Revised Common Lectionary (Complementary)
115 Ne nám, ne nám, Hospodine,
ale svému jménu slávu dej
ve své věrnosti a v lásce své!
2 Proč mají říkat pohané:
„Jejich Bůh? Kde je?“
3 Náš Bůh je přece na nebi,
cokoli chce, to učiní!
4 Stříbro a zlato jsou jejich modly,
výtvory rukou člověčích.
5 Ústa mají, a nemluví,
oči mají, a nevidí.
6 Uši mají, a neslyší,
nos mají, a necítí.
7 Ruce mají, a nehmatají,
nohy mají, a nechodí,
ani nehlesnou hrdlem svým!
8 Ať jsou jim podobní ti, kdo je dělají,
i všichni, kdo v ně doufají!
9 Izraeli, na Hospodina spolehni –
pomocník a štít je takových!
10 Dome Áronův, na Hospodina spolehni –
pomocník a štít je takových!
11 Každý, kdo Hospodina ctí, na Hospodina spolehni –
pomocník a štít je takových!
12 Vzpomene si na nás Hospodin
a požehnání udělí:
Požehná domu Izraelovu,
požehná domu Áronovu,
13 požehná těm, kdo Hospodina ctí,
jak malým, tak i velikým!
14 Ať vás Hospodin rozmnoží,
jak vás, tak vaše potomky!
15 Od Hospodina buďte požehnaní –
nebe i zemi on sám učinil!
16 Hospodinu patří nejvyšší nebesa,
zemi však lidem daroval!
17 Mrtví už Hospodina nechválí,
žádní, kdo sestoupili do říše mlčení.
18 My ale Hospodina budem velebit
jak nyní, tak i navěky!
Haleluja!
15 Den před Saulovým příchodem Hospodin Samuelovi prozradil: 16 „Zítra touto dobou k tobě pošlu muže z kraje Benjamín a ty ho pomažeš za vůdce nad mým lidem Izraelem. On vysvobodí můj lid z ruky Filištínů. Shlédl jsem totiž na svůj lid, neboť ke mně dolehl jejich nářek.“
17 Jakmile Samuel spatřil Saula, Hospodin promluvil: „Hle, to je ten muž, o němž jsem ti řekl, že bude spravovat můj lid.“
18 Saul uprostřed brány přistoupil k Samuelovi a požádal ho: „Ukaž mi, prosím, kde tu bydlí vidoucí.“
19 „Já jsem vidoucí,“ odpověděl mu Samuel. „Pojď přede mnou na návrší; dnes budete jíst se mnou. Než se s tebou ráno rozloučím, povím ti všechno, co máš na srdci. 20 A o ty oslice, které se ti před třemi dny ztratily, si nedělej starosti. Už se našly. Vždyť ke komu se upíná touha celého Izraele? Přece k tobě a tvému otcovskému rodu!“
21 „Cože?“ opáčil Saul. „Já jsem přece Benjamínek, z nejmenšího kmene v Izraeli! A můj rod je navíc ze všech benjamínských rodů ten poslední. Co mi to tu říkáš?“
22 Samuel ale Saula i s jeho mládencem vzal, přivedl je do síně a dal jim čelní místo mezi pozvanými, kterých bylo asi třicet. 23 Samuel řekl kuchaři: „Přines tu porci, kterou jsem ti dal; tu, o níž jsem ti řekl, ať ji dáš stranou.“
24 Kuchař tedy vytáhl kýtu i s tím, co bylo na ní, a položil ji před Saula. „To bylo připraveno pro tebe,“ řekl Samuel. „Přijmi to a jez. Pro tuto chvíli, právě pro tebe to bylo určeno, ještě než jsem pozval ostatní.“ A tak Saul toho dne pojedl se Samuelem.
25 Když potom sestoupili z návrší do města, Samuel ještě se Saulem pohovořil na střešní terase. 26 Brzy ráno, ještě za rozbřesku, pak Samuel na Saula na střeše zavolal: „Vstávej, ať se s tebou rozloučím.“ Saul tedy vstal a společně se Samuelem vyšli ven. 27 Když se blížili k okraji města, Samuel Saulovi řekl: „Pošli toho mládence napřed.“ Když odešel, řekl mu: „Zastav se na chvíli. Uslyšíš ode mě Boží slovo.“
Poměněné srdce
10 Tehdy vzal Samuel nádobku s olejem, vylil mu ji na hlavu a políbil ho. Pak řekl: „Hospodin tě právě pomazal za vůdce nad jeho dědictvím.
Krásná práce
3 Je pravda, že kdo chce spravovat církev, má zájem o krásnou práci. 2 Správce však musí být bezúhonný: věrný manžel, [a] střídmý, rozvážný, pořádný, pohostinný a schopný učit. 3 Nesmí to být opilec ani hrubián, ale vlídný, snášenlivý a nezištný člověk, 4 který se dobře stará o rodinu a má poslušné a dobře vychované děti. 5 (Když se někdo neumí postarat o vlastní rodinu, jak by mohl pečovat o Boží církev?) 6 Nesmí to být nováček, aby nadut pýchou neupadl do ďáblova odsouzení. 7 Musí mít dobrou pověst i mimo církev, aby neupadl do pomluv a do ďáblovy pasti.
8 Služebníci [b] v církvi ať jsou právě tak ušlechtilí: žádní pokrytci, opilci nebo prospěcháři, 9 ale lidé, jejichž tajemství víry je v čistém svědomí.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.