Bůh je síla má) –
6 nuže, on praví:
Málo na tom, abys jako můj služebník
obnovil Jákobovy kmeny
a přivedl nazpět ty,
kdo z Izraele přežili.
Světlem národů proto činím tě,
aby má spása obsáhla celý svět.
7 Toto praví Hospodin,
vykupitel Izraele, jeho Svatý,
tomu, jímž lidé pohrdají a národy si ho oškliví,
služebníku vládnoucích:
Králové povstanou, až tě uvidí,
a velmoži se pokloní
kvůli Hospodinu, který je věrný,
Svatému izraelskému, jenž tě vyvolil.
8 Toto praví Hospodin:
V čas milosti tě vyslyším,
pomohu ti v den spasení.
Já tě ochráním
a dám tě lidu do smlouvy,
tak abys zemi obnovil
a rozdělil zpustlá dědictví,
9 abys řekl vězňům: „Vyjděte!“
a těm, kdo jsou ve tmě: „Ukažte se!“
Podél cest se budou moci občerstvit,
naleznou pastvu na všech pustých návrších;
10 nebudou hladovět ani žízeň mít,
žár ani slunce neublíží jim,
neboť je povede Ten, jenž je soucitný,
a doprovodí je mezi vodní studánky.
11 Všechny své hory v cestu obrátím
a mé stezky budou zpevněny.
12 Hle – už přicházejí z dálky,
od severu jedni, od západu další
a jiní z asuánské [a] krajiny.
13 Jásejte, nebesa, země, raduj se,
vy hory, zvučně zpívejte!
Hospodin totiž svůj lid potěšil,
projevil soucit ke svým ubohým!
Nezapomenu na tebe
14 Sion však říká: „Hospodin mě opustil,
zapomněl na mě Panovník.“
15 Zapomene snad žena na své nemluvně?
Nemá snad soucit s vlastním dítětem?
I kdyby však ony zapomněly přece,
já nikdy nezapomenu na tebe!
Ježíšova rodina
46 A zatímco ještě mluvil k zástupům, hle, jeho matka a bratři stáli venku, neboť s ním chtěli promluvit. 47 Někdo mu řekl: „Pohleď, tvá matka a tví bratři stojí venku. Chtějí s tebou mluvit.“
48 On mu však odpověděl: „Kdo je má matka? Kdo jsou mí bratři?“ 49 Ukázal rukou na své učedníky a řekl: „Pohleď, má matka a mí bratři. 50 Kdokoli plní vůli mého nebeského Otce, to je můj bratr, má sestra, má matka.“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.