Revised Common Lectionary (Complementary)
123 Poutní píseň.
K tobě své oči obracím,
k tobě, jenž trůníš v nebesích!
2 Jako služebníci k svým pánům vzhlížejí,
jako služebnice vzhlíží ke své paní,
tak my k Hospodinu, našemu Bohu, vzhlížíme:
Kéž už se nad námi smiluje!
3 Smiluj se nad námi, Hospodine, smiluj se,
už jsme přesyceni posměchem!
4 Už jsme přesyceni nadmíru
urážkami těch, kdo žijí v poklidu,
a posměchem těch nadutců!
Kdo může být čistý?
25 Bildad Šuchský mu na to řekl:
2 „Bohu náleží vláda i úcta,
on působí pokoj na svých výšinách.
3 Dá se snad jeho vojsko spočítat?
Je někdo, nad kým jeho světlo nevstává?
4 Může snad člověk být v právu před Bohem?
Může být čistý, kdo z ženy zrodil se?
5 Vždyť ani měsíc dost světla nedává,
ani hvězdy nejsou ryzí před jeho očima.
6 Co potom pouhý lidský červ,
smrtelník, jenž je larvě podoben?“
Jen šepot o něm slyšíme
26 Job na to řekl:
2 „Jak pěkně umíš slabému pomoci!
Jak jsi bezmocného přímo zachránil!
3 Jakou radu jsi bláhovému udělil!
Jak hluboké pochopení jsi tu projevil!
4 Komu chceš tyhle řeči vykládat?
Jaký duch to z tebe promlouvá?
5 Mrtví se před Bohem chvějí v hlubinách,
pod vodou s těmi, kdo prodlévají tam.
6 Před ním je nahé samo záhrobí,
neskryje se před ním říše záhuby.
7 On prostírá sever nad prázdnem,
zavěšuje zemi na ničem.
8 On váže vody do oblak,
mračno pod nimi se však netrhá.
9 On zahaluje úplněk,
mrakem ho přikrývá jako závojem.
10 Vykroužil obzor nad vodní hladinou,
tam, kde je hranice světla s temnotou.
11 Nebeské pilíře třesou se,
děsí se při jeho pohrůžce.
12 On svojí mocí moře utišil,
netvora rozdrtil svou moudrostí.
13 Nebe svým dechem rozjasnil,
slizkého hada svou rukou poranil.
14 A to jsou z jeho cest pouhé okraje,
jen slabý šepot o něm slyšíme –
burácení jeho moci kdo by rozuměl?“
19 Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, říkám vám: Syn nemůže sám od sebe dělat nic, jedině to, co vidí dělat Otce. Cokoli dělá on, to podobně dělá i Syn. 20 Otec miluje Syna a ukazuje mu všechno, co sám dělá; a ukáže mu ještě větší skutky, abyste jen žasli. 21 Neboť jako Otec křísí mrtvé a dává život, tak i Syn dává život těm, kterým chce. 22 Otec nikoho nesoudí, ale svěřil veškerý soud Synu, 23 aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, který ho poslal.
24 Amen, amen, říkám vám: Kdo slyší mé slovo a věří Tomu, který mě poslal, má věčný život a nepřijde na soud, ale již přešel ze smrti do života.
25 Amen, amen, říkám vám: Přichází chvíle, a už je tu, kdy mrtví uslyší hlas Božího Syna a ti, kteří uslyší, budou žít. 26 Jako má Otec život sám v sobě, tak dal i Synu, aby měl život sám v sobě, 27 a dal mu také pravomoc konat soud, protože je Syn člověka. 28 Nedivte se tomu; přichází totiž chvíle, kdy všichni, kteří jsou v hrobech, uslyší jeho hlas 29 a vyjdou – ti, kdo konali dobro, budou vzkříšeni k životu, ale ti, kdo konali zlo, budou vzkříšeni k soudu.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.