Revised Common Lectionary (Complementary)
Připomenutí smlouvy
4 Nyní tedy, Izraeli, slyš pravidla a zákony, které vás učím dodržovat, abyste byli živi a vešli do země, kterou vám dává Hospodin, Bůh vašich otců, a obsadili ji. 2 Ke slovům, která vám udílím, nic nepřidávejte a nic z nich neubírejte, ale zachovávejte přikázání Hospodina, svého Boha, která vám udílím.
6 Řiďte se jimi, dodržujte je a ostatní národy uvidí vaši moudrost a rozumnost. Až uslyší o všech těchto pravidlech, řeknou: „Jak moudrý a rozumný lid! Jak znamenitý národ!“ 7 A vskutku – který mocný národ má bohy tak blízké, jako je Hospodin, náš Bůh, kdykoli k němu voláme? 8 A který mocný národ má pravidla a zákony tak spravedlivé, jako je celý tento Zákon, který vám dnes předkládám?
9 Střez se však a dávej dobrý pozor, abys nezapomněl, co jsi na vlastní oči spatřil. Po všechny dny svého života to nenech vymizet ze svého srdce, ale seznamuj s tím své syny a vnuky.
15 Žalm Davidův.
Kdo, Hospodine, ve tvém stanu bude?
Kdo bydlet smí na tvé svaté hoře?
2 Kdo žije bezúhonně a jedná spravedlivě,
kdo mluví pravdu ze srdce,
3 kdo jazykem svým nepomlouvá,
neškodí bližnímu a neostouzí druha,
4 kdo pohrdá těmi, kdo zaslouží zavržení,
ctitelů Hospodina však váží si,
kdo nemění to, co odpřisáhl,
i kdyby na to doplatil,
5 kdo nepůjčuje na úroky
a proti nevinnému se nedá podplatit.
Kdo takto jedná, nikdy nezakolísá.
17 Všechno dobré a dokonalé je dar shůry od Otce světel, u něhož není žádná změna, žádný proměnlivý stín. 18 Ze své vůle nás zplodil slovem pravdy, abychom byli prvotinou jeho stvoření.
Ryzí zbožnost
19 Víte, milovaní bratři, že každý člověk má být pohotový k slyšení, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu. 20 Lidský hněv přece k spravedlnosti před Bohem nevede. 21 Odhoďte proto všechnu špínu a spoustu špatnosti a s krotkostí přijímejte zaseté Slovo, které má moc spasit vaše duše.
22 Tím slovem je ale potřeba se řídit – nenamlouvejte si, že mu stačí naslouchat! 23 Kdo Slovu naslouchá, ale neřídí se jím, podobá se člověku, který se vidí v zrcadle, 24 ale když odejde, hned zapomene, jak vypadal. 25 Kdo však zahlédl dokonalý zákon svobody a drží se jej, blaze jemu ve všem, co dělá! Nezapomíná totiž, co slyšel, ale naplňuje to skutkem.
26 Pokud si někdo myslí, že je zbožný, a přitom neumí zvládnout vlastní jazyk, ten klame sám sebe a jeho zbožnost je k ničemu. 27 Čistá a ryzí zbožnost před Bohem a Otcem je toto: pomáhat sirotkům a vdovám v jejich nouzi a chránit se před špínou světa.
Co člověka špiní
7 Farizeové a někteří znalci Písma, kteří dorazili z Jeruzaléma, se sešli u Ježíše 2 a uviděli některé jeho učedníky jíst chleby ‚nečistýma‘ (to jest neumytýma) rukama. 3 Farizeové a všichni Židé totiž nejedí, aniž by si obřadně umyli ruce, a tak dodržují tradici starších. 4 Když přijdou z trhu, nejedí, dokud se nevykoupou. A je ještě mnoho jiných věcí, které přijali a dodržují, jako očišťování pohárů, džbánů, měděných nádob a lehátek. [a] 5 Farizeové a znalci Písma se ho tedy zeptali: „Proč se tvoji učedníci nechovají podle tradice starších a jedí chléb nečistýma rukama?“
6 On jim odpověděl: „Izaiáš o vás pokrytcích prorokoval správně. Jak je psáno:
‚Tento lid mě ctí svými rty,
srdcem je mi však vzdálený.
7 Nadarmo mě ale uctívají,
když učí lidské nauky a příkazy.‘ [b]
8 Opustili jste Boží přikázání, ale lidské tradice dodržujete.“
14 Znovu pak svolal zástup a řekl jim: „Slyšte mě všichni a rozumějte. 15 [16] Nic, co do člověka vchází zvenku, ho nemůže pošpinit. Člověka špiní to, co z něj vychází!“ [a]
21 Z nitra lidského srdce vycházejí zlé myšlenky, smilnění, krádeže, vraždy, 22 cizoložství, chamtivost, ničemnost, lstivost, nestydatost, závist, urážky, pýcha, potrhlost. 23 Všechny tyto zlé věci vycházejí z nitra a špiní člověka.“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.