Revised Common Lectionary (Complementary)
8 Tehdy se všechen lid jako jeden muž shromáždil na prostranství před Vodní bránou a žádali učeného Ezdráše, aby přinesl Knihu Mojžíšova zákona, který Hospodin přikázal Izraeli.
2 Tohoto prvního dne sedmého měsíce [a] tedy kněz Ezdráš přinesl Zákon před shromážděné muže, ženy a vůbec každého, kdo mohl slyšenému rozumět. 3 Četl z něj na prostranství u Vodní brány od svítání až do poledne všem mužům i ženám, každému, kdo mohl rozumět. Všechen lid pozorně naslouchal Knize Zákona.
5 Ezdráš otevřel knihu před očima všech (stál totiž výše než všechen lid), a jakmile ji otevřel, všechen lid povstal. 6 Ezdráš pak dobrořečil Hospodinu, velikému Bohu, a všechen lid zvedal ruce a odpovídal: „Amen, amen!“ Padli před Hospodinem na kolena a klaněli se mu tváří k zemi.
8 Četli v Knize Božího zákona, vykládali a objasňovali smysl, aby tomu, co se čte, bylo rozumět.
9 Když lid uslyšel slova Zákona, všichni plakali. Guvernér Nehemiáš jim proto s učeným knězem Ezdrášem a s levity, kteří vyučovali lid, říkal: „Netruchlete a neplačte, vždyť dnes je svátek Hospodina, vašeho Boha! [a] 10 Jděte,“ řekl jim, „jezte a pijte lahodné věci a dělte se s těmi, kdo nemají nic připraveno. Dnes je svátek našeho Pána. Netrapte se, vždyť Hospodinova radost je vaše síla!“
19 Pro předního zpěváka.
Žalm Davidův.
2 Nebesa vyprávějí o Boží slávě,
o díle jeho rukou mluví obloha.
3 Jeden den druhému slovo uděluje,
jedna noc druhé zjevuje poznání.
4 Není slov a není řeči,
kde by jejich hlas zůstal neslyšen;
5 jejich zvuk [a] ozývá se celou zemí,
do krajů světa doléhá jejich zvěst.
Bůh stan postavil slunci v nebesích
6 a ono jak ženich vychází z komnaty,
jak hrdina dychtící na cestu vyrazit.
7 Vychází na jednom konci nebe,
k druhému konci míří obloukem,
před jeho žárem se nikdo neskryje.
8 Hospodinův Zákon je dokonalý,
život do duše navrací.
Hospodinova svědectví jsou věrná,
i prosté činí moudrými.
9 Hospodinova pravidla jsou poctivá,
srdce naplňují radostí.
Hospodinovo přikázání je ryzí,
oči člověku rozzáří.
10 Úcta k Hospodinu je čistá,
obstojí navěky.
Hospodinova nařízení jsou pravá,
plná spravedlnosti,
11 nad zlato vzácnější,
nad zlato nejčistší,
nad med nejsladší,
nad med z pláství kanoucí.
12 Poučením jsou pro tvého služebníka,
v jejich dodržování je hojná odplata.
13 Kdo ale rozpozná vlastní poblouzení?
Od skrytých hříchů mě očisti!
14 Zbav svého služebníka i těch úmyslných,
nikdy ať nade mnou nepanují!
Pak budu bezúhonný a nevinný,
své veliké viny zbavený.
15 Slova v mých ústech, v mém srdci myšlení
kéž se ti, Hospodine, zalíbí –
skálo má, můj Vykupiteli!
Různé části téhož těla
12 Tělo tvoří jeden celek, i když se skládá z mnoha částí; i když je všech těch částí mnoho, přece tvoří jedno tělo. A právě takové je to s Kristem. 13 Ať už jsme totiž Židé či Řekové, otroci nebo svobodní, všichni jsme jedním Duchem pokřtěni do téhož těla a jeden Duch se nám všem stal nápojem.
14 Tělo se přece neskládá z jedné části, ale z mnoha. 15 Kdyby noha řekla: „Když nejsem ruka, nepatřím do těla,“ nepatří snad kvůli tomu do těla? 16 A kdyby ucho řeklo: „Když nejsem oko, nepatřím do těla,“ nepatří snad kvůli tomu do těla? 17 Kdyby bylo celé tělo okem, kam by se poděl sluch? Kdyby bylo celé sluchem, kam by se poděl čich? 18 Bůh ale dal tělu různé části, každou jednotlivou tak, jak chtěl. 19 Kdyby všichni byli jednou částí, kam by se podělo tělo? 20 A tak je sice mnoho částí, tvoří však jedno tělo.
21 Oko nemůže říci ruce: „Nepotřebuji tě,“ stejně jako hlava nemůže říci nohám: „Nepotřebuji vás.“ 22 Naopak! Mnohem spíše jsou potřebné ty části těla, které vypadají slabší. 23 Těch částí těla, které považujeme za méně ctihodné, si o to více všímáme. Částem našeho těla považovaným za neslušné věnujeme o to větší pozornost, 24 kterou ovšem ty slušné části nepotřebují. Bůh ale složil tělo tak, že dal větší pozornost těm podřadnějším, 25 aby v těle nevládlo rozdělení, ale aby si jeho jednotlivé části navzájem prokazovaly stejnou péči. 26 Vždyť trpí-li jedna část, všechny části trpí s ní, a je-li jedna část poctěna, všechny části se s ní radují.
27 Vy jste tedy tělo Kristovo a jednotlivě jeho části. 28 Bůh v církvi ustanovil jedny za apoštoly, druhé za proroky, třetí za učitele, potom zázraky, dary uzdravování, pomocné služby, vedení a různé druhy jazyků. 29 Jsou snad všichni apoštolové? Jsou snad všichni proroci? Jsou snad všichni učitelé? Konají všichni zázraky? 30 Mají všichni dary uzdravování? Mluví snad všichni jazyky? Vykládají snad všichni?
31 Horlete po těch nejlepších darech. Ukážu vám však ještě mnohem vyšší cestu:
Duch je nade mnou
14 Ježíš se v moci Ducha vrátil do Galileje a zpráva o něm se roznesla po celém okolí. 15 Učil v jejich synagogách a všichni ho chválili.
16 Když přišel do Nazaretu, kde byl vychován, přišel podle svého zvyku v sobotní den do synagogy a vstal, aby četl. 17 Podali mu knihu proroka Izaiáše, a když ji otevřel, nalezl místo, kde bylo napsáno:
18 „Duch Hospodinův je nade mnou,
neboť mě pomazal nést evangelium chudým.
Poslal mě vyhlásit propuštění zajatým
a prohlédnutí slepým,
propustit soužené na svobodu
19 a vyhlásit léto Hospodinovy milosti.“ [a]
20 Potom knihu zavřel, vrátil ji sluhovi a posadil se. Oči všech v synagoze byly upřeny na něj. 21 Začal jim vysvětlovat: „Dnes se toto Písmo naplnilo, když jste je slyšeli.“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.