Revised Common Lectionary (Complementary)
Pojďte ke mně
55 Ach, všichni žízniví, pojďte k vodě,
i vy, kdo nemáte žádné peníze!
Pojďte, kupujte a jezte,
pojďte, kupujte bez peněz
víno a mléko bezplatně!
2 Proč utrácíte peníze nikoli za chléb
a svůj výdělek za to, co nenasycuje?
Poslechněte raději mě a jezte, co je dobré,
potěšte svou duši lahodným pokrmem.
3 Nakloňte ucho a pojďte ke mně,
poslouchejte a živi budete.
Věčnou smlouvu chci s vámi uzavřít,
potvrdit lásku, již jsem Davidovi zaslíbil. [a]
4 Hle, učinil jsem ho svědkem pro lidi,
aby vedl a učil zástupy.
5 Hle, zavoláš národy, které neznal jsi,
a národy, jež tě neznaly, k tobě poběží
kvůli Hospodinu, tvému Bohu,
kvůli Svatému izraelskému, jenž tě oslaví.
6 Hledejte Hospodina, dokud je k nalezení,
volejte k němu, dokud blízko je.
7 Ničema ať svou cestu opustí
a hříšný člověk své smýšlení.
Ať se vrátí k Hospodinu – slituje se nad ním;
k našemu Bohu, který štědře odpouští.
8 Mé smýšlení není vaším smýšlením
a vaše cesty nejsou mými cestami,
praví Hospodin.
9 Jako je vysoko nebe nad zemí,
tak jsou mé cesty nad vašimi cestami,
tak je mé smýšlení nad vaším smýšlením.
63 Žalm Davidův, když byl v Judské poušti. [a]
2 Ty jsi můj Bůh, tebe hledám, Bože,
má duše žízní po tobě!
Po tobě dychtí tělo mé
jak suchá země prahnoucí po vodě.
3 Kéž bych tě ve svatyni znovu uviděl,
tvou sílu a tvou slávu kéž bych zakoušel!
4 Lepší než život je láska tvá,
mé rty tě proto budou opěvat.
5 Budu tě chválit po dobu života
a ve tvém jménu ruce pozvedat.
6 Mou duši nasytí lahodná hostina,
hlasitou písní tě slaví ústa má!
7 Když ležím na lůžku, na tebe pamatuji,
při nočním bdění o tobě přemýšlím.
8 Vždycky jsi byl mou pomocí –
zpívám ve stínu křídel tvých!
Svoboda a svatost
10 Nechci bratři, abyste nevěděli, co se stalo s našimi otci. Všichni byli zastíněni oblakem a všichni prošli mořem. [a] 2 Všichni byli křtem v oblaku a moři spojeni s Mojžíšem. 3 Všichni jedli tentýž duchovní pokrm [b] 4 a všichni pili tentýž duchovní nápoj [c] (pili totiž z duchovní skály, která je provázela, a tou skálou byl Kristus). 5 Ve většině z nich ale Bůh nenašel zalíbení – vždyť „byli pobiti na poušti“. [d]
6 To vše se stalo nám pro výstrahu. Proto nepropadejme zlé lačnosti tak jako kdysi oni. [e] 7 Také nebuďte modláři jako někteří z nich, jak je psáno: „Lid se posadil, aby jedl a pil, a pak vstali, aby se povyrazili.“ [f] 8 Také nesmilněme, jako někteří z nich smilnili a v jediný den jich padlo třiadvacet tisíc. [g] 9 Také nepokoušejme Krista, [h] jako někteří z nich pokoušeli a byli zahubeni hady. [i] 10 Také nereptejte, jako někteří z nich reptali a byli zahubeni zhoubcem. [j] 11 To všechno se jim stalo pro výstrahu a bylo to zapsáno pro poučení nám, kdo jsme se octli na konci věků.
12 Kdo si tedy myslí, že pevně stojí, ať dává pozor, aby nepadl. 13 Jak vidíte, nezmocnilo se vás pokušení, které by pro lidi nebylo běžné. Ale Bůh je věrný! Nedovolí, abyste byli pokoušeni nad své možnosti; uprostřed zkoušky vám poskytne východisko, abyste mohli obstát.
O neplodném fíkovníku
13 V tu dobu mu někteří z přítomných vyprávěli o Galilejcích, jejichž krev Pilát smísil s jejich oběťmi. 2 Ježíš jim odpověděl: „Myslíte si, že se jim to stalo, protože byli větší hříšníci než všichni ostatní Galilejci? 3 Říkám vám, že nikoli. Nebudete-li činit pokání, zahynete podobně všichni. 4 Myslíte si, že těch osmnáct, na které spadla věž v Siloe a zabila je, byli větší viníci než všichni ostatní obyvatelé Jeruzaléma? 5 Říkám vám, že nikoli. Nebudete-li činit pokání, zahynete podobně všichni.“
6 Potom jim vyprávěl toto podobenství: „Jeden člověk vysadil na své vinici fíkovník. Přišel a hledal na něm ovoce, ale marně. 7 Řekl tedy vinaři: ‚Podívej se, už tři roky přicházím a hledám na tom fíkovníku ovoce, ale marně. Poraz ho. Proč tu má zabírat místo?‘ 8 Vinař mu odpověděl: ‚Nech ho tu ještě rok, pane. Okopám ho a pohnojím, 9 snad začne nést ovoce. Pokud ne, porazíš ho pak.‘“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.