M’Cheyne Bible Reading Plan
Dej se do díla
28 David shromáždil všechny vůdce Izraele, vůdce kmenů, vůdce oddílů sloužících králi, vůdce tisíců i stovek, správce všeho majetku a stád krále i jeho synů spolu s komořími, s hrdiny a se všemi bojovníky do Jeruzaléma.
2 Potom král David vstal a promluvil: „Slyšte mě, bratři, lide můj! Měl jsem na srdci vybudovat chrám, kde by spočinula Truhla Hospodinovy smlouvy – chrám, který by byl podnoží nohám našeho Boha. Připravil jsem stavbu, 3 ale Bůh mi řekl: ‚Nepostavíš dům mému jménu, neboť jsi vedl války a proléval jsi krev.‘ [a]
4 Hospodin, Bůh Izraele, vyvolil z celého mého otcovského rodu mě, abych byl králem Izraele navěky. Judu vybral jako vůdce, v judském rodu pak můj otcovský dům a ze synů mého otce ráčil vybrat za krále nad celým Izraelem právě mě. 5 Ze všech mých synů – a Hospodin mi jich dal mnoho – pak vyvolil mého syna Šalomouna, aby usedl na trůn Hospodinova království nad Izraelem. 6 Řekl mi: ‚Tvůj syn Šalomoun, ten mi vybuduje chrám i nádvoří. Jeho jsem si vyvolil za syna a já mu budu otcem. 7 Jeho království upevním až navěky, bude-li spolehlivě plnit má přikázání a zákony, jak se to děje dnes.‘ [b]
8 Před zraky celého Izraele, před shromážděním Hospodinovým, vás teď proto vyzývám a náš Bůh to slyší: Dodržujte a vyhledávejte všechna přikázání Hospodina, vašeho Boha, abyste mohli užívat tuto krásnou zem a zanechali ji svým synům jako věčné dědictví.
9 A ty, Šalomoune, synu můj, poznávej Boha svého otce a služ mu celým srdcem a z duše rád. Neboť Hospodin zkoumá všechna srdce a všechna hnutí mysli rozpozná. Budeš-li ho hledat, dá se ti nalézt. Opustíš-li ho, navždy tě odvrhne. 10 Pohleď – Hospodin tě vyvolil, abys postavil chrám pro jeho svatyni. Buď silný a jednej!“
11 Potom David předal svému synu Šalomounovi předlohu předsíně, jednotlivých budov, pokladnic, střešních komor a vnitřních místností i prostoru pro slitovnici 12 jakož i předlohy pro všechno ostatní, co měl na mysli:
pro nádvoří Hospodinova domu i všechny okolní síně,
pro pokladnice Božího domu i pokladnice svatých věcí,
13 pro kněžské a levitské oddíly,
pro konání veškeré služby Hospodinova domu,
pro všechno náčiní služby Hospodinova domu,
14 pro zlato určil váhy zlatého náčiní pro každou jednotlivou službu,
pro veškeré stříbrné náčiní určil váhu všeho potřebného k různé službě,
15 pro zlaté svícny a jejich zlaté lampy určil váhu každého svícnu a jeho lamp,
pro stříbrné svícny určil váhy svícnů a jejich lamp, kolik bylo na který svícen potřeba,
16 pro každý jednotlivý stůl předložení určil váhu zlata,
pro stříbrné stoly stříbro,
17 pro vidlice, misky a konvice ryzí zlato,
pro zlaté mísy určil váhu každé jednotlivé mísy,
pro stříbrné mísy určil váhu každé jednotlivé mísy,
18 pro kadidlový oltář určil váhu přetaveného zlata.
Předal mu také předlohu Trůnu, totiž zlatých cherubů s rozpjatými křídly zastiňujícími Truhlu Hospodinovy smlouvy.
19 „Celý tento soupis mám od Hospodina, který mi objasnil každou část oné předlohy,“ 20 řekl David svému synu Šalomounovi.
„Buď silný a statečný; dej se do díla! Neboj se a nestrachuj, neboť Hospodin Bůh, můj Bůh, bude s tebou. Neopustí tě a nenechá, dokud se nedokončí veškerá práce na Hospodinově chrámu. 21 Pohleď, oddíly kněží a levitů jsou připraveny k veškeré službě při Božím domě. Také všichni, kdo jsou zruční v jakémkoli řemesle, ti budou ochotně pomáhat s veškerou prácí. Hodnostáři i všechen lid čekají na tvé rozkazy.“
Falešní proroci
2 V Božím lidu však bývali i falešní proroci, stejně jako mezi vámi budou falešní učitelé, kteří pokoutně zavedou zhoubné bludy. Budou dokonce zapírat i Pána, který je vykoupil, a tak na sebe přivedou rychlou záhubu. 2 Mnozí je budou v jejich nestydatosti následovat a cesta pravdy se kvůli nim ocitne v opovržení. 3 Budou se s vámi pokoušet chamtivě kupčit vymyšlenými řečmi, ale jejich odsouzení už dávno nezahálí a jejich záhuba nespí.
4 Bůh přece neušetřil anděly, když zhřešili, ale svrhl je do pekla, kde spoutáni řetězy ve tmě čekají na soud. 5 Neušetřil ani ten starý bezbožný svět, když jej zaplavil potopou, ale kazatele spravedlnosti Noema a sedm lidí s ním zachránil. 6 Města Sodomu a Gomoru obrátil v popel, když je pro výstrahu budoucím bezbožníkům odsoudil ke zkáze, 7 ale spravedlivého Lota, ztrápeného nestydatým chováním těch zvrhlíků, vysvobodil. 8 Dokud ten spravedlivý mezi nimi bydlel, jeho spravedlivou duši den co den trápily zločiny, které viděl a slyšel páchat.
9 Pán tedy umí vysvobozovat zbožné ze zkoušek, ale nespravedlivé čeká jeho trest v den soudu, 10 zvláště pak ty, kdo se podvolují nečistému tělesnému chtíči a přezírají Pánovu vládu. Tito samolibí drzouni se dokonce nebojí vysmívat se nebeským mocnostem. 11 Přitom ani andělé, o tolik větší v síle a moci, nad nimi před Pánem nevynášejí potupný rozsudek.
12 Tihle se však chovají pudově jako nerozumná zvířata, určená k ulovení a na porážku. Čemu nerozumějí, tomu se vysmívají, ale jejich vlastní zkaženost je zničí – 13 odplata za jejich špatnost je nemine. Jejich zálibou je denní hýření; na vašich hodech jsou poskvrnou a hanbou, když na nich hýří ve svých rozmarech. 14 S očima plnýma cizoložství nenasytně baží po hříchu, se srdcem vycvičeným v chamtivosti lákají nestálé duše. Proklatci! 15 Opustili přímou cestu a zabloudili. Vydali se cestou Balaáma, syna Beorova, [a] jemuž se zalíbila odměna za špatnost. 16 Za své provinění byl ovšem napomenut: němá oslice promluvila lidským hlasem a proroka v jeho nepříčetnosti zastavila.
17 Jsou to prameny bez vody, mraky hnané vichřicí, které čeká jen černá tma. 18 Když honosně řeční o marnostech, lákají tělesným chtíčem a nestydatostmi lidi, kteří právě unikli životu v bludu. 19 Slibují jim svobodu, ale sami jsou otroky zkázy – čemukoli se kdo poddá, to ho zotročí! 20 Když lidé skrze poznání našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista uniknou špíně světa, ale potom se do ní znovu zapletou a podlehnou jí, budou na tom nakonec hůře než na začátku. 21 Bylo by pro ně lepší nepoznat cestu spravedlnosti, než se po jejím poznání odvrátit od svatého přikázání, které dostali. 22 Stalo se jim, co se říká v tom pravdivém přísloví: „Pes se vrátil ke svým zvratkům“ [b] a „Umytá svině se znovu válí v bahně.“
Vládce z Betléma
5 „Ty však, Betléme efratský,
maličký mezi judskými knížaty,
právě z tebe mi má vzejít
ten, jenž bude Vládcem v Izraeli,
jehož původ je pradávný,
ode dnů věčnosti.“
2 (Hospodin je tedy nechá napospas,
jen dokud neporodí rodička. [a]
Zbytek jeho bratří se pak vrátí zpět
a připojí se k synům Izraele.)
3 On vstane a bude pást
v síle Hospodinově,
ve jménu Hospodina, svého Boha,
které je vznešené.
Tehdy budou žít v bezpečí,
neboť on bude veliký
až po nejzazší zemské končiny.
4 On bude naším pokojem.
Až k nám do země vtrhnou Asyřané,
až budou šlapat po našich palácích,
sedm pastýřů proti nim postavíme,
osm vojevůdců rozených,
5 aby Asýrii pásli mečem,
Nimrodovu zemi mečem taseným!
On nás vysvobodí,
až k nám do země vtrhnou Asyřané,
až budou šlapat po našich hranicích.
Vítězný pozůstatek
6 Ti, kdo pozůstanou z Jákoba
uprostřed mnohých národů,
budou jak rosa od Hospodina,
jak déšť padající na trávu,
jenž ve smrtelníka nedoufá
a nezávisí na člověku.
7 Ti, kdo pozůstanou z Jákoba mezi pohany,
uprostřed mnohých národů,
budou jak lev mezi lesní zvěří,
jak mladý lev mezi stády ovcí;
drtí a trhá je, kudy jde,
a nikdo mu je nevyrve.
8 Tvá ruka se zvedne nad tvými nepřáteli,
všichni tví protivníci budou vymýceni!
9 „Toho dne, praví Hospodin,
vaše koně mezi vámi vymýtím
a vaše vozy zničím.
10 Vymýtím města ve vaší zemi
a zbořím všechny vaše pevnosti.
11 Vymýtím kouzla z vaší ruky
a nezbudou vám už žádní věštci.
12 Vymýtím mezi vámi ty modly a sloupy,
abyste se vlastnímu dílu klanět přestali.
13 Vyvrátím mezi vámi ty posvátné kůly
a vaše města vyhladím.
14 Vykonám pomstu s hněvem a zuřením
nad neposlušnými národy!“
Kdo se ponižuje, bude povýšen
14 Jednou, když v sobotu přišel jíst do domu jednoho z předních farizeů, pečlivě ho sledovali. 2 A hle, přímo před ním seděl člověk postižený vodnatelností. 3 Ježíš se přítomných znalců Zákona a farizeů zeptal: „Smí se v sobotu uzdravovat, nebo ne?“ 4 Mlčeli, a tak ho vzal, uzdravil a propustil.
5 Potom se jich zeptal: „Kdyby někomu z vás v sobotní den spadl syn [a] anebo vůl do studny, copak byste ho hned nevytáhli?“ 6 Nezmohli se na žádnou odpověď.
7 Když si všiml, jak si hosté vybírají přední místa, vyprávěl jim toto podobenství: 8 „Když jsi pozván na svatbu, nesedej si na přední místo, neboť mohl být pozván někdo váženější než ty. 9 Tehdy by přišel váš hostitel a řekl ti: ‚Uvolni mu místo.‘ S ostudou by sis pak sedl úplně vzadu. 10 Když jsi pozván, raději si jdi sednout někam dozadu. Tvůj hostitel pak může přijít a říci ti: ‚Pojď dopředu, příteli.‘ Tak budeš poctěn před očima všech hostů. 11 Každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“
12 Potom se obrátil ke svému hostiteli: „Když pořádáš oběd nebo večeři, nezvi své přátele, bratry, příbuzné ani bohaté sousedy. Mohli by totiž na oplátku zase pozvat tebe. 13 Když pořádáš hostinu, raději pozvi chudé, chromé, zmrzačené a slepé. 14 Blaze tobě, neboť ti nemají čím odplatit, ale bude ti odplaceno při vzkříšení spravedlivých.“
Kdo bude hodovat v Království
15 Když to uslyšel jeden z hostů, řekl mu: „Blaze tomu, kdo bude hodovat v Božím království.“
16 Ježíš odpověděl: „Jeden člověk vystrojil velikou večeři a pozval mnoho hostů. 17 V čas večeře pak poslal svého sluhu, aby pozvaným řekl: ‚Pojďte, vše už je připraveno.‘ 18 Všichni se ale jeden jako druhý začali vymlouvat. První řekl: ‚Koupil jsem pole a musím se na ně jít podívat. Prosím tě, omluv mě.‘ 19 Druhý řekl: ‚Koupil jsem pět párů volů a jdu je vyzkoušet. Prosím tě, omluv mě.‘ 20 Další řekl: ‚Oženil jsem se, a proto nemohu přijít.‘
21 Sluha se tedy vrátil a vyřídil to svému pánovi. Hospodář se rozhněval. ‚Vyjdi rychle do ulic a uliček,‘ řekl sluhovi. ‚Přiveď sem chudé, chromé, zmrzačené a slepé.‘ 22 Sluha se vrátil se slovy: ‚Pane, stalo se, jak jsi přikázal, a ještě je místo.‘ 23 Pán tehdy sluhovi poručil: ‚Vyjdi na cesty a mezi ploty a přinuť lidi přijít, ať je můj dům plný. 24 Říkám vám, že nikdo z původně pozvaných neokusí mou večeři!‘“
Spočítej náklad
25 Šly s ním veliké zástupy lidí. Ježíš se obrátil a řekl jim: 26 „Kdo chce přijít ke mně, ale nepřestane lpět na svém otci a matce, ženě a dětech, bratrech a sestrách, a dokonce na vlastním životě, nemůže být mým učedníkem. 27 Kdo není ochoten nést svůj kříž a jít za mnou, nemůže být mým učedníkem.
28 Když někdo z vás bude chtít postavit věž, nesedne si nejdříve, aby spočítal náklad, zda má na její dokončení? 29 Jinak, kdyby položil základy, ale nemohl stavbu dokončit, všichni okolo by se mu posmívali: 30 ‚Tenhle člověk začal stavět a nemohl to dokončit!‘
31 Anebo když nějaký král potáhne do boje proti jinému, nesedne si nejdříve, aby se poradil, zda může s deseti tisíci čelit tomu, kdo proti němu táhne s dvaceti tisíci? 32 Jinak totiž k němu pošle poselstvo, dokud bude ještě daleko, a bude vyjednávat o míru. 33 Tak tedy žádný z vás, kdo se nezřekne všeho, co má, nemůže být mým učedníkem.
34 Sůl je dobrá. Kdyby však i sůl ztratila svou chuť, čím se zas osolí? 35 Nehodí se do země ani do hnoje; musí se vyhodit. Kdo má uši k slyšení, slyš.“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.