Revised Common Lectionary (Complementary)
Gimel
17 Dopřej svému služebníku, abych žil,
tvé slovo abych naplnil!
18 Mé oči otevři, abych uviděl
úžasné věci ve tvém Zákoně.
19 Na zemi jsem jen cizincem,
své příkazy mi neskrývej!
20 Mou duši stále stravuje
touha po tvých pokynech.
21 Okřikuješ pyšné – jsou proklatí,
od tvých přikázání zbloudili!
22 Zbav mě zahanbení a potupy,
vždyť držím se tvých svědectví!
23 Vládcové zasedají a pomlouvají mě,
tvůj služebník zatím přemýšlí o tvých zákonech.
24 Tvá svědectví jsou mi rozkoší –
jsou to mí rádci nejbližší!
Neuvěří mi
4 Mojžíš znovu namítl: „Pohleď, neuvěří mi a neposlechnou mě. Určitě řeknou: ‚Žádný Hospodin se ti neukázal!‘“
2 Hospodin se ho zeptal: „Co to máš v ruce?“
„Hůl,“ odpověděl.
3 Řekl mu: „Hoď ji na zem.“ Hodil ji tedy na zem a proměnila se v hada! Mojžíš se před ním dal na útěk, 4 ale Hospodin ho vyzval: „Natáhni ruku a chyť ho za ocas.“ Mojžíš tedy natáhl ruku, chytil ho a had se mu v ruce proměnil v hůl! 5 „To aby uvěřili, že se ti ukázal Hospodin, Bůh jejich otců – Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.“
6 Poté Hospodin řekl: „Vlož si ruku do podpaždí.“ Vložil si tedy ruku do podpaždí, a když ji vytáhl, jeho ruka byla malomocná, bílá jako sníh. 7 „Vlož si ruku znovu do podpaždí,“ řekl mu potom. Mojžíš si tedy znovu vložil ruku do podpaždí, a když ji odtud vytáhl, byla znovu zdravá jako zbytek jeho těla!
8 „Když ti neuvěří a neposlechnou první znamení, uvěří druhému znamení. 9 A pokud neuvěří ani těm dvěma znamením a neposlechnou tě, nabereš vodu z Nilu, vyliješ ji na suchou zem. Ta voda, kterou jsi nabral z Nilu, se pak na zemi promění v krev.“
10 Mojžíš ale Hospodinu odporoval: „Promiň, Pane můj, ale nejsem výřečný člověk – ani dříve, ani teď, když jsi promluvil ke svému služebníku. Vždyť se mi plete jazyk v ústech!“
11 „Kdo dal člověku ústa?“ odpověděl mu Hospodin. „Kdo může někoho učinit němým nebo hluchým, vidoucím nebo slepým? Kdo jiný než já, Hospodin? 12 Nuže, pojď. Já sám budu při tvých ústech a budu tě učit, co máš říkat.“
13 Mojžíš ale řekl: „Promiň, Pane můj; pošli prosím někoho jiného.“
14 Tehdy se na něj Hospodin rozhněval: „A co tvůj bratr, levita Áron? Mám za to, že je výřečný dost! Podívej se, už ti jde naproti. Až tě uvidí, bude mít velikou radost. 15 Budeš k němu mluvit a vkládat mu slova do úst. Já pak budu při tvých i jeho ústech a naučím vás, co máte dělat. 16 On bude mluvit k lidu za tebe, a tak se stane, že on ti bude za ústa a ty mu budeš za Boha. 17 A tu hůl vezmi s sebou. Budeš s ní konat divy!“
2 Odhoďte proto všechnu zlobu, každou lest, pokrytectví, závist i všechno pomlouvání 2 a jako čerství novorozenci se dožadujte neředěného mléka Božího slova, abyste jím rostli ke spáse – 3 pokud jste ovšem okusili, jak laskavý je Pán. [a]
Živé kameny
4 Když přicházíte k němu, k živému kameni zavrženému lidmi, ale vyvolenému a vzácnému před Bohem, 5 sami se stáváte živými kameny ve stavbě duchovního chrámu a svatým kněžstvem přinášejícím duchovní oběti přijatelné před Bohem díky Ježíši Kristu.
6 V Písmu přece stojí:
„Hle, pokládám na Sionu
úhelný kámen vyvolený a vzácný,
a kdokoli věří v něj,
se jistě nezklame.“ [b]
7 Pro vás věřící je tedy vzácný, ale pro nevěřící je to
„Kámen staviteli zavržený,
jenž se stal kamenem úhelným,“ [c]
8 a také
„Kámen úrazu a skála pohoršení.“ [d]
To platí pro ty, kdo se nad Slovem urážejí a odmítají je, což se stalo jejich údělem.
9 Vy jste však vyvolený rod, královské kněžstvo, svatý národ, lid získaný do vlastnictví, [e] abyste hlásali ctnosti Toho, který vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla. 10 Kdysi jste ani nebyli lidem, ale teď jste lid Boží; nedocházeli jste milosrdenství, ale teď jste milosrdenství došli. [f]
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.