Revised Common Lectionary (Complementary)
131 Davidova poutní píseň.
Nemám, Hospodine, srdce naduté,
povýšeným zrakem nerozhlížím se.
Do ničeho přehnaného se nepouštím,
do ničeho, co je nad mé možnosti.
2 Což nejsem spokojený a poklidný,
jako když matka své dítě nakojí?
Právě nakojenému se podobá
ve mně duše má.
3 V Hospodina, Izraeli, skládej naději
jak nyní, tak i navěky!
Egypťané jsou jen lidé
31 Běda těm, kdo hledají pomoc v Egyptě,
spoléhají se na koně,
doufají ve vozy, že jich tolik je,
a jezdců že je bezpočet,
k Svatému izraelskému ale nehledí,
Hospodina hledat nechtějí.
2 I on je však moudrý! Způsobí neštěstí,
svá slova nezmění:
Povstane proti domu bídáků,
proti pomocníkům zločinců.
3 Egypťané jsou jen lidé, a ne Bůh,
jejich koně pouhé tělo, a ne duch.
Jakmile Hospodin rukou pohrozí,
zhroutí se pomocník,
padne i ten, jemuž měl pomoci –
všichni společně budou zničeni!
4 Toto mi řekl Hospodin:
Jako lev vrčící,
jako král zvířat nad svou kořistí –
i když se na něj sběhnou pastýři,
jejich křiku se neděsí
a jejich hluk ho neplaší –
právě tak sestoupí Hospodin zástupů,
aby bojoval o horu Sion a její návrší.
5 Jako se ptáci vznášejí nad hnízdem,
tak Hospodin zástupů zaštítí Jeruzalém;
zaštítí jej a vysvobodí,
ušetří jej a zachrání.
6 Synové Izraele, vraťte se k Tomu, od něhož jste tak hrozně odpadli! 7 V ten den každý zavrhnete své stříbrné i zlaté modly, které jste si vlastnoručně vyrobili – vždyť je to hřích!
8 Asýrie padne, ale ne mečem člověka,
jiný než lidský meč je spolyká. [a]
Před oním mečem budou utíkat
a jejich mladíky čeká robota.
9 Jejich pevnost se hrůzou rozpustí,
jejich velitelé se zděsí před mou korouhví,
praví Hospodin, který má na Sionu oheň
a v Jeruzalémě pec.
Zlé pokolení
14 Jednou Ježíš vymítal démona němoty. Když démon vyšel a ten němý začal mluvit, zástupy užasly. 15 Někteří ale říkali: „Vymítá démony Belzebubem, knížetem démonů!“ 16 Jiní ho zase pokoušeli tím, že od něj žádali znamení z nebe.
17 On ale znal jejich myšlenky, a tak jim řekl: „Každé království rozdělené samo proti sobě pustne a dům rozdělený proti domu padá. 18 Pokud je i satan rozdělen sám proti sobě, jak obstojí jeho království? Říkáte přece, že vymítám démony Belzebubem. 19 A pokud já vymítám démony Belzebubem, kým je vymítají vaši synové? Oni proto budou vašimi soudci. 20 Vymítám-li však démony Božím prstem, jistě k vám přišlo Boží království.
21 Když silný ozbrojenec hlídá svůj palác, jeho majetek je v klidu. 22 Když ho ale napadne někdo silnější a přemůže ho, vezme mu všechnu výzbroj, na kterou spoléhal, a jeho kořist rozdělí.
23 Kdo není se mnou, je proti mně; kdo neshromažďuje se mnou, rozptyluje.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.