Revised Common Lectionary (Complementary)
23 Kroky člověka Hospodin potvrzuje,
když jeho cestu schvaluje.
24 I kdyby zakolísal, přece neupadne,
Hospodin za ruku drží jej.
25 Býval jsem mlád a už jsem starý,
nikdy jsem ale nezažil,
že by byl opuštěn spravedlivý
a jeho potomci že by žebrali.
26 Stále má soucit a půjčuje druhým,
požehnáním jsou i jeho potomci.
27 Odmítej zlo a konej dobro,
pak budeš bydlet v zemi navždycky.
28 Hospodin totiž miluje právo,
nikdy se nezřekne věrných svých;
navěky budou zachováni,
potomci ničemů však vymizí.
29 Spravedliví ale obdrží zemi
a budou v ní bydlet navždycky.
30 Ústa spravedlivého moudře mluví,
jazykem pronáší spravedlivý soud,
31 Zákon svého Boha si nosí v srdci,
jeho kroky se nezvrtnou.
32 Ničema na spravedlivého číhá,
hledá způsob, jak ho zahubit,
33 Hospodin ho však nenechá v jeho rukách,
nedá ho odsoudit v jeho při!
34 Spoléhej na Hospodina
a drž se jeho cesty.
On tě povýší, abys obdržel zemi,
ničemy ale vymýtí, uvidíš!
35 Viděl jsem ničemu hrozné síly,
jak rozložitý cedr [a] se rozprostřel.
36 Pominul ale – hle, už není,
když jsem ho hledal, nic jsem nenašel!
37 Pohleď na poctivé, všímej si upřímných –
budoucnost patří pokojným.
38 Všichni vzpurní však budou vyhlazeni,
ničemové nemají žádné vyhlídky!
39 Od Hospodina je záchrana spravedlivých,
on je jim silou v čase soužení.
40 Hospodin je jim pomocí a vysvobozením,
zachrání je před ničemy,
vysvobodí je, vždyť v něho doufají!
Chceme krále!
8 Když potom Samuel zestárl, ustanovil za soudce [a] v Izraeli své syny. 2 Jeho prvorozený syn se jmenoval Joel, druhý Abiáš a byli soudci v Beer-šebě. 3 Nechodili však po cestách svého otce. Šlo jim o zisk, brali úplatky a překrucovali právo.
4 Všichni stařešinové Izraele se tehdy sešli a vydali se za Samuelem do Rámy. 5 „Pohleď,“ řekli mu, „ty už jsi starý a tví synové nechodí po tvých cestách. Raději nám tedy ustanov krále, ať nás vede – tak je to přece u všech národů.“
6 Když ale řekli: „Dej nám krále, ať nás vede,“ Samuelovi se to nelíbilo. Modlil se proto k Hospodinu 7 a Hospodin Samuelovi řekl: „Poslechni hlas lidu ve všem, co ti říkají. Nepohrdli přece tebou, ale mnou, abych nebyl jejich králem. 8 Přesně jako se chovali ode dne, kdy jsem je vyvedl z Egypta, až dodnes – když mě opouštěli a sloužili cizím bohům – tak se zachovali i k tobě. 9 Proto je teď poslechni. Důrazně je ale varuj a vylož jim, jakým způsobem nad nimi bude král vládnout.“
10 Samuel tedy pověděl všechna Hospodinova slova lidu, který se na něm dožadoval krále. 11 „Toto je způsob, jakým nad vámi bude král vládnout,“ řekl. „Vezme vám syny, aby mu dělali vozataje a jezdce a aby běhali před jeho vozem. 12 Některé ustanoví za velitele nad tisíci nebo nad padesáti, jiné nechá orat jeho pole a sklízet jeho sklizeň a další pro něj budou vyrábět válečnou výzbroj a vozovou výstroj. 13 Vezme vám dcery, aby mu vařily, pekly a připravovaly voňavky. 14 Vezme vám nejlepší pole, vinice i olivy a rozdá je svým dvořanům. 15 Vaši setbu i vaše vinice zdaní desátkem a ten rozdá svým komorníkům a dvořanům. 16 Vezme si vaše služebníky i vaše děvečky, váš nejlepší dobytek [b] i vaše osly, aby pracovali pro něj. 17 Vaše ovce a kozy zdaní desátkem. I vy sami nakonec budete jeho otroky. 18 Přijde den, kdy budete naříkat, že jste se rozhodli pro krále, ale Hospodin tehdy vaše volání nevyslyší.“
6 Nechme už tedy úvodních řečí o Kristu a směřujme k dospělosti. Nepokládejme znovu základy – ať už je to pokání z mrtvých skutků, víra v Boha, 2 učení o křtech, vkládání rukou, vzkříšení z mrtvých a o věčném soudu. 3 Dá-li Bůh, vydáme se dál.
4 Pro ty, kdo byli už jednou osvíceni, kdo okusili ten nebeský dar, získali podíl na Duchu svatém, 5 okusili dobrotu Božího slova i moc budoucího věku, 6 a přesto odpadli, pro ty je nemožné znovu se vrátit k pokání. Znovu by tak pro sebe křižovali Božího Syna, znovu by ho vydávali potupě! 7 Když země vsákne vydatné deště a vydá zemědělcům dobrou úrodu, je na ní Boží požehnání. 8 Pokud však plodí jen bodláčí a trní, je bezcenná a blízká prokletí – nakonec ji čeká spálení.
9 Milovaní, přestože takto mluvíme, jsme si o vás jisti něčím lepším – tím, co se týká spasení. 10 Bůh není nespravedlivý, aby zapomněl na vaši námahu a na lásku, kterou jste prokazovali jeho jménu, když jste sloužili a dosud sloužíte svatým. 11 Toužíme však, aby každý z vás tuto horlivost projevoval až do konce, kdy se splní naše naděje. 12 Proto nebuďte líní, ale řiďte se příkladem těch, kdo skrze víru a trpělivost dosáhli zaslíbení.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.