Revised Common Lectionary (Complementary)
9 Lid, který chodil v temnotách,
veliké světlo uvidí,
těm, kdo žili v zemi stínu smrti,
světlo zazáří.
2 Rozmnožil jsi tento národ,
jeho radost jsi rozhojnil,
a tak se radují před tebou,
jako se radují při sklizni,
jako se veselí vojáci,
když se dělí o kořist.
3 Rozlámeš jho, jež ho tížilo,
prut šlehající jeho rameno
i hůl jeho utiskovatele
jako při midiánské porážce. [a]
4 Veškerá obuv válečná
i roucha krví zbrocená
budou určena k spálení,
budou pohlcena plameny.
27 Žalm Davidův.
Hospodin je mé světlo a má spása,
koho bych se měl bát?
Hospodin je síla mého života,
z koho bych měl mít strach?
4 Žádal jsem Hospodina o jediné,
po tom jsem toužit nikdy nepřestal:
Abych směl zůstávat v jeho domě
po všechny dny svého života,
abych se kochal v Hospodinově kráse
a v jeho chrámě jej hledal.
5 Neboť mě skryje ve svém příbytku,
když nastane zlý den,
schová mě ve skrýši svého stanu
a na skálu mě vyzdvihne.
6 Tehdy má hlava bude vyvýšena
nad mé nepřátele ze všech stran;
v jeho stanu budu s jásotem obětovat,
Hospodinu budu zpívat a hrát!
7 Slyš mě, Hospodine, hlasitě volám,
smiluj se nade mnou, vyslyš mě.
8 O tobě přemítá mé srdce,
že říkáš: „Hledejte mou tvář!“
Tvou tvář tedy hledám, Hospodine,
9 neskrývej přede mnou svou tvář!
Svého služebníka v hněvu neodmítej,
býval jsi přece mou pomocí!
Nenechávej mě a neopouštěj,
Bože mé záchrany!
10 Bratři, jménem našeho Pána Ježíše Krista vás prosím, abyste všichni spolu souhlasili a namísto vzájemných roztržek byli spojeni jednou myslí a jedním záměrem. 11 Z domu Chloé jsem se o vás, bratři moji, dozvěděl, že mezi sebou máte sváry. 12 Mám na mysli to, že jeden z vás říká: „Já jsem Pavlův,“ jiný: „Já jsem Apollův,“ další: „Já jsem Petrův“ [a] a další „Já zase Kristův.“
13 Copak je Kristus rozdělen? Byl snad za vás ukřižován Pavel? Byli jste snad pokřtěni v Pavlově jménu? 14 Díky Bohu, že jsem nikoho z vás nekřtil, kromě Krispa a Gaia, 15 aby ještě někdo neřekl, že jste byli pokřtěni v mém jménu. 16 Pokřtil jsem vlastně i Štěpánovu rodinu, ale nevím, že bych křtil ještě někoho dalšího. 17 Kristus mě totiž neposlal křtít, ale kázat evangelium, a to bez moudrých řečí, aby snad nebyl zmařen Kristův kříž.
Bláznivé kázání
18 Ano, pro ty, kdo spějí k záhubě, je poselství kříže bláznovstvím, ale pro nás, kdo docházíme spásy, je to Boží moc.
Světlo v Galileji
12 Když Ježíš uslyšel, že Jan byl uvězněn, vrátil se do Galileje. 13 Opustil Nazaret a přišel bydlet do pobřežního města Kafarnaum v krajinách Zabulon a Neftalí. 14 Tak se naplnilo slovo proroka Izaiáše:
15 „Země Zabulon a země Neftalí,
při cestě k moři, za Jordánem,
Galilea pohanů:
16 Lid, který bydlel v temnotách,
uviděl veliké světlo,
obyvatelům krajiny stínu smrti
světlo se zaskvělo.“ [a]
17 Od té doby začal Ježíš kázat: „Čiňte pokání! Nebeské království je blízko!“ [b]
18 Jednou se procházel podél Galilejského jezera a uviděl dva bratry, jak házejí síť do vody. Byli to rybáři Šimon (později zvaný Petr) a jeho bratr Ondřej. 19 Řekl jim: „Pojďte za mnou a udělám z vás rybáře lidí!“ 20 Oni hned opustili sítě a šli za ním. 21 Poodešel dál a uviděl jiné dva bratry – Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana – jak na lodi se svým otcem Zebedeem spravují sítě. Zavolal je 22 a oni hned opustili loď i svého otce a šli za ním.
23 Ježíš pak procházel celou Galileu, učil v jejich synagogách, kázal evangelium o Království a uzdravoval každou nemoc a každý neduh mezi lidmi.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.