Revised Common Lectionary (Complementary)
Vytrvej až do konce
12 „V tom čase povstane Michael,
veliký kníže a tvého lidu ochránce.
Čas soužení tehdy nastane,
jaké dosud nebylo od chvíle,
kdy se stali národem.
V tom čase bude tvůj lid zachráněn –
každý, kdo je zapsán ve knize. [a]
2 Tehdy se probudí mnozí,
kdo v prachu země spí.
Jedni k věčnému životu,
jiní k hanbě, pro věčnou výstrahu.
3 Moudří budou zářit jasem oblohy;
ti, kteří mnohé k spravedlnosti přivádí,
budou jak hvězdy navždy, navěky!
16 Zlatý zpěv Davidův.
Bože, ochraňuj mě, na tebe spoléhám.
2 Hospodinu říkám: Jsi můj Pán,
jediné dobro, které mám!
3 Říkám o zbožných lidech na zemi:
Jsou tak vznešení, mám je nejradši!
4 Kdo ale za cizími bohy spěchají,
ti jen rozmnožují svá trápení!
Nezúčastním se jejich krvavé úlitby,
nevstoupí jejich jméno na mé rty!
5 Můj úděl, můj kalich je Hospodin –
ty přece můj osud z ruky nepustíš!
6 Vyměřeny jsou mi blažené krajiny,
dostalo se mi skvělé dědictví!
7 Hospodina, svého Rádce, velebím,
i v noci mě učí mé svědomí.
8 Hospodina vidím před sebou napořád,
je po mé pravici, nezakolísám.
9 Mé srdce je šťastné, můj jazyk [a] zpívá,
také mé tělo v bezpečí odpočívá.
10 Nenecháš v hrobě duši mou,
nevydáš jámě svého věrného!
11 Stezku života jsi mi ukázal,
ve tvé přítomnosti je plnost radosti,
nekonečné blaho je po tvé pravici!
11 Každý kněz denně pokračuje v bohoslužbě, při níž znovu a znovu přináší stejné oběti, které nikdy nemohou odstranit hříchy. 12 Kristus však obětoval za hříchy jedinou oběť a usedl navždy po Boží pravici. 13 Od té doby čeká, až mu budou nepřátelé položeni k nohám, [a] 14 neboť jedinou obětí přivedl ty, které posvěcuje, k věčné dokonalosti.
15 Totéž nám dosvědčuje i Duch svatý. Nejdříve totiž říká:
16 „Toto je smlouva, kterou s nimi
po těch dnech uzavřu, praví Hospodin:
Své zákony vložím do jejich srdce
a vepíši jim je do mysli,“
17 a potom dodává:
„Už nikdy nevzpomenu
na jejich hříchy a zločiny.“ [a]
18 Tam, kde jsou hříchy odpuštěny, nejsou už za ně potřeba oběti.
Nová a živá cesta
19 Bratři, díky Ježíšově krvi teď máme svobodný přístup do té pravé svatyně 20 tou novou a živou cestou, kterou nám otevřel skrze oponu, to jest jeho tělo. 21 Máme také velikého kněze nad Božím domem, 22 a proto přistupme s opravdovým srdcem, v plné jistotě víry, se srdcem očištěným od špatného svědomí a s tělem omytým čistou vodou.
23 Držme se neochvějné naděje, kterou vyznáváme – vždyť Ten, který dal zaslíbení, je věrný. 24 Věnujme se jedni druhým, povzbuzujme se k lásce a k dobrým skutkům 25 a neopouštějme naše společné shromáždění, jak mají někteří ve zvyku. Raději se napomínejme, a to tím více, čím více vidíte, že se blíží ten den.
Počátky porodních bolestí
13 Cestou z chrámu mu jeden z jeho učedníků řekl: „Mistře, pohleď, jaké kameny a jaké stavby!“
2 Ježíš mu řekl: „Vidíš ty veliké stavby? Nezůstane tu kámen na kameni. Všechno bude zbořeno.“
3 Když se pak posadil na Olivetské hoře naproti chrámu, Petr, Jakub, Jan a Ondřej se ho v soukromí ptali: 4 „Řekni nám, kdy to bude. Jaké bude znamení času, kdy se to všechno naplní?“
5 Ježíš jim začal vysvětlovat: „Dávejte pozor, aby vás někdo nesvedl. 6 Mnozí přijdou pod mým jménem se slovy: ‚Já jsem Mesiáš‘ a svedou mnohé. 7 Až uslyšíte válečný hluk a zprávy o válkách, nestrachujte se, protože se to musí dít. Ale to ještě nebude konec. 8 Národ povstane proti národu a království proti království a na různých místech vypuknou zemětřesení a hladomory. To jsou ale jen počátky porodních bolestí.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.