Revised Common Lectionary (Complementary)
37 Žalm Davidův. [a]
Nezlob se kvůli zlosynům,
nezáviď těm, kdo křivdu působí –
2 vždyť jako tráva uschnou znenadání,
jak jarní zeleň uvadnou!
3 Spoléhej na Hospodina, konej dobro,
obývej zemi a žij v bezpečí.
4 V Hospodinu měj svoji rozkoš –
on touhy tvého srdce naplní!
5 Hospodinu svěř svoji cestu,
doufej v něj a on to učiní:
6 vyvede tvou spravedlnost na denní světlo,
tvou nevinu na slunce polední.
7 Zůstávej v klidu před Hospodinem,
trpělivě na něj vyčkávej.
Nezlob se, když někdo slaví úspěch,
když někdo provádí, co si umane.
8 Vyhni se hněvu, zanech zášti,
nezlob se, vždyť to jen uškodí.
9 Bídáci přece budou vymýceni,
doufající v Hospodina však zemi obdrží.
10 Za malou chvíli ničema zmizí,
ohlédneš se po něm, a už tu nebude.
11 Pokorní ale obdrží zemi,
rozkoš naleznou v hojnosti pokoje.
12 Ničema proti poctivému kuje pikle,
zuby na něj skřípe zuřivě,
13 Hospodin se mu ale směje –
vidí, že přichází jeho den!
14 S taseným mečem, s napjatým lukem
ničemové napadají chudáky ubohé,
aby pobili ty, kdo žijí poctivě.
15 Ten jejich meč je však bodne do srdce,
ten jejich luk se rozláme!
16 Lepší je málo, co má spravedlivý,
nežli bohatství spousty ničemů.
17 Paže ničemů budou zpřelámány,
spravedlivým je ale Hospodin podporou.
Nečekaná laskavost
2 Noemi měla příbuzného z manželovy strany, znamenitého muže z Elimelechova rodu; jmenoval se Boáz.
2 Moábka Rút se jednou Noemi zeptala: „Mohla bych jít na pole sbírat klasy za někým, kdo mi to dovolí?“
„Jdi, má dcero,“ odpověděla Noemi. 3 Šla tedy, a když přišla na pole, paběrkovala za ženci. (A ten díl pole náhodou patřil tomu Boázovi z Elimelechova rodu.)
4 Vtom z Betléma přišel Boáz. „Hospodin s vámi!“ pozdravil žence.
„Hospodin ti žehnej!“ odpověděli mu.
5 „Čí je ta dívka?“ zeptal se Boáz svého služebníka, který měl na starosti žence.
6 Služebník mu řekl: „To je ta mladá Moábka, která přišla s Noemi z moábského kraje. 7 Ptala se: ‚Mohla bych jít za ženci a paběrkovat mezi snopy?‘ Co přišla, je na nohou, od rána až doteď, jen na chvilku si odpočala.“
8 Boáz tedy Rút oslovil: „Poslyš, dcero, nechoď paběrkovat na jiné pole. Neodcházej odsud, ale drž se u mých děveček. 9 Sleduj, kde budou na poli sklízet, a choď za nimi. Služebníkům přikážu, ať se tě ani nedotknou. Když budeš mít žízeň, jdi k nádobám a napij se vody, kterou služebníci načerpali.“
10 Rút padla na tvář a poklonila se až k zemi se slovy: „Čemu vděčím za tu laskavost, že se ke mně znáš? Vždyť jsem cizinka.“
11 Boáz jí odpověděl: „Slyšel jsem, co všechno jsi po smrti svého muže udělala pro svou tchyni a že jsi opustila svého otce, matku i rodnou zem a odešla k lidu, který jsi předtím neznala. 12 Kéž ti Hospodin za tvůj skutek odplatí! Kéž tě hojně odmění Hospodin, Bůh Izraele, pod jehož křídla ses přišla skrýt.“
13 „Jsi ke mně tak laskavý, pane,“ odvětila. „Potěšil jsi mě a mluvil jsi ke své služebnici přívětivě, přestože ani nepatřím k tvým služebným.“
14 Když pak přišel čas k jídlu, řekl jí Boáz: „Pojď sem, vezmi si chleba a namáčej si sousta ve víně.“ [a]
Přisedla si tedy k žencům, a když jí podal pražené zrní, jedla do sytosti a ještě jí zbylo. 15 Potom šla znovu paběrkovat a Boáz svým služebníkům přikázal: „Nechte ji sbírat mezi snopy, nebraňte jí. 16 Naopak, vytahujte klasy ze snopů a nechávejte je pro ni. Jen ať sbírá, neokřikujte ji!“
5 A teď vy, boháči – plačte a naříkejte nad bídami, jež vás čekají. 2 Vaše bohatství je shnilé, šaty vám sežrali moli, 3 vaše zlato a stříbro zrezivělo. Ta rez bude svědčit proti vám a stráví vaše těla jako oheň. Nahromadili jste si poklad pro poslední dny! 4 Slyšíte? To křičí mzda, kterou jste odepřeli dělníkům, kteří dřeli na vašich polích! [a] Volání ženců došlo sluchu Hospodina zástupů! 5 Žili jste na zemi v rozkoši a v požitcích; vykrmili jste se ke dni porážky! 6 Odsoudili jste a zavraždili spravedlivého; on se nebránil.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.