Revised Common Lectionary (Complementary)
27 Žalm Davidův.
Hospodin je mé světlo a má spása,
koho bych se měl bát?
Hospodin je síla mého života,
z koho bych měl mít strach?
2 Když na mě útokem táhnou bídáci,
aby mé tělo zhltali,
moji nepřátelé a mí protivníci
sami vrávorají a padají.
3 I když se proti mně vojsko utáboří,
mé srdce se toho neleká;
i kdyby proti mně vypukla válka,
i tehdy se budu spoléhat.
4 Žádal jsem Hospodina o jediné,
po tom jsem toužit nikdy nepřestal:
Abych směl zůstávat v jeho domě
po všechny dny svého života,
abych se kochal v Hospodinově kráse
a v jeho chrámě jej hledal.
5 Neboť mě skryje ve svém příbytku,
když nastane zlý den,
schová mě ve skrýši svého stanu
a na skálu mě vyzdvihne.
6 Tehdy má hlava bude vyvýšena
nad mé nepřátele ze všech stran;
v jeho stanu budu s jásotem obětovat,
Hospodinu budu zpívat a hrát!
7 Slyš mě, Hospodine, hlasitě volám,
smiluj se nade mnou, vyslyš mě.
8 O tobě přemítá mé srdce,
že říkáš: „Hledejte mou tvář!“
Tvou tvář tedy hledám, Hospodine,
9 neskrývej přede mnou svou tvář!
Svého služebníka v hněvu neodmítej,
býval jsi přece mou pomocí!
Nenechávej mě a neopouštěj,
Bože mé záchrany!
10 Můj otec i matka mě sice opustili,
Hospodin mě ale k sobě přivine.
11 Ukaž mi, Hospodine, cestu svou,
kvůli mým nepřátelům veď mě
stezkou srovnanou!
12 Nevydej mě prosím zvůli mých nepřátel –
povstali proti mně lživí svědkové
a krutě obviňují mě!
13 Kéž mohu věřit, že na zemi mezi živými
uvidím, jak dobrý je Hospodin!
14 Spoléhej na Hospodina,
buď statečný a on tě posilní.
Spoléhej na Hospodina!
Tví mrtví ožijí
7 Cesta spravedlivého je poctivá,
stezku spravedlivého vyrovnáš.
8 Na cestě tvých soudů, Hospodine,
v tebe doufáme;
po tvém jménu, po tvé připomínce
v duši toužíme.
9 Má duše v noci touží po tobě,
můj duch tě hledá s úsvitem.
Když se tvé soudy dějí na zemi,
obyvatelé světa se učí spravedlnosti.
10 Když se však prokazuje vlídnost lumpovi,
spravedlnosti se neučí;
v zemi práva pak páchá bezpráví,
nevidí, jak vznešený je Hospodin.
11 Svou rukou, Hospodine, hrozíš jim,
oni to ale nevidí.
Ať vidí, jak horlíš pro svůj lid! Ať se zastydí!
Ať všechny tvé nepřátele oheň pohltí!
12 Nám však, Hospodine, pokoj působíš;
za vše, co jsme udělali, jsi nám odplatil.
13 Hospodine, Bože náš,
jiní krom tebe vládli nám,
my však jen na tebe chceme spoléhat,
jen tvoje jméno uctívat.
14 Už jsou však mrtví, neožijí,
nevstanou jejich mrtvoly –
vždyť jsi je ztrestal, vyhladil,
nenechal jsi po nich ani památky.
15 Rozmnožil jsi národ, Hospodine,
rozmnožil jsi národ, oslavil ses,
rozšířil jsi všechny naše hranice!
37 Ta slova je zasáhla do srdce. Začali se Petra a ostatních apoštolů ptát: „Co máme dělat, bratři?“
38 „Čiňte pokání,“ odpověděl Petr, „a každý se nechte pokřtít ve jménu Ježíše Krista, aby vám byly odpuštěny hříchy. I vy přijmete dar Ducha svatého, 39 neboť to zaslíbení platí pro vás a vaše potomky i pro všechny, kdo jsou daleko – kohokoli povolá Hospodin, náš Bůh.“ 40 Dosvědčoval to ještě mnoha jinými slovy a vyzýval je: „Zachraňte se z tohoto zvráceného pokolení!“
Měli všechno společné
41 Ti, kdo ochotně přijali jeho slova, se pak dali pokřtít a toho dne se připojilo okolo tří tisíc lidí. 42 Zůstávali v apoštolském učení a ve společenství, v lámání chleba a v modlitbách.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.