Revised Common Lectionary (Complementary)
18 Hospodin Bůh také řekl: „Není dobré, aby člověk byl sám; opatřím mu rovnocennou oporu.“
19 (Hospodin Bůh totiž zformoval ze země všechnu polní zvěř i všechno nebeské ptactvo a přivedl je k Adamovi, aby viděl, jak je pojmenuje. Jakkoli pak Adam nazval kterého živočicha, tak se jmenoval. 20 Adam tedy pojmenoval všechen dobytek, nebeské ptactvo i všechnu polní zvěř. Pro Adama se ale nenašla rovnocenná opora.)
21 Hospodin Bůh tedy na Adama přivedl hluboký spánek. Když usnul, vzal jedno z jeho žeber a zaplnil to místo tělem. 22 Z onoho žebra, které vzal z Adama, pak Hospodin Bůh vytvořil ženu a přivedl ji k Adamovi.
23 Adam tenkrát řekl:
„To je konečně ona:
kost z mých kostí,
tělo z mého těla!
Bude se nazývat manželkou,
neboť je vzata z manžela!“
24 To proto muž opouští otce i matku – aby přilnul ke své manželce a stali se jedním tělem.
8 Pro předního zpěváka, na gitejský nástroj.
Žalm Davidův.
2 Hospodine, Pane náš,
všude na zemi slavné jméno máš!
Svou slávou jsi pokryl nebesa,
3 chválou z úst kojenců a nemluvňat
jsi proti nepřátelům sílu dokázal,
mstivého protivníka abys překonal!
4 Když vidím tvá nebesa, dílo prstů tvých,
měsíc a hvězdy, kterés tam umístil –
5 co je člověk, ptám se, že na něj pamatuješ,
co je lidský tvor, že o něj pečuješ?
6 O málo nižším než Boha jsi jej stvořil,
slávou a ctí jsi korunoval jej,
7 nad dílem svých rukou jsi mu vládu svěřil,
k jeho nohám jsi složil vše.
8 Ovce a kozy, všechen dobytek
i všechnu polní zvěř,
9 ptáky na obloze i mořské ryby,
vše, co putuje napříč oceány.
10 Hospodine, Pane náš,
všude na zemi slavné jméno máš!
1 Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil kdysi Bůh k otcům skrze proroky, 2 ale v těchto posledních dnech mluvil k nám skrze svého Syna, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil celý svět. 3 On je jasem jeho slávy a vyjádřením jeho podstaty; svým mocným slovem nese vše, co je. On se postaral o očištění hříchů a poté usedl po pravici Velebnosti na výsostech.
Vznešenější než andělé
4 Tento Syn o tolik převyšuje anděly, oč vznešenějšího jména se mu dostalo.
5 Ten budoucí svět, o němž mluvíme, Bůh nesvěřil andělům. 6 Písmo na jednom místě prohlašuje:
„Co je člověk, že na něj pamatuješ,
co je lidský tvor, že tě zajímá?
7 O málo nižším než anděly jsi jej stvořil,
slávou a ctí jsi korunoval jej, [a]
8 k jeho nohám jsi složil vše.“ [b]
Když tedy vše položil do jeho moci, nezbylo nic, co by mu nepoddal. Teď ovšem ještě nevidíme, že by vše bylo v jeho moci. 9 Vidíme ale Ježíše – který se stal o málo nižším než andělé – jak je nyní pro utrpení smrti korunován slávou a ctí, neboť z Boží milosti zakusil smrt za nás za všechny.
Kristovi sourozenci
10 Ten, pro něhož a skrze něhož je všechno, se totiž rozhodl přivést mnoho synů do slávy, a tak považoval za vhodné přivést původce jejich spasení k cíli skrze utrpení. 11 Ten, který posvěcuje, i ti, kteří jsou posvěcováni, jsou totiž všichni z jednoho Otce. Proto se nestydí nazývat je svými sourozenci, 12 když říká:
„Svým bratrům budu zvěstovat tvé jméno,
uprostřed shromáždění tě budu velebit.“ [c]
2 Tehdy k němu přišli farizeové a pokoušeli ho otázkou: „Smí muž zapudit manželku?“
3 „Co vám přikázal Mojžíš?“ řekl jim na to.
4 „Mojžíš nám dovolil napsat rozlukový list a zapudit ji,“ [a] odpověděli.
5 „To přikázání vám napsal kvůli tvrdosti vašeho srdce,“ řekl jim na to Ježíš. 6 „Od počátku stvoření je ale Bůh ‚učinil jako muže a ženu‘. [b] 7 ‚Proto člověk opustí svého otce i matku, přilne ke své manželce [c] 8 a ti dva budou jedno tělo.‘ [d] A tak už nejsou dva, ale jedno tělo. 9 Co Bůh spojil, ať člověk nerozděluje.“
10 Doma se ho na to učedníci znovu vyptávali. 11 Odpověděl jim: „Kdokoli zapudí svou manželku a vezme si jinou, cizoloží proti ní. 12 Také žena, která opustí svého muže a vdá se za jiného, cizoloží.“
Kdo vejde do Království
13 Tehdy k němu přinášeli malé děti, aby se jich dotkl, ale učedníci je okřikovali. 14 Když to Ježíš uviděl, rozhořčil se a řekl jim: „Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim – vždyť právě takovým patří Boží království! 15 Amen, říkám vám, že kdokoli nepřijme Boží království jako dítě, nikdy do něj nevejde.“ 16 Potom je bral do náručí, vkládal na ně ruce a žehnal jim.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.