Revised Common Lectionary (Complementary)
50 Žalm Asafův.
Hospodin, Bůh bohů, promlouvá,
celou zem svolává
od slunce východu až tam, kde zapadá.
2 Ze Sionu v plné kráse
sám Bůh skvěje se.
3 Přichází náš Bůh, nebude mlčet;
před ním jde oheň, všechno stravuje,
kolem něj prudká vichřice!
4 Svolává shůry nebesa i zem,
jeho lid aby stanul před soudem:
5 „Shromážděte mi moje ctitele,
ty, kteří skrze oběť jsou se mnou ve smlouvě!“
6 Jeho spravedlnost nebesa zvěstují,
vždyť Bůh je soudce – on jediný! séla
7 „Slyš, lide můj, a promluvím,
slyš, Izraeli, já tě usvědčím:
Já, Bůh, jsem přece Bohem tvým!
8 Kvůli tvým obětem tě neviním,
tvé zápaly mi nikdy nechybí.
9 Nechci však býka z chlévů tvých,
nechci kozlíky z tvé ohrady!
10 Všechna zvěř v lese přece patří mi,
také dobytek na horách nesčetných.
11 Znám všechny ptáky v nebesích, [a]
divoké šelmy jsou mým vlastnictvím.
12 Nepožádám tě, i kdybych hladověl –
mně patří svět i všechno v něm!
13 Cožpak se živím masem hovězím,
cožpak ho krví kozlů zapíjím?
14 Přinášej Bohu oběť vděčnosti,
své sliby plň před Nejvyšším.
15 Volej mě v den svého soužení,
vysvobodím tě a ty mě oslavíš!“
16 Darebáka však Bůh takto osloví:
„K čemu odříkáváš moje zákony,
mou smlouvu do úst proč bereš si?
17 Vždyť přece nechceš dát se poučit,
má slova za hlavu jsi zahodil.
18 Vidíš-li zloděje, přátelíš se s ním,
s cizoložníky ses ztotožnil!
19 Svá ústa poskytuješ slovům zlým,
tvůj jazyk spřádá úskoky.
20 Sedíš si a bratra hanobíš,
syna své matky ostouzíš.
21 Kdybych dál mlčel nad tím, co provádíš,
pomyslel by sis, že jsem ti podobný.
Proto tě nyní obviním,
před tvýma očima tě napravím!
22 Kdo Boha pomíjíte, toto pochopte:
Když já vás napadnu, kdo vám pomůže?
23 Kdo přináší oběť vděčnosti, ten mě ctí;
kdo svoje cesty napraví,
tomu ukážu Boží spasení!“
Půst a spravedlnost
7 Čtvrtého dne devátého měsíce (totiž měsíce kislev) ve čtvrtém roce vlády krále Dareia [a] dostal Zachariáš slovo Hospodinovo. 2 Z Bét-elu totiž poslali Sar-ecera a Regem-melecha s jeho muži, aby prosili Hospodina o přízeň 3 a zeptali se kněží v chrámě Hospodina zástupů a rovněž proroků: „Máme v pátém měsíci truchlit a postit se, jak to děláme už tolik let?“ [b]
4 Tehdy jsem dostal slovo Hospodina zástupů: 5 „Řekni všemu lidu této země i kněžím: Už sedmdesát let se vždy v pátém a sedmém [c] měsíci postíte a naříkáte – ale copak to děláte pro mě? 6 A když jíte a pijete, copak to neděláte jen sami pro sebe? 7 Nevolal snad Hospodin právě takovými slovy skrze dávné proroky, když se ještě v Jeruzalémě žilo v klidu a pokoji a stejně tak ve městech v jeho okolí, v Negevu i v podhůří?“
8 Zachariáš dostal slovo Hospodinovo: 9 „Takto promlouval Hospodin zástupů: ‚Prosazujte opravdové právo a jedni druhým projevujte soucit a laskavost. 10 Neutlačujte vdovy a sirotky, přistěhovalce ani chudáky a nevymýšlejte, jak jedni druhým ublížit.‘ [d]
11 Oni to ale odmítli vnímat; vzpurně se otočili zády a zacpali si uši, aby neslyšeli. 12 V srdci se zatvrdili na křemen, aby neslyšeli Zákon ani slova, která Hospodin zástupů posílal svým Duchem skrze dávné proroky. Tak přišel veliký hněv od Hospodina zástupů. [e]
13 Když jsem volal, neposlouchali; a tak když volali oni, dělal jsem, že neslyším, praví Hospodin zástupů. 14 Rozprášil jsem je vichřicí mezi všechny národy, které ani neznali. Země pak bez nich zpustla tak, že tudy nešlo ani cestovat. Kvůli nim se z té krásné země stala pustina!“
Odpadlíci od víry
5 I když to všechno už sami víte, chci vám připomenout, že Pán [a] sice vysvobodil svůj lid z Egypta, ale ty z nich, kteří mu nevěřili, potom zahubil. 6 Právě tak to bylo s anděly, kteří nezůstali ve svém původním stavu, ale opustili své určené místo. Bůh je uvěznil ve věčných okovech, aby v nejhlubší tmě čekali na soud toho velikého dne. 7 Právě tak to bylo se Sodomou a Gomorou a s okolními městy, která se podobně jako tito oddala smilstvu a propadla zvrhlosti. Nyní slouží jako varování před trestem věčného ohně.
8 Stejně tak tito blouznivci przní své tělo, nedbají na Pánovu vládu a vysmívají se nebeským mocnostem. 9 Přitom ani archanděl Michael, když se s ďáblem přel o Mojžíšovo tělo, neodvážil se vynést potupný rozsudek, ale řekl: „Ztrestej tě Hospodin!“ [b] 10 Tito se však vysmívají tomu, co neznají, a to, co znají pudově jako nerozumná zvířata, je vede do záhuby. 11 Běda jim! Vydali se Kainovou cestou, pro zisk propadli bludu jako Balaám, zahynuli ve vzpouře jako Korach!
12 Tito lidé hyzdí vaše hody lásky, kterých se bezostyšně účastní. Jsou to pastýři pečující sami o sebe, jsou to mraky bez vody unášené větry, podzimní stromy bez ovoce, dvakrát mrtvé a vykořeněné, 13 divoké mořské vlny chrlící své vlastní hanebnosti, bludné hvězdy, jež navěky čeká jen černá tma.
14 V sedmé generaci od Adama o nich prorokoval Enoch, když řekl:
„Hle, Pán přichází
s nesčíslnými tisíci svých svatých,
15 aby soudil všechny lidi
a každého usvědčil
ze všech jejich bezbožných skutků,
které bezbožně páchali,
a kvůli všem tvrdým slovům,
která ti bezbožní hříšníci proti němu mluvili.“ [c]
16 To jsou ti reptáci a nespokojenci vedení vlastními choutkami, honosní mluvkové, ziskuchtiví pochlebovači!
Budujte na víře
17 Ale vy, milovaní, pamatujte, že to předpovídali apoštolové našeho Pána Ježíše Krista. 18 Řekli vám, že v posledních časech se vyskytnou posměvači vedení svými bezbožnými choutkami. 19 To jsou ti rozvraceči, tělesní lidé bez Ducha.
20 Ale vy, milovaní, budujte svůj život na své nejsvatější víře, modlete se v Duchu svatém, 21 uchovávejte se v Boží lásce a očekávejte, že vás milosrdenství našeho Pána Ježíše Krista dovede k věčnému životu.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.