Revised Common Lectionary (Complementary)
131 Davidova poutní píseň.
Nemám, Hospodine, srdce naduté,
povýšeným zrakem nerozhlížím se.
Do ničeho přehnaného se nepouštím,
do ničeho, co je nad mé možnosti.
2 Což nejsem spokojený a poklidný,
jako když matka své dítě nakojí?
Právě nakojenému se podobá
ve mně duše má.
3 V Hospodina, Izraeli, skládej naději
jak nyní, tak i navěky!
Pevné město
26 V ten den se v judské zemi bude zpívat tato píseň:
Máme pevné město –
on sám je jeho spásou,
jeho valem a hradbou.
2 Otevřete brány,
ať vejde spravedlivý lid,
který se drží věrnosti.
3 Člověka s pevným postojem
chráníš dokonalým pokojem,
vždyť spoléhá se na tebe.
4 Doufejte v Hospodina vždycky, navěky –
Skalou věků je jen Hospodin!
5 On strhává dolů obyvatele výšin
a nedobytné město boří;
boří je až k zemi,
až do prachu je sráží.
6 Bude zašlapáno pod nohy,
pod nohy ztrápených,
kroky ubohých.
25 Mezitím však pokládám za potřebné poslat k vám Epafrodita, svého bratra, spolupracovníka a spolubojovníka, kterého jste ke mně vyslali, aby se staral o mé potřeby. 26 Tesknil po vás všech a trápil se, že jste se doslechli o jeho nemoci. 27 Ano, byl nemocný až na smrt, ale Bůh se nad ním smiloval, a nejen nad ním, ale i nade mnou, abych neměl zármutek na zármutek. 28 Posílám ho bezodkladně; vám udělá radost, že ho zase uvidíte, a mně se uleví. 29 Přivítejte ho v Pánu s patřičnou radostí a takových, jako je on, si važte. 30 Vždyť málem umřel pro Kristovo dílo; dal v sázku vlastní život, aby mi posloužil za vás za všechny.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.