Revised Common Lectionary (Complementary)
27 Žalm Davidův.
Hospodin je mé světlo a má spása,
koho bych se měl bát?
Hospodin je síla mého života,
z koho bych měl mít strach?
2 Když na mě útokem táhnou bídáci,
aby mé tělo zhltali,
moji nepřátelé a mí protivníci
sami vrávorají a padají.
3 I když se proti mně vojsko utáboří,
mé srdce se toho neleká;
i kdyby proti mně vypukla válka,
i tehdy se budu spoléhat.
4 Žádal jsem Hospodina o jediné,
po tom jsem toužit nikdy nepřestal:
Abych směl zůstávat v jeho domě
po všechny dny svého života,
abych se kochal v Hospodinově kráse
a v jeho chrámě jej hledal.
5 Neboť mě skryje ve svém příbytku,
když nastane zlý den,
schová mě ve skrýši svého stanu
a na skálu mě vyzdvihne.
6 Tehdy má hlava bude vyvýšena
nad mé nepřátele ze všech stran;
v jeho stanu budu s jásotem obětovat,
Hospodinu budu zpívat a hrát!
27 Když se blížili k okraji města, Samuel Saulovi řekl: „Pošli toho mládence napřed.“ Když odešel, řekl mu: „Zastav se na chvíli. Uslyšíš ode mě Boží slovo.“
Poměněné srdce
10 Tehdy vzal Samuel nádobku s olejem, vylil mu ji na hlavu a políbil ho. Pak řekl: „Hospodin tě právě pomazal za vůdce nad jeho dědictvím. 2 Až dnes půjdeš ode mě, u hrobu Ráchel na benjamínském území v Celcachu potkáš dva muže. Řeknou ti: ‚Ty oslice, které jsi šel hledat, se našly. Tvůj otec už nemá starost o oslice, ale bojí se o vás. Říká si: Co můj syn? Co si počnu?‘
3 Potom odtud půjdeš dál, až přijdeš k táborskému dubu, kde tě potkají tři muži putující za Bohem do Bet-elu. Jeden ponese tři kůzlata, druhý tři pecny chleba a třetí džbán vína. 4 Pozdraví tě, dají ti dva chleby a ty je od nich přijmeš.
5 Přijdeš na Gibeat-elohim, Boží vrch, kde je filištínská posádka. Jakmile vejdeš do města, potkáš průvod proroků. S citerou, tamburínou, píšťalou a lyrou v čele budou v prorockém vytržení sestupovat z návrší. 6 Tehdy tě uchvátí Duch Hospodinův, začneš prorokovat s nimi a proměníš se v jiného člověka. 7 Až se ti vyplní tato znamení, dělej, co se ti naskytne, neboť Bůh je s tebou.
8 Potom jdi přede mnou napřed do Gilgalu. Věz, že jdu za tebou, abych tam obětoval zápalné a pokojné oběti. Budeš ale muset čekat sedm dní, než za tebou přijdu a oznámím ti, co máš dělat.“
Bůh nikomu nestraní
2 Po čtrnácti letech jsem se pak vrátil do Jeruzaléma s Barnabášem a vzal jsem s sebou i Tita. [a] 2 Přišel jsem tehdy na základě zjevení. Sešel jsem se soukromě s váženými vůdci a seznámil je s evangeliem, které kážu mezi pohany, aby snad můj dosavadní ani další běh nebyl zbytečný. 3 Žádnou obřízku tehdy nikdo nevnucoval ani mému řeckému společníku Titovi. 4 To jen ti vetřelci, ti falešní bratři se mezi nás vloudili, aby vyslídili svobodu, kterou máme v Kristu Ježíši, a aby nás zotročili. 5 Ani na chvíli jsme jim neustoupili a nepoddali se, aby pro vás byla zachována pravda evangelia.
6 Pokud jde o ty, kdo jsou považováni za vůdce (ať už jsou cokoli, mně na tom nezáleží, Bůh nestraní nikomu), mně osobně nic nepřidali. 7 Naopak uznali, že mi bylo svěřeno evangelium pro neobřezané, tak jako Petrovi pro obřezané. 8 Ten, který působil skrze Petrovo apoštolství vůči obřezaným, působil přece i skrze mne vůči pohanům. 9 Jakub, Petr [b] a Jan, považovaní za sloupy církve, tedy poznali, jakou jsem dostal milost, a podali mně i Barnabášovi pravice jako společníkům s tím, že my půjdeme k pohanům a oni k obřezaným. 10 Chtěli jen, abychom pamatovali na chudé, o což jsem se opravdu pilně snažil.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.