Revised Common Lectionary (Complementary)
7 Slyš mě, Hospodine, hlasitě volám,
smiluj se nade mnou, vyslyš mě.
8 O tobě přemítá mé srdce,
že říkáš: „Hledejte mou tvář!“
Tvou tvář tedy hledám, Hospodine,
9 neskrývej přede mnou svou tvář!
Svého služebníka v hněvu neodmítej,
býval jsi přece mou pomocí!
Nenechávej mě a neopouštěj,
Bože mé záchrany!
10 Můj otec i matka mě sice opustili,
Hospodin mě ale k sobě přivine.
11 Ukaž mi, Hospodine, cestu svou,
kvůli mým nepřátelům veď mě
stezkou srovnanou!
12 Nevydej mě prosím zvůli mých nepřátel –
povstali proti mně lživí svědkové
a krutě obviňují mě!
13 Kéž mohu věřit, že na zemi mezi živými
uvidím, jak dobrý je Hospodin!
14 Spoléhej na Hospodina,
buď statečný a on tě posilní.
Spoléhej na Hospodina!
Jákobova závěť
49 Jákob tenkrát svolal své syny:
„Sejděte se, ať vám oznámím,
co vás potká ve dnech budoucích.
2 Shromážděte se a slyšte, synové Jákobovi,
naslouchejte svému otci Izraelovi:
8 Judo, tebe tví bratři budou chválit, [a]
tvá ruka na šíji tvých nepřátel!
Synové tvého otce
ať před tebou se sklánějí.
9 Mladý lev je Juda;
svou kořistí jsi vzrostl, synu můj!
Schoulil se, jako lev ulehl,
jako lvice – kdo přiměje ho vstát?
10 Vůdcovská hůl nevzdálí se od Judy,
žezlo v jeho klíně zůstane,
než přijde Ten, jemuž náleží
a jehož budou poslouchat národy.
11 K vinnému keři přiváže oslíka,
k ušlechtilé révě oslátko své.
Ve víně své roucho vypere,
v krvi hroznů svůj šat.
12 Jeho oči se nad víno třpytí,
zuby jeho nad mléko bílé jsou.
13 Zabulon u mořského břehu bydlí,
pro lodi bude přístavem,
až k dalekému Sidonu se přivine.
21 Neftalí je laň vypuštěná,
jež vrhá krásné kolouchy.
22 Josef je ratolest plodná,
plodná ratolest nad pramenem,
jejíž výhonky se po zdi pnou.
23 Zraňovali ho, stříleli,
lukostřelci jej stíhali.
24 Pevný však zůstal jeho luk,
přijaly sílu paže rukou jeho
z rukou Mocného Jákobova.
Odtud je Pastýř, Kámen Izraelův –
25 od Boha tvého otce, jenž ti pomůže.
Všemohoucí kéž požehná tě
požehnáním nebes nahoře,
požehnáním propasti ležící dole,
požehnáním prsou jakož i lůna!
26 Požehnání tvého otce překonala
požehnání mých rodičů
až k vrcholům věčných návrší.
Na hlavu Josefovu nechť přijdou,
na temeno vyvoleného z bratří!
67 Jeho otec Zachariáš byl naplněn Duchem svatým a prorokoval:
68 „Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele,
neboť navštívil a vykoupil svůj lid!
69 Vyzdvihl nám roh spásy [a]
v domě svého služebníka Davida,
70 jak to sliboval ústy svých svatých proroků,
kteří byli už od věků.
71 Spasil nás od našich nepřátel
a z ruky všech, kdo nás nenávidí.
72 Prokázal milosrdenství našim otcům
a vzpomenul na svou svatou smlouvu –
73 na přísahu, kterou dal našemu otci Abrahamovi,
74 že nás vysvobodí z ruky nepřátel,
abychom beze strachu sloužili jemu
75 ve svatosti a spravedlnosti před jeho tváří
po všechny dny svého života.
76 A ty, dítě, budeš nazváno prorokem Nejvyššího,
neboť půjdeš před Pánem připravit jeho cesty,
77 dát jeho lidu poznat spasení
v odpuštění jejich hříchů
78 pro niterné milosrdenství našeho Boha,
v němž nás navštíví jako Svítání shůry,
79 aby se ukázal bydlícím v temnotě a stínu smrti [b]
a přivedl naše nohy na cestu pokoje.“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.