Revised Common Lectionary (Complementary)
131 Davidova poutní píseň.
Nemám, Hospodine, srdce naduté,
povýšeným zrakem nerozhlížím se.
Do ničeho přehnaného se nepouštím,
do ničeho, co je nad mé možnosti.
2 Což nejsem spokojený a poklidný,
jako když matka své dítě nakojí?
Právě nakojenému se podobá
ve mně duše má.
3 V Hospodina, Izraeli, skládej naději
jak nyní, tak i navěky!
22 Prolhané rty se Hospodinu hnusí,
kdo žijí v pravdě, ti jej potěší.
23 Rozvážný člověk umí své vědění tajit,
hňup ale z plna hrdla křičí nesmysly.
24 Pracovitým rukám bude svěřena vláda,
zahálčivost však vede k porobě.
25 Starosti člověka tíží v srdci,
laskavé slovo ale radost navrátí.
26 Spravedlivý najde i pro bližního cestu,
cesta darebáků ale končí blouděním.
27 Lenoch si žádný úlovek neupeče,
píle je pro člověka cenný majetek.
28 Život je na stezce spravedlnosti,
vyšlapaná cesta vede ke smrti.
Timoteus a Epafrodites
19 Mám v Pánu Ježíši naději, že k vám brzy budu moci poslat Timotea, abych se také já potěšil zprávami o vás. 20 Nemám nikoho, jako je on, kdo by měl o vás tak opravdovou starost. 21 Všichni si totiž hledí jen svého, a ne toho, co je Ježíše Krista. 22 O něm ale víte, jak se osvědčil: pomáhal mi ve službě evangelia jako syn otci. 23 Doufám, že ho k vám pošlu, jakmile se dozvím, co se mnou bude. 24 Spoléhám ovšem v Pánu na to, že k vám brzy přijdu i sám.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.