Revised Common Lectionary (Complementary)
121 Poutní píseň.
K horám své oči obracím –
odkud se dočkám pomoci?
2 Má pomoc od Hospodina přichází,
jenž nebe i zemi učinil!
3 On nedá klopýtnout noze tvé,
tvůj ochránce jistě nedříme.
4 Jistěže nedříme ani nespí ten,
který ochraňuje Izrael!
5 Hospodin je tvůj ochránce,
Hospodin po tvé pravici dá ti stín.
6 Neublíží ti slunce během dne,
ani měsíc za nocí.
7 Hospodin tě ochrání před vším zlým,
tvou duši ochrání.
8 Hospodin ochrání tvé vycházení i vcházení
jak nyní, tak i navěky!
Soud nad Jeruzalémem
Vidění Boží slávy
1 Ve třiceti letech jsem byl mezi vyhnanci u průplavu Kebar. Pátého dne čtvrtého měsíce se otevřela nebesa a já jsem spatřil vidění Boží.
2 Ano, čtvrtého dne pátého měsíce toho roku (totiž pátého roku vyhnanství krále Joakina) [a] 3 dostal Ezechiel, syn kněze Buziho, u průplavu Kebar v babylonské zemi slovo Hospodinovo. Tam na něm spočinula ruka Hospodinova.
4 Hle – spatřil jsem, jak se od severu žene větrná bouře: obrovitý mrak šlehající blesky, obklopený jasnou září a zprostřed toho žáru jakoby třpyt žhnoucího vzácného kovu. 5 Zprostřed vystupovaly jakoby čtyři bytosti. Napohled se podobaly člověku, 6 ale každá z nich měla čtyři tváře a čtyři křídla. 7 Nohy měly rovné, ale chodidla měly jako býčí kopyta, třpytící se jako vyleštěný bronz. 8 Ze všech čtyř stran měly pod křídly lidské ruce. Měly čtveřice tváří i křídel 9 a těmi křídly se dotýkaly navzájem. Všechny se pohybovaly přímo vpřed, cestou se neotáčely.
10 Jejich tváře vypadaly takto: Každá z té čtveřice měla zepředu tvář lidskou, zprava tvář lví, zleva tvář býka a zezadu tvář orla. 11 Takové měly tváře. Křídla měly rozpjatá vzhůru; dvěma se všechny dotýkaly navzájem a dvěma si přikrývaly tělo. 12 Každá se pohybovala přímo vpřed. Kamkoli zamířil Duch, tam šly, cestou se neotáčely. 13 Napohled se ty bytosti podobaly žhavému uhlí nebo pochodním. Mezi bytostmi planul jasně zářivý plamen, z něhož se blýskalo 14 a ty bytosti se míhaly sem tam jako blesky.
15 Díval jsem se na ně a hle – při každé z těch bytostí se čtyřmi tvářemi stálo na zemi jedno kolo. 16 Jejich vzhled a složení bylo následující: Třpytila se jako chrysolit a všechna čtyři vypadala stejně. Složení měla takové, že napohled bylo jakoby kolo uprostřed kola. 17 Když se pohybovala, mohla jet na všechny čtyři strany, cestou nezatáčela. 18 Loukotě měla ohromné, až z nich šla hrůza, a každá z těch čtyř loukotí byla kolem dokola plná očí.
19 Když se bytosti pohybovaly, hýbala se kola s nimi, a když se bytosti vznášely nad zemí, vznášela se i kola. 20 Kamkoli zamířil Duch, tam šly – kamkoli Duch zamířil. Kola se s nimi také vznášela, neboť ta kola měla v sobě ducha života. 21 Když se bytosti pohybovaly, kola se hýbala; když stály, stála, když se vznášely nad zemí, vznášela se i kola spolu s nimi, neboť ta kola měla v sobě ducha života.
22 Nahoře nad hlavami těch bytostí se prostíralo cosi jako třpytivá křišťálová klenba, budící hrůzu. 23 Pod tou klenbou bytosti vzpínaly křídla k sobě navzájem a každá z nich měla ještě dvě křídla, jimiž si přikrývala tělo. 24 Slyšel jsem zvuk jejich křídel jako zvuk mohutných vod, jako hlas Všemohoucího. Když se pohybovaly, znělo to jako hřmění, jako hluk armády. Když se zastavily, křídla složily.
25 Stály tam se spuštěnými křídly, když vtom se nad klenbou nad jejich hlavami ozval hluk.
19 Přijal pokrm a posilnil se.
Saul popouzí Židy
Saul pak strávil několik dní s damašskými učedníky 20 a hned začal v synagogách kázat, že Ježíš je Boží Syn. 21 Všichni, kdo ho slyšeli, žasli a říkali: „Vždyť to je ten, který v Jeruzalémě hubil vyznavače toho jména! Copak sem nepřišel, aby je v poutech odvedl k vrchním kněžím?“ 22 Saul ale kázal stále mocněji a svými důkazy, že Ježíš je Mesiáš, popouzel damašské Židy.
23 Když už to trvalo dost dlouho, Židé se dohodli, že ho zabijí. 24 Saul se ale o jejich úkladech dozvěděl. Brány byly hlídány dnem i nocí, protože ho chtěli zabít, 25 a tak ho učedníci v noci vzali a spustili ho v koši přes hradbu.
26 Saul se tedy vrátil do Jeruzaléma. Pokoušel se připojit k učedníkům, ale všichni se ho báli. Nevěřili totiž, že je učedník. 27 Barnabáš se ho však ujal. Přivedl ho k apoštolům a vyprávěl jim, jak Saul uviděl na cestě Pána a mluvil s ním a také jak v Damašku směle mluvil v Ježíšově jménu. 28 A tak s nimi zůstal v Jeruzalémě. 29 Hovořil a přel se také s pořečtěnými Židy a ti mu začali ukládat o život. 30 Když se to dozvěděli bratři, odvedli ho do Cesareje a poslali do Tarsu.
31 Církve po celém Judsku, Galileji i Samaří pak zakoušely klid a sílily; žily v Hospodinově bázni a povzbuzovány Duchem svatým se rozrůstaly.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.