Revised Common Lectionary (Complementary)
6 Tvé šípy, králi, ostré jsou,
národy skolí před tebou,
srdce tvých soků zasáhnou!
7 Tvůj trůn, Bože, trvá na věčné věky,
žezlo spravedlnosti je žezlo vlády tvé.
8 Miluješ spravedlnost a zlo nenávidíš;
to proto tě Bůh, tvůj Bůh, pomazal
olejem radosti nad společníky tvé!
9 Myrhou, aloí a kasií voní roucha tvá,
z paláců slonoviny se těšíš harfami.
10 Dcery králů jsou mezi tvými skvosty,
po pravici ti stojí manželka
ofirským zlatem oděná.
11 Poslyš, dcero, hleď a poslouchej:
Na svůj lid i na dům otce zapomeň,
12 vždyť po tvé kráse touží král –
před ním se skloň, on je tvůj pán.
13 I město Týr ti přinese dary,
velmoži národů se před tebou pokoří!
14 Královská dcera ve vší slávě čeká v pokoji,
svůj šat má zlatem protkaný.
15 V barevném rouchu ji vedou ke králi,
za ní jdou panny, družičky – k tobě přichází!
16 Radostný jásot je provází,
do králova paláce vstupují.
17 Místo svých otců budeš mít děti;
učiníš je knížaty po celé zemi!
Zůstaneš se mnou
3 Hospodin mi řekl: „Jdi a znovu miluj svou ženu, která má milence a je ti nevěrná. Právě tak Hospodin miluje syny Izraele, kteří se obracejí k cizím bohům a milují posvátné rozinkové koláče.“ [a]
2 Zaplatil jsem tedy za ni patnáct šekelů [b] stříbra a půldruhého chomeru [c] ječmene. 3 Potom jsem jí řekl: „Zůstaneš se mnou nadlouho; nebudeš smilnit ani spát s mužem a ani já s tebou.“
4 Synové Izraele totiž zůstanou nadlouho bez krále a vůdce, bez oběti a posvátného sloupu, bez efodu a bůžků. 5 Potom synové Izraele znovu začnou hledat Hospodina, svého Boha, i svého krále Davida; v posledních časech se s bázní obrátí k Hospodinu a k jeho dobrotě.
Odložená návštěva
23 Bůh je mi svědek – na mou duši, že jsem do Korintu ještě nepřišel jen z ohledu k vám. 24 Nechceme panovat nad vaší vírou, ale pomáhat vaší radosti; ve víře přece pevně stojíte.
2 Rozhodl jsem se, že k vám znovu nepřijdu se zármutkem. 2 Kdybych vás totiž zarmoutil, kdo by mi zbyl, aby mě potěšil, než ten, koho jsem zarmoutil? 3 Proto jsem vám o tom napsal, abych se, až přijdu, nemusel rmoutit nad těmi, z nichž bych se měl radovat. Jsem o vás všech přesvědčen, že má radost je radostí vás všech. 4 Psal jsem vám s velikou úzkostí, se sevřeným srdcem a s mnoha slzami, ne abyste byli zarmouceni, ale abyste poznali lásku, kterou k vám přetékám.
5 Pokud někdo někoho zarmoutil, nezarmoutil mne, ale zčásti (abych nepřeháněl) vás všechny. 6 Takovému stačí trest, který dostal od většiny z vás. 7 Teď mu už ale raději odpusťte a potěšte ho, aby snad nebyl přemožen přílišným zármutkem. 8 Prosím vás, ukažte mu, že ho stále milujete.
9 Psal jsem vám totiž proto, abych vás vyzkoušel a poznal, zda jste ve všem poslušní. 10 Komu vy odpouštíte, tomu odpouštím i já. Stejně tak já, když jsem někomu odpustil, udělal jsem to před Kristovou tváří kvůli vám. 11 Nenechme se oklamat satanem – jeho úmysly nám přece nejsou neznámé.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.