Revised Common Lectionary (Complementary)
115 Ne nám, ne nám, Hospodine,
ale svému jménu slávu dej
ve své věrnosti a v lásce své!
2 Proč mají říkat pohané:
„Jejich Bůh? Kde je?“
3 Náš Bůh je přece na nebi,
cokoli chce, to učiní!
4 Stříbro a zlato jsou jejich modly,
výtvory rukou člověčích.
5 Ústa mají, a nemluví,
oči mají, a nevidí.
6 Uši mají, a neslyší,
nos mají, a necítí.
7 Ruce mají, a nehmatají,
nohy mají, a nechodí,
ani nehlesnou hrdlem svým!
8 Ať jsou jim podobní ti, kdo je dělají,
i všichni, kdo v ně doufají!
9 Izraeli, na Hospodina spolehni –
pomocník a štít je takových!
10 Dome Áronův, na Hospodina spolehni –
pomocník a štít je takových!
11 Každý, kdo Hospodina ctí, na Hospodina spolehni –
pomocník a štít je takových!
12 Vzpomene si na nás Hospodin
a požehnání udělí:
Požehná domu Izraelovu,
požehná domu Áronovu,
13 požehná těm, kdo Hospodina ctí,
jak malým, tak i velikým!
14 Ať vás Hospodin rozmnoží,
jak vás, tak vaše potomky!
15 Od Hospodina buďte požehnaní –
nebe i zemi on sám učinil!
16 Hospodinu patří nejvyšší nebesa,
zemi však lidem daroval!
17 Mrtví už Hospodina nechválí,
žádní, kdo sestoupili do říše mlčení.
18 My ale Hospodina budem velebit
jak nyní, tak i navěky!
Haleluja!
Debořina píseň
5 Onoho dne zpívala Debora a Barák, syn Abinoamův, tuto píseň:
2 Vůdcové když vedou v Izraeli,
když jeho lid je ochotný –
veleben budiž Hospodin!
3 Slyšte to, králové, vladaři, naslouchejte,
já Hospodinu zazpívám,
Hospodinu, Bohu Izraele, chci zpívat žalm!
4 Když vytáhls, Hospodine, ze Seíru,
z edomské pláně když kráčel jsi,
země se třásla, nebesa dštila,
z mraků voda padala.
5 Před Hospodinem se třásly hory,
před Hospodinem ze Sinaje,
před Bohem Izraele.
6 Za dnů Šamgara, syna Anatova,
za dnů Jaeliných zpustly silnice
a ten, kdo na cesty vydával se,
stezkami klikatými šel.
7 Opuštěni byli sedláci v Izraeli,
opuštěni, než jsi, Deboro, povstala,
než matka v Izraeli povstala.
8 Bůh určil vůdce nové,
když v branách byly boje.
Najde se ale štít nebo kopí
mezi čtyřiceti tisíci v Izraeli?
9 Srdcem jsem s těmi, kdo velí Izraeli,
s těmi z lidu, kdo jsou ochotní –
veleben budiž Hospodin!
10 Vy jezdci na plavých oslicích,
kteří sedíte v sedlech zdobených,
vy, kdo se ubíráte cestami –
rozvažujte.
11 Slyšte hlas pěvců,
co mezi napajedly vyprávějí
o Hospodinových vítězstvích,
o vítězstvích izraelských sedláků.
Tehdy opět lid Hospodinův
k branám sestoupil.
Pořádek při shromáždění
26 Co s tím, bratři? Když se scházíte, každý něco přináší – někdo píseň, někdo vyučování, někdo zjevení, někdo jazyk a někdo výklad. Ať se to všechno děje k vzájemnému posílení. 27 Chce-li někdo mluvit v jazycích, ať mluví postupně dva nebo nejvýše tři a někdo ať vykládá; 28 když tam ale nebude, kdo by to vykládal, pak ať ve shromáždění mlčí a mluví jen pro sebe a pro Boha. 29 Proroci ať mluví dva nebo tři a ostatní ať to rozsuzují. 30 Dostane-li zjevení někdo jiný z přítomných, pak ať ten první mlčí. 31 Můžete přece jeden po druhém prorokovat všichni, aby se všem dostalo poučení a povzbuzení. 32 Proroci mohou své puzení ovládat; 33 Bůh přece není Bohem zmatku, ale pokoje – tak je tomu všude, kde se shromažďují svatí.
34 (Vaše ženy ať při shromážděních zůstávají tiše. Nemají povídat, ale být poslušné, jak ostatně říká i Zákon. 35 Když jim něco není jasné, ať se ptají doma svých manželů. Je to přece ostuda, když žena při shromáždění povídá.) [a]
36 Vyšlo snad Boží slovo od vás? Dorazilo snad jen k vám? 37 Kdo si myslí, že je prorok nebo duchovní, měl by poznat, že to, co vám píšu, je Pánovo přikázání. 38 Kdo to neuznává, nebude uznán. [b]
39 Nuže, bratři moji, horlete po proroctví a nebraňte mluvit v jazycích. 40 Ve všem ať panuje slušnost a pořádek.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.