Revised Common Lectionary (Complementary)
25 Žalm Davidův. [a]
K tobě, Hospodine, svou duši pozvedám,
2 v tebe, Bože můj, skládám naději.
Dej, ať se zahanbení nedočkám,
ať nade mnou nejásají moji soupeři!
3 Žádný, kdo v tebe doufá, se hanby nedočká,
zahanbeni však budou zrádci nicotní!
4 Ukaž mi, Hospodine, cesty své,
svým stezkám nauč mě.
5 Veď mě a uč mě pravdě své,
vždyť ty jsi Bůh, můj Zachránce,
na tebe spoléhám každý den!
6 Pamatuj, Hospodine, na soucit svůj
a na svou lásku, která je od věků.
7 Nepřipomínej hříchy [b] mých mladých dnů,
ve své lásce však na mě pamatuj,
Hospodine, pro svoji dobrotu!
8 Dobrý a přímý je Hospodin,
hříšníkům cestu zjevuje.
9 Ke spravedlnosti vede ponížené,
ponížené učí cestě své.
10 Hospodinovy stezky jsou vždy laskavé a věrné
těm, kdo plní jeho smlouvu a jeho zákony.
6 Ty sám jsi Hospodin, ty jsi nebe učinil, nebesa nebes i všechny jejich zástupy, zemi i se vším, co je na ní, všechna moře i se vším, co je v nich. Ty sám všemu dáváš život, tobě se klaní zástup nebeský!
7 Ty jsi Hospodin, Bůh, který vybral Abrama, z chaldejského Uru jej vyvedl a dal mu jméno Abraham. 8 Když jsi poznal, že je ti v srdci věrný, uzavřel jsi s ním smlouvu o zemi Kananejců, Chetejců, Emorejců, Perizejců, Jebusejců a Girgašejců a sice, že tu zemi dáš jeho semeni. A své slovo jsi splnil, neboť jsi spravedlivý.
9 Viděl jsi trápení našich otců v Egyptě, u Rudého moře jsi slyšel jejich křik. 10 Seslal jsi divy a zázraky na faraona, na jeho dvořany i na všechen jeho lid, neboť jsi věděl, jak je krutě trápili. Získal sis jméno, jaké dodnes máš. 11 Moře jsi před nimi rozdělil, prostředkem moře prošli po souši. Jejich pronásledovatele jsi však smetl do hlubin; jako kámen v těch mocných vodách zmizeli! 12 Ve dne jsi je vodil sloupem oblakovým, v noci pak sloupem ohnivým svítils jim na cestu, po které měli jít.
13 Na horu Sinaj jsi sestoupil, z nebe jsi s nimi promlouval. Dal jsi jim poctivá pravidla a spravedlivé zákony, dobrá nařízení a příkazy. 14 Dal jsi jim poznat svou svatou sobotu, skrze svého služebníka Mojžíše jsi jim vydal příkazy, nařízení a zákony. 15 Chléb z nebe jsi jim dal, když hladověli, a když žíznili, vyvedl jsi vodu ze skály. Řekl jsi jim, ať jdou obsadit zemi, o níž jsi přísahal, že jim ji dáš.
5 O časech a dobách vám není potřeba nic psát, bratři. 2 Sami dobře víte, že Pánův den přijde jako zloděj v noci. 3 Až lidé budou říkat: „Mír! Bezpečí!“ náhle je překvapí záhuba, jako když na těhotnou přijdou bolesti, a nebude úniku.
4 Vy, bratři, ale nejste ve tmě, aby vás ten den překvapil jako zloděj. 5 Všichni jste lidé světla, lidé dne. Nepatříme noci ani tmě! 6 Nespěme tedy jako ostatní, ale bděme a buďme střízliví. 7 Spáči spí v noci, v noci se opíjejí opilci. 8 My ale patříme dni! Proto buďme střízliví a oblečme si pancíř víry a lásky a přilbu naděje spasení. 9 Bůh přece pro nás nemá hněv, ale záchranu skrze našeho Pána Ježíše Krista, 10 který za nás zemřel, abychom – ať už bdíme nebo spíme – žili společně s ním.
11 Povzbuzujte se tedy a posilujte se navzájem tak jako dosud.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.