Revised Common Lectionary (Complementary)
39 Pro předního zpěváka Jedutuna.
Žalm Davidův.
2 Řekl jsem: „Dám si pozor na své cesty,
svým jazykem abych nehřešil,
na uzdě svoje ústa podržím,
dokud je se mnou ničemník.“
3 Jako němý jsem zůstal tiše,
nadobro jsem se odmlčel,
svou bolest však jen jitřil jsem.
4 Srdce mě pálilo v útrobách,
oheň mi hořel v myšlenkách,
takže můj jazyk začal promlouvat:
5 Můj konec, Hospodine, ukaž mi,
kolik dnů jsi mi odměřil,
ať poznám, jak pomíjím!
6 Ach, jen hrstku dnů dals mi,
můj věk je u tebe jako nic,
člověk je pouhá pára, ať stojí jakkoli! séla
7 Jak pouhý stín člověk životem kráčí,
marně se trápí, marně hromadí,
nevěda ani, kdo to podědí!
8 Na co bych ještě, Pane můj, spoléhal?
Všechna má naděje v tobě spočívá!
9 Vyprosti mě ze všech mých provinění,
ať se mi prosím blázni nesmějí!
10 Zůstanu tiše, neotevřu ústa,
protože tys to způsobil!
11 Odvrať ode mě svoji metlu,
pod ranami tvé ruky umírám!
12 Když trestáš člověka za jeho vinu,
jako mol ničíš vše, co měl rád –
člověk je pouhá marnost, přesně tak! séla
13 Vyslyš mou modlitbu, Hospodine,
když křičím o pomoc, naslouchej.
Nad mými slzami nezůstaň mlčet,
poutník a host jsem přece u tebe
tak jako všichni moji otcové!
14 Odvrať svůj pohled, ať se zotavím,
dříve než odejdu a nebudu tu víc!
Cedr, réva a dva orli
17 Dostal jsem slovo Hospodinovo: 2 „Synu člověčí, dej domu Izraele hádanku, pověz mu podobenství 3 a řekni: Tak praví Panovník Hospodin – Mohutný orel s mohutnými křídly, dlouhými brky a hustým, sytě zbarveným peřím přilétl na Libanon a vzal vrcholek cedru. 4 Utrhl výhonek z jeho špičky a odnesl do kupecké země, kde ho položil ve městě obchodníků.
5 Potom vzal semeno z té země a zasel do úrodné půdy, jak vrbový proutek je zasadil pěkně u vody. 6 Když potom vzešlo, byla z něj nevysoká vinoucí se réva. Své ratolesti obracela k němu a zapouštěla kořeny. Semínko se tak stalo révou, z níž vyrostly ratolesti a vyrašily výhonky.
7 Vtom se objevil další mohutný orel s mohutnými křídly a hustým peřím. A hle – ta réva obrátila své kořeny ze záhonů, kde byla zasazena, k němu a natahovala k němu své ratolesti, aby ji zavlažil. 8 Přitom byla zasazena do dobré půdy pěkně u vody, aby vypouštěla ratolesti, nesla plody a stala se překrásným vínem.
9 Řekni: ‚Tak praví Panovník Hospodin – Copak uspěje? Nebude vyrvána i s kořeny? Copak zbavena plodů neuschne? Neuschnou všechny výhonky, které z ní rašily? Nebude třeba velké síly ani mocné armády, aby byla vyrvána i s kořeny. 10 Ano, byla zasazena, ale uspěje? Zasažena východním větrem, neuschne úplně? Na záhonech, kde byla zasazena, tam uschne!‘“
12 Všichni, kdo hřešili bez Zákona, bez Zákona také zahynou; všichni, kdo hřešili pod Zákonem, budou souzeni Zákonem. 13 Před Bohem totiž nejsou spravedliví ti, kdo Zákon slyší, ale ti, kdo Zákon plní. 14 Pohané nemají Zákon, ale když sami přirozeně dělají, co Zákon žádá, pak jsou Zákonem sami sobě. Nemají sice Zákon, 15 ale prokazují působení Zákona zapsaného v jejich srdcích. Dosvědčuje to i jejich svědomí: jejich vlastní myšlenky je někdy obviňují a jindy obhajují. 16 Takto bude podle mého evangelia v onen den Bůh soudit lidská tajemství skrze Krista Ježíše.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.