Revised Common Lectionary (Complementary)
57 Pro předního zpěváka, na nápěv písně „Nevyhlazuj!“
Zlatý zpěv Davidův, když utekl před Saulem do jeskyně. [a]
2 Smiluj se nade mnou, Bože, smiluj se,
vždyť jsi mým úkrytem!
Do stínu tvých křídel schovám se,
než zkáza pomine.
3 K Bohu, k Nejvyššímu zní mé volání,
on se mnou dokoná své záměry!
4 Z nebe pošle, aby mě zachránil,
mé pronásledovatele zastaví, séla
svou lásku a věrnost Bůh pošle mi!
5 Jsem nucen bydlet mezi lvy,
mezi lidožravými šelmami.
Jejich zuby jsou šípy, oštěpy,
ostrými meči jsou jejich jazyky.
6 Zvedni se, Bože, nad nebe,
svou slávou přikryj celou zem!
7 Nástrahu mým krokům připravili,
mou duši sklíčili.
Jámu přede mnou vykopali,
sami však do ní upadli. séla
8 Mé srdce je, Bože, připraveno,
připraveno je zpívat a hrát.
9 Probuď se konečně, moje slávo,
probuď se, loutno a citero,
ať vzbudím ranní zář!
10 Chválit tě, Pane, chci mezi lidmi,
chci ti hrát žalmy uprostřed národů:
11 Tvá láska sahá k samému nebi,
tvá věrnost vzhůru k oblakům.
12 Zvedni se, Bože, nad nebe,
svou slávou přikryj celou zem!
36 Abigail se tedy vrátila k Nábalovi. Ten právě doma pořádal hody. Hodoval jako král, cítil se skvěle a byl úplně opilý. Proto mu až do rozednění neřekla vůbec nic. 37 Teprve ráno, když Nábal vystřízlivěl, mu to všechno vyprávěla. V tu chvíli ho ranila mrtvice a on ztuhl jako kámen. 38 Asi po deseti dnech Hospodin Nábala zasáhl tak, že zemřel.
39 Když se David doslechl o Nábalově smrti, řekl: „Požehnán buď Hospodin, že se mě zastal proti Nábalovým urážkám! Hospodin svému služebníku zabránil spáchat zlo, ale Nábalovo zlo obrátil zpátky na jeho hlavu.“ Potom David poslal pro Abigail a nabídl jí, že si ji vezme za ženu.
40 Davidovi služebníci přišli za Abigail do Karmelu a řekli jí: „David nás za tebou posílá, že si tě chce vzít za ženu.“
41 Hned se poklonila tváří k zemi se slovy: „Hle, tvá služebnice bude služkou, jež umývá nohy služebníků svého pána.“ 42 Poté Abigail rychle nasedla na osla a provázena svými pěti děvečkami odešla s Davidovými posly a stala se jeho ženou.
39 Vyšel ven a podle svého zvyku se odebral na Olivetskou horu. Učedníci ho následovali. 40 Když přišel na místo, řekl jim: „Modlete se, abyste nepodlehli pokušení.“
41 Sám se vzdálil, co by kamenem dohodil, padl na kolena a modlil se: 42 „Otče, pokud chceš, odejmi ode mě tento kalich. Ať se však nestane má vůle, ale tvá!“ 43 Tehdy se mu ukázal anděl z nebe a posiloval ho. 44 Ve smrtelném zápasu se tedy modlil ještě vroucněji a jeho pot stékal na zem jako krůpěje krve. [a]
45 Když vstal od modlitby a přišel k učedníkům, zjistil, že pod tíhou zármutku usnuli. 46 „Jak to, že spíte?“ řekl jim. „Vstaňte a modlete se, abyste nepodlehli pokušení.“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.