Revised Common Lectionary (Complementary)
69 Pro předního zpěváka, na nápěv „Lilie“.
Žalm Davidův.
I.
2 Bože, pomoz mi,
voda až po krk sahá mi!
3 Hluboko klesám do bahna beze dna,
kolem mě vodní hlubina –
ta záplava mě přemáhá!
4 Křikem jsem vyčerpán,
hrdlo mě pálí, vysychá,
vyhlížím Boha, ztrácím zrak!
5 Těch, kdo mě bez důvodu nenávidí,
je více, než mám vlasů na hlavě!
Spousta je těch, kteří mě chtějí zničit,
obviňují mě falešně –
to, co jsem neukradl, musím navracet!
III.
30 Já sám jsem ubohý, trpím bolestí,
tvá spása však, Bože, dá mi bezpečí!
31 Boží jméno pak písní oslavím,
vyvyšovat je budu s vděčností.
32 Ta oběť Hospodina potěší víc než býk,
více než dobytek s rohy a kopyty!
33 Ponížení se rozveselí, až to uvidí –
vám, kdo hledáte Boha, ať srdce ožijí!
34 Vždyť přece Hospodin slyší ubožáky,
nepohrdá svým lidem v zajetí.
35 Nebesa i země ať jej oslavují,
též moře i všechna havěť v nich!
36 Bůh totiž Sionu daruje spásu
a města Judy znovu vystaví,
tak aby bydleli ve svém dědictví.
Potvrzení smlouvy
17 Když bylo Abramovi devadesát devět let, ukázal se mu Hospodin a řekl mu: „Já jsem Všemohoucí Bůh. Choď stále přede mnou a buď poctivý. 2 Splním svou smlouvu s tebou a nesmírně tě rozmnožím.“
3 Abram padl na tvář a Bůh k němu mluvil: 4 „Hle, já sám s tebou činím smlouvu: budeš otcem mnohých národů. 5 Nebudeš se už jmenovat Abram, Vznešený otec, ale Abraham, Otec množství, neboť jsem tě učinil otcem mnohých národů. 6 Způsobím, aby ses nesmírně rozplodil, a učiním z tebe národy – i králové z tebe vzejdou. 7 Potvrzuji svou smlouvu s tebou i s tvým budoucím semenem ve všech jejich pokoleních: je to věčná smlouva, že budu tvým Bohem i Bohem tvého budoucího semene. 8 Tobě a tvému budoucímu semeni dám zem tvého putování, celou kanaánskou zem, do věčného vlastnictví a budu jejich Bohem.“
9 Bůh Abrahamovi řekl: „Ty budeš zachovávat mou smlouvu – ty i tvé budoucí símě ve všech jejich pokoleních. 10 Toto je má smlouva s vámi a s tvým budoucím semenem, toto budete zachovávat: každý, kdo je u vás mužského pohlaví, bude obřezán. 11 Obřežete předkožku svého údu a to vám bude znamením smlouvy, kterou máte se mnou. 12 Každý, kdo je u vás mužského pohlaví, jak narozený v domě, tak koupený za peníze od kteréhokoli cizince, jenž není ze tvého semene, bude ve vašich pokoleních obřezán, když mu bude osm dní. 13 Musí být obřezán, ať je narozen ve tvém domě nebo koupen za tvé peníze. Tak bude má smlouva na tvém těle smlouvou věčnou.
Abrahamův příklad
4 Co na to řekneme? Co získal náš tělesný praotec Abraham? 2 Kdyby byl Abraham uznán za spravedlivého na základě skutků, měl by se čím chlubit, ale ne před Bohem! 3 Co však říká Písmo? „Abraham uvěřil Bohu a to mu bylo počítáno za spravedlnost.“ [a]
4 Ten, kdo koná skutky, nedostává odplatu z milosti, ale z povinnosti. 5 Kdo ale místo skutků věří v Toho, který ospravedlňuje bezbožného, tomu se za spravedlnost počítá jeho víra. 6 Vždyť i David blahoslaví člověka, kterému Bůh přičítá spravedlnost bez skutků:
7 „Blaze těm, jimž byly odpuštěny viny
a jejichž hříchy byly přikryty.
8 Blaze tomu, jemuž Hospodin
nepočítá jeho hřích!“ [b]
9 Platí toto blahoslavení jen pro obřezané, nebo i pro neobřezané? Říkáme, že Abrahamovi byla jeho víra „počítána za spravedlnost“. 10 Nuže, kdy mu byla počítána? Poté, co byl obřezán, anebo předtím? Nebylo to po obřízce, ale před ní! 11 Znamení obřízky pak přijal jako pečeť spravedlnosti, kterou měl díky víře už před obřezáním. Je tedy otcem všech neobřezaných věřících, kterým je spravedlnost přičtena, 12 a otcem těch obřezaných, kteří nemají jen obřízku, ale také kráčí ve šlépějích víry, kterou měl náš otec Abraham ještě před obřízkou.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.