Revised Common Lectionary (Complementary)
13 Pro předního zpěváka.
Žalm Davidův.
2 Jak dlouho ještě, Hospodine?
Zapomeneš na mě navěky?
Jak dlouho ještě budeš ukrývat
přede mnou svoji tvář?
3 Jak dlouho mám nosit úzkosti [a] v duši,
den co den cítit v srdci zármutek?
Jak dlouho ještě můj protivník
bude nade mnou vítězit?
4 Pohleď, odpověz mi, Hospodine, Bože můj!
Rozjasni mé oči, ať jako mrtvý neusnu!
5 Ať můj sok neřekne: „Už jsem ho porazil!“
Mí nepřátelé ať neslaví mé selhání.
6 Na tvoji lásku spoléhám,
nad tvou spásou mé srdce zajásá,
Hospodinu svou píseň zazpívám:
Jak dobrotivě se ke mně zachoval!
Otřesná vzpoura
8 Ve třetím roce vlády krále Belšasara jsem já Daniel měl další vidění, jež následovalo po onom předchozím. 2 V tomto vidění jsem se viděl v královském sídelním městě Súsách v provincii Elam; stál jsem v tom vidění u řeky Ulaj. 3 Zvedl jsem oči a hle, spatřil jsem na břehu jakéhosi berana se dvěma rohy. Oba rohy měl dlouhé, jeden však byl delší než druhý, ačkoli vyrostl později. 4 Viděl jsem toho berana trkat na západ, na sever i na jih; žádné zvíře nemělo sílu mu odolat a nebylo před ním žádné pomoci. Dělal si, co chtěl, a stále mohutněl.
5 Zatímco jsem o tom přemýšlel, hle, od západu uháněl přes celou zemi kozel s velkolepým rohem mezi očima, sotva se země dotýkal. 6 Jakmile se přiblížil k tomu dvourohému beranovi, kterého jsem viděl stát na břehu, zuřivě proti němu vyrazil. 7 Viděl jsem, jak na berana vztekle útočí, vráží do něj a láme mu oba rohy. Beran neměl sílu mu odolat. Kozel ho srazil k zemi, dupal po něm a beranovi nebylo žádné pomoci.
8 Kozel mohutněl dál a dál. Když byl ale na vrcholu sil, jeho veliký roh se zlomil a místo něj vyrostly do čtyř světových stran čtyři jiné velkolepé rohy. 9 Z jednoho z nich potom vyrazil jakýsi nepatrný roh, který se však nesmírně rozmáhal k jihu, k východu i k Nádherné zemi. [a] 10 Rozmohl se až k nebeskému zástupu a některé hvězdy toho vojska strhl na zem a pošlapal je. 11 Ve svém rozmachu se postavil dokonce i proti Knížeti nebeského zástupu, když zrušil každodenní oběť a zpustošil jeho svatyni. 12 Vojsko i každodenní oběť mu při té vzpouře byly vydány do rukou. Srazil pravdu na zem a dařilo se mu vše, co podnikal.
13 Potom jsem slyšel mluvit jednoho svatého a jiný svatý se ho zeptal: „Jak dlouho potrvá, co bylo v tom vidění – ta otřesná vzpoura, zrušení každodenní oběti, vydání svatyně a pošlapání vojska?“
14 „Bude to 2 300 večerů a jiter,“ [b] odpověděl mu. [c] „Pak bude svatyně znovu obnovena.“
26 Jestliže totiž poté, co jsme poznali pravdu, vědomě pokračujeme v hříchu, nezbývá nám už žádná oběť za hříchy, 27 ale jen hrozné očekávání Božího soudu, kdy zuřící oheň pohltí jeho odpůrce. 28 Kdokoli pohrdl Mojžíšovým zákonem, na základě výpovědi dvou nebo tří svědků bez milosti umírá. [a] 29 Představte si, čím přísnější trest zasluhuje ten, kdo pošlapal Božího Syna, přestal si cenit krve smlouvy, jíž byl posvěcen, a potupil Ducha milosti! 30 Víme přece, kdo řekl:
„Má je pomsta, já zjednám odplatu,“
a dodal:
„Hospodin bude soudit svůj lid.“ [b]
31 Jak hrozné je upadnout do rukou živého Boha!
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.