Revised Common Lectionary (Complementary)
92 Zpívaný žalm pro sobotní den.
2 Krásné je Hospodina velebit,
tvé jméno opěvovat, Nejvyšší!
3 Vyprávět o tvé lásce za svítání,
o tvé věrnosti zpívat za nocí
4 při loutně s deseti strunami,
za doprovodu citery.
12 Uvidím pád těch, kdo mě špehují,
o zkáze bídáků, kteří mě napadají, uslyším!
13 Spravedlivý ale jak palma pokvete,
jak cedr v Libanonu poroste.
14 V Hospodinově domě kdo jsou vsazeni,
v nádvořích našeho Boha vzkvétají.
15 Ovoce ponesou ještě ve stáří,
čerství zůstanou a plní sil.
26 Šalomoun nashromáždil vozy i koně, takže měl 1 400 vozů a 12 000 koní, které umístil do vozových měst i k sobě do Jeruzaléma. 27 Za jeho vlády bylo v Jeruzalémě stříbra jako kamení a cedrů jako planých fíků v podhůří. 28 Koně si král nechával dovážet z Egypta a Kilikie. Královští obchodníci je v Kilikii nakupovali za dohodnuté ceny. 29 Vozy dováželi z Egypta za 600 šekelů [a] stříbra a koně za 150. [b] Také je vyváželi dál pro všechny chetitské a aramejské krále.
Šalomounovo odvrácení
11 Král Šalomoun ale kromě faraonovy dcery miloval mnoho dalších cizích žen – Moábky, Amonky, Edomky, Sidoňanky, Chetejky – 2 z národů, o nichž Hospodin synům Izraele řekl: „Nespojujte se s nimi a oni ať se nespojují s vámi, aby se vaše srdce neobrátilo k jejich bohům.“ [c] Šalomoun k nim ale přilnul a velmi je miloval. 3 Měl sedm set urozených manželek a tři sta konkubín. A jeho ženy mu odvrátily srdce. 4 Když zestárl, odvrátily mu srdce k cizím bohům. Jeho srdce totiž nepatřilo tak cele Hospodinu, jeho Bohu, jako srdce jeho otce Davida. 5 Šalomoun chodil za sidonskou bohyní Aštartou a za amonskou ohavností Molochem. 6 Šalomoun dělal, co bylo v Hospodinových očích zlé, a neoddal se cele Hospodinu jako jeho otec David.
7 Na hoře východně od Jeruzaléma Šalomoun dokonce postavil obětní výšinu moábské ohavnosti Kemošovi a amonské ohavnosti Molochovi. 8 Totéž udělal pro všechny své cizí ženy, které uctívaly své bohy kadidlem a oběťmi.
4 Vírou Ábel přinesl Bohu lepší oběť nežli Kain. Díky ní byl uznán za spravedlivého (neboť Bůh přijal jeho dary), a přestože zemřel, díky ní dosud mluví.
5 Vírou byl Enoch odsud vzat, aby nespatřil smrt: „zmizel, neboť ho Bůh vzal.“ [a] Ještě než byl vzat, měl pověst Božího oblíbence 6 a bez víry si přece jeho oblibu nikdo nezíská. Kdo přichází k Bohu, musí věřit, že Bůh je a že odměňuje ty, kdo jej hledají.
7 Vírou Noe, varován o tom, co ještě nebylo vidět, v Boží bázni postavil archu, v níž se zachránila jeho rodina. Tak zahanbil svět a stal se dědicem spravedlnosti, která je z víry.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.