Revised Common Lectionary (Complementary)
72 Pro Šalomouna.
Obdař, Bože, krále svým soudem,
svou spravedlnost dej synu královu!
2 Ať soudí tvůj lid spravedlivě,
všechny tvé chudé po právu.
3 Ať hory přinesou lidu blahobyt,
pahorky ať spravedlnost skýtají.
4 Ať chudé v tvém lidu král obhájí,
děti ubožáka ať ochrání
a jejich utlačovatele rozdrtí!
5 Ať žije dál [a] po všechna pokolení,
dokud slunce a měsíc trvají.
6 Ať je jak déšť, co na louku se snáší,
a jako liják, jenž zemi napájí.
7 Ať v jeho dnech vzkvétá spravedlivý
a rozhojní se blahobyt,
až dokud měsíc nezmizí.
8 Ať panuje od moře až k moři,
od řeky Eufrat po světa kraj.
9 Ať se mu klaní obyvatelé pouští,
jeho nepřátelé ať lížou prach!
10 Ať mu králové z ostrovů i moří složí pocty,
králové Sáby i Šeby ať mu dary přinesou.
11 Ať se mu všichni králové klaní,
všechny národy ať slouží mu!
12 Chudáka v jeho křiku jistě vysvobodí
a také ubožáka, jenž nemá pomoci.
13 S nebohým chudákem bude mít soucit,
život chudákům zachrání.
14 Vysvobodí je od křivdy a vydírání,
jejich krev totiž draze cení si!
15 Ať žije král,
zlato ze Sáby ať mu dávají!
Ať se za něho stále modlí,
celý den ať mu žehnají!
16 Ať hojnost obilí je vždy v zemi,
dokonce na horských vrcholcích!
Ať jeho klasy jak Libanon se vlní,
jeho města ať kvetou jak tráva na poli!
17 Ať jeho jméno trvá navěky,
dlouho jak slunce ať jeho věhlas vydrží!
Ať jsou v něm požehnány všechny národy, [b]
za blaženého ať jej prohlásí!
18 Ať je požehnán Hospodin Bůh, Bůh izraelský,
ten, který jediný divy působí!
19 Jeho slavné jméno ať je požehnané navěky,
jeho slávy ať je plná celá zem!
Amen! Amen!
20 Zde končí modlitby Davida, syna Jišajova.
2 (Hospodin je tedy nechá napospas,
jen dokud neporodí rodička. [a]
Zbytek jeho bratří se pak vrátí zpět
a připojí se k synům Izraele.)
3 On vstane a bude pást
v síle Hospodinově,
ve jménu Hospodina, svého Boha,
které je vznešené.
Tehdy budou žít v bezpečí,
neboť on bude veliký
až po nejzazší zemské končiny.
4 On bude naším pokojem.
Až k nám do země vtrhnou Asyřané,
až budou šlapat po našich palácích,
sedm pastýřů proti nim postavíme,
osm vojevůdců rozených,
5 aby Asýrii pásli mečem,
Nimrodovu zemi mečem taseným!
On nás vysvobodí,
až k nám do země vtrhnou Asyřané,
až budou šlapat po našich hranicích.
Vítězný pozůstatek
6 Ti, kdo pozůstanou z Jákoba
uprostřed mnohých národů,
budou jak rosa od Hospodina,
jak déšť padající na trávu,
jenž ve smrtelníka nedoufá
a nezávisí na člověku.
7 Ti, kdo pozůstanou z Jákoba mezi pohany,
uprostřed mnohých národů,
budou jak lev mezi lesní zvěří,
jak mladý lev mezi stády ovcí;
drtí a trhá je, kudy jde,
a nikdo mu je nevyrve.
8 Tvá ruka se zvedne nad tvými nepřáteli,
všichni tví protivníci budou vymýceni!
9 „Toho dne, praví Hospodin,
vaše koně mezi vámi vymýtím
a vaše vozy zničím.
Jeruzaléme, Jeruzaléme!
31 V tu chvíli za ním přišli nějací farizeové. „Odejdi odsud,“ říkali mu. „Jdi pryč, Herodes tě chce zabít!“
32 Odpověděl jim: „Jděte a vyřiďte té lišce: Dnes i zítra budu vymítat démony a uzdravovat; třetího dne skončím. 33 Dnes, zítra i pozítří musím pokračovat v cestě. Kde jinde by měl prorok zemřít než v Jeruzalémě?
34 Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kteří jsou k tobě posíláni! Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, jako slepice shromažďuje svá kuřata pod křídla, ale nechtěli jste. 35 Hle, váš dům se vám zanechává pustý. [a] Říkám vám, že mě už neuvidíte, dokud nepřijde čas, kdy řeknete: ‚Požehnaný, jenž přichází v Hospodinově jménu!‘“ [b]
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.