Revised Common Lectionary (Complementary)
I.
106 Haleluja!
Oslavujte Hospodina – je tak dobrý!
Jeho láska trvá navěky!
2 Kdo jen vylíčí Hospodinovo hrdinství,
kdo jeho chválu plně vypoví?
3 Blaze těm, kteří se drží práva,
kdo žijí spravedlivě v každý čas!
4 Pamatuj na mě, Hospodine,
až svému lidu přízeň prokážeš,
se svojí spásou navštiv mě!
5 Štěstí tvých vyvolených dej mi zakusit,
s tvým národem ať se mohu veselit
a chlubit se spolu s těmi, kdo ti náleží!
II.
6 Zhřešili jsme jako už naši otcové,
zkazili jsme se a jednali jsme zle.
7 Naši otcové v Egyptě
nepochopili divy tvé!
Na velikost tvé lásky nepamatovali,
u Rudého moře Nejvyššího [a] dráždili.
8 Zachránil je však pro své jméno,
aby ukázal své hrdinství.
9 Rudému moři pohrozil, a vyschlo,
provedl je hlubinami jako po poušti!
10 Zachránil je před jejich soky,
vykoupil je ze spárů nepřátel.
11 Voda se zavřela nad jejich trýzniteli,
ani jediný z nich neutek.
12 Tehdy věřili jeho zaslíbením,
tehdy ho chválili se zpěvem.
12 Vzhůru, vzhůru, Deboro,
vzhůru, vzhůru, píseň pěj!
Povstaň, Baráku,
synu Abinoamův, chop se zajatců!
13 Zbytek vznešených tehdy sestoupil,
Hospodinův lid ke mně sestoupil
proti udatným.
14 Z Efraima ti, kdo Amaleka vykořenili,
tvému lidu byl v patách Benjamín,
z Machira sestoupili ti, kdo velí,
ze Zabulona, kdo nosí velitelskou hůl.
15 Vůdcové z Isachara při Deboře byli,
Isachar držel s Barákem,
když poslán byl tehdy do údolí,
hned za ním šel.
V Rubenových rodech byly velké domluvy.
16 Pročpak jsi zůstal mezi ohradami?
Abys poslouchal dobytka bučení?
V Rubenových rodech byly velké omluvy.
17 Gileád vězel v Zajordání
a Dan – proč stěhoval se k lodím?
Ašer si zůstal na pobřeží,
u svých přístavů hoví si.
18 Zabulon je lid, jenž pohrdá smrtí,
Neftalí na bojiště vyrazil!
19 Přišli králové, bojovali,
bojovali tehdy králové kanaánští
v Taanachu u megidské vody,
stříbro za kořist však neměli.
20 Z nebe se do boje daly hvězdy,
proti Siserovi válčily ze svých drah.
21 Kíšonský potok ty krále smetl –
valící se proud potoka Kíšonu.
Šíje silných pošlapej!
13 Tyto věci píšu vám, kteří věříte ve jméno Božího Syna, abyste věděli, že máte věčný život.
Epilog
14 Toto je smělá důvěra, kterou k němu máme: Kdykoli o něco prosíme podle jeho vůle, slyší nás. 15 A když víme, že nás slyší, kdykoli o něco prosíme, pak víme, že to, oč jsme jej prosili, dostáváme.
16 Když někdo vidí svého bratra hřešit, ovšem hříchem, který není k smrti, ať se modlí a Bůh mu dá život. To platí o těch, kdo nehřeší k smrti. Je ovšem i hřích k smrti a neříkám, aby se modlil za takový. 17 Každá špatnost je hřích, ale ten hřích nemusí být k smrti.
18 Víme, že žádný, kdo se narodil z Boha, nehřeší. Kdo se narodil z Boha, opatruje se, aby se ho ten Zlý nedotýkal. 19 Víme, že my jsme z Boha, ale celý svět leží ve Zlu. 20 A víme, že Boží Syn přišel a dal nám schopnost znát pravého Boha, a tak jsme v něm, totiž v jeho Synu Ježíši Kristu. On je ten pravý Bůh a věčný život.
21 Vyvarujte se model, drazí!
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.