Revised Common Lectionary (Complementary)
10 Jako z nebe padá déšť a sníh
a znovu se tam nevrací,
ale zavlažuje zemi
a zúrodňuje ji k plození,
aby dávala zrno rozsévači
a chléb tomu, kdo jí –
11 takové je i mé slovo,
jež z mých úst vychází:
nenavrátí se ke mně s prázdnou,
ale vykoná, co chci;
úspěšně naplní své poslání.
12 Ano, vyjdete s radostí,
doprovázeni v pokoji.
Hory a pahorky vám budou zpívat vstříc,
tleskat vám budou všechny stromy na polích.
13 Místo křoví pak vyroste cypřiš
a myrta místo kopřivy.
Hospodin si tím jméno způsobí –
věčné znamení, které nezmizí.
92 Zpívaný žalm pro sobotní den.
2 Krásné je Hospodina velebit,
tvé jméno opěvovat, Nejvyšší!
3 Vyprávět o tvé lásce za svítání,
o tvé věrnosti zpívat za nocí
4 při loutně s deseti strunami,
za doprovodu citery.
12 Uvidím pád těch, kdo mě špehují,
o zkáze bídáků, kteří mě napadají, uslyším!
13 Spravedlivý ale jak palma pokvete,
jak cedr v Libanonu poroste.
14 V Hospodinově domě kdo jsou vsazeni,
v nádvořích našeho Boha vzkvétají.
15 Ovoce ponesou ještě ve stáří,
čerství zůstanou a plní sil.
51 Prozradím vám teď tajemství: Všichni nezemřeme, ale všichni budeme proměněni – 52 naráz, v okamžiku, za zvuku polnice ohlašující konec. Až zatroubí, mrtví budou vzkříšeni k nesmrtelnosti a my budeme proměněni. 53 Toto pomíjivé musí obléci nepomíjivost, toto smrtelné musí obléci nesmrtelnost. 54 A až toto pomíjivé oblékne nepomíjivost a toto smrtelné oblékne nesmrtelnost, tehdy se naplní, co je psáno:
„Smrt je pohlcena,
přišlo vítězství!“ [a]
55 „Kde je teď, smrti, to tvé vítězství?
Kde je teď, peklo, ta tvá zbraň?“ [b]
56 Onou zbraní smrti je hřích a silou hříchu je Zákon. 57 Ale díky Bohu, který nám dává vítězství v našem Pánu Ježíši Kristu!
58 Proto, moji milovaní bratři, buďte pevní a nepohnutelní, rozrůstejte se v Pánově díle a vězte, že vaše práce pro Pána není zbytečná.
Strom se pozná po ovoci
39 Pověděl jim přirovnání: „Může vést slepý slepého? Nespadnou oba do jámy? 40 Není učedníka nad mistra; každý, kdo je vyučen, bude jako jeho mistr.
41 Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trámu ve vlastním oku si nevšímáš? 42 Jak můžeš říkat svému bratru: ‚Bratře, nech mě, ať ti vytáhnu z oka třísku,‘ když nevidíš trám ve vlastním oku? Pokrytče, vytáhni nejdříve trám z vlastního oka, a tehdy prohlédneš, abys mohl vytáhnout třísku z oka svého bratra.
43 Strom, který nese špatné ovoce, není dobrý a strom, který nese dobré ovoce, není špatný. 44 Každý strom se přece pozná po vlastním ovoci: z trní se nesbírají fíky a z bodláčí se nesklízejí hrozny. 45 Dobrý člověk vynáší z dobrého pokladu svého srdce to dobré, zlý pak vynáší ze zlého pokladu to zlé. Co má na srdci, to na jazyku!
46 Proč mi říkáte: ‚Pane, Pane,‘ když neděláte, co říkám? 47 Ukážu vám, komu se podobá každý, kdo ke mně přichází, slyší mé slovo a plní je: 48 Je jako člověk, který při stavbě svého domu vykopal základy hluboko ve skále. Když pak přišla povodeň, přivalila se na ten dům řeka, ale nemohla jím otřást, protože byl dobře postaven. 49 Ale ten, kdo mé slovo slyšel a nenaplnil, je jako člověk, který postavil dům rovnou na zemi, bez základů. Když se na něj přivalila řeka, hned spadl a zkáza toho domu byla hrozná.“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.