Revised Common Lectionary (Complementary)
Jišajův výhonek
11 Z Jišajova pařezu vyrazí proutek,
výhonek z jeho kořenů přinese ovoce. [a]
2 Duch Hospodinův na něm spočine –
Duch moudrosti a chápání,
Duch rozhodnutí a odvahy,
Duch poznání a úcty k Hospodinu;
3 úctou k Hospodinu bude prostoupen.
Nebude soudit podle zdání svých očí,
nebude se řídit tím, co uslyší.
4 Spravedlivý soud přinese chudým,
poníženým v zemi právo zajistí.
Holí svých úst bude tlouci zemi,
dechem svých rtů zničí ničemy.
5 Na bedrech přepáše se spravedlností,
věrnost ponese jako pás na bocích.
6 Vlk bude bydlet s beránkem,
leopard ulehne vedle kůzlete;
tele se bude pást [b] spolu s lvíčetem
a malé dítě je povede.
7 Kráva a medvědice budou na pastvě,
jejich mláďata si lehnou společně
a lev bude žrát slámu jako dobytče.
8 Nemluvně si bude hrát nad dírou zmije,
batole sáhne do hadího doupěte.
9 Už žádná zloba, už žádná záhuba
nikde na celé mé svaté hoře –
země bude plná poznání Hospodina,
tak jako vody naplňují moře!
Vzpoura levity Koracha
16 Levita Korach, syn Jishara, syna Kehatova, přibral Rubenovce Dátana a Abirama, syny Eliabovy, a Óna, syna Peletova, 2 a spolu s dalšími dvěma sty padesáti izraelskými muži povstali proti Mojžíšovi. Byli to představení obce, členové sněmu, samí věhlasní muži. 3 Srotili se proti Mojžíšovi a Áronovi a řekli jim: „Osobujete si příliš! Celá tato obec, ti všichni jsou svatí a Hospodin je uprostřed nich. Proč se tedy pozdvihujete nad Hospodinovo shromáždění?“
4 Když to Mojžíš uslyšel, padl na tvář. 5 Potom promluvil ke Korachovi a celé jeho tlupě: „Ráno Hospodin ukáže, kdo mu patří, kdo je svatý a koho k sobě nechá přistoupit. Přistoupí k němu ten, koho vyvolil. 6 Udělejte toto: Vezměte si kadidelnice, Korach a celá jeho tlupa. 7 Zítra do nich dejte žhavé uhlí a na ně před Hospodinem položte kadidlo. Hospodin potom rozhodne, kdo je svatý. Osobujete si příliš, Leviho synové!“
8 Mojžíš tehdy Korachovi řekl: „Dobře poslouchejte, Leviho synové: 9 Je vám to málo, že vás Bůh Izraele oddělil od izraelské obce a dovolil vám přistupovat k němu, sloužit u Hospodinova Příbytku, stát před obcí a sloužit jí? 10 Dovolil ti spolu s tvými bratry levity přistupovat k němu, a vy si žádáte ještě kněžství?! 11 Ty a celá tvoje tlupa jste se tedy srotili proti Hospodinu – vždyť kdo je Áron, že reptáte proti němu?“
12 Mojžíš pak nechal zavolat Dátana a Abirama, syny Eliabovy, ale oni řekli: „Nepůjdeme! 13 Je ti to málo, že jsi nás odvedl ze země oplývající mlékem a medem, abys nás nechal pomřít na poušti? To se ještě musíš dělat naším vůdcem?! 14 Do žádné ‚země oplývající mlékem a medem‘ [a] jsi nás nedovedl, žádné ‚pole a vinici‘ [b] jsi nám za dědictví nedal. Chceš snad těm mužům vyloupnout oči? Nepůjdeme!“
15 Mojžíš se tedy velmi rozlítil a řekl Hospodinu: „Nevšímej si jejich obětí! Ani jediného osla jsem si od nich nevzal, ani jedinému z nich jsem neublížil!“
16 Potom Mojžíš řekl Korachovi: „Ty a celá tvoje tlupa buďte zítra před Hospodinem – ty s nimi a také Áron. 17 Každý vezměte svou kadidelnici, dejte do ní kadidlo a každý přineste svou kadidelnici před Hospodina – dvě stě padesát kadidelnic. Také ty a Áron přineste svou kadidelnici.“
18 Každý tedy vzal svou kadidelnici, dali do nich řeřavé uhlí, na ně položili kadidlo a postavili se ke vchodu do Stanu setkávání k Mojžíšovi a Áronovi. 19 Korach proti nim shromáždil ke vchodu do Stanu setkávání celou obec. Vtom se celé obci ukázala Hospodinova sláva a
7 Pamatujte na své vůdce, kteří vám předložili Boží slovo; všímejte si výsledku jejich života a berte si příklad z jejich víry. 8 Ježíš Kristus je tentýž včera, dnes i na věky.
9 Nenechte se unášet všelijakým podivným učením. Je lepší posilovat své srdce milostí než pokrmy, které svým stoupencům nijak nepomohly. 10 Máme oltář, z něhož nemají právo jíst ti, kdo slouží stánku. 11 Těla zvířat, jejichž krev přináší velekněz do nejsvětější svatyně jako oběť za hřích, bývají pálena venku za stany. [a] 12 Proto také Ježíš trpěl venku za branou, aby posvětil lid svou vlastní krví. 13 Vyjděme tedy k němu ven za stany a nesme jeho potupu, 14 neboť zde nemáme trvalé město, ale toužíme po tom budoucím. 15 Skrze něj neustále přinášejme Bohu oběť chvály, totiž ovoce rtů, [b] vyznávajících jeho jméno. 16 Nezapomínejte ovšem na dobročinnost a štědrost, neboť takové oběti jsou Bohu příjemné.
17 Poslouchejte ty, kteří vás vedou, a buďte poddajní; bdí totiž nad vašimi životy jako ti, kdo budou muset složit účty. Ať to mohou dělat s radostí, a ne s naříkáním – to by vám přece nebylo prospěšné.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.