M’Cheyne Bible Reading Plan
16 Když Boží truhlu přinesli, postavili ji na její místo uprostřed stanu, který pro ni David postavil. Pak před Bohem přinášeli zápalné i pokojné oběti. 2 Poté, co David dokončil obětování zápalných a pokojných obětí, požehnal lidu v Hospodinově jménu. 3 Podělil také všechny Izraelce, muže i ženy, každého bochníkem chleba, datlovým a rozinkovým koláčem.
4 Určil také levity, kteří měli sloužit před Hospodinovou truhlou uctíváním, díkůvzdáním a chvalozpěvy Hospodinu, Bohu Izraele. 5 Vedl je Asaf a za ním byl Zachariáš, Jaaziel, [a] Šemiramot, Jechiel, Matitiáš, Eliab, Benajáš, Obed-edom a Jehiel, kteří hráli na lyry a citery, a Asaf na činely, 6 zatímco kněží Benajáš a Jachaziel před Truhlou Boží smlouvy pravidelně troubili na trubky.
Davidův chvalozpěv
7 Toho dne David poprvé pověřil Asafa a jeho bratry, aby takto chválili Hospodina: [b]
8 Oslavujte Hospodina, jeho jméno vzývejte,
jeho činy rozhlašujte mezi národy!
9 Zpívejte mu, hrajte mu,
rozvažujte o všech jeho zázracích!
10 Jeho svatým jménem chlubte se,
ze srdce ať se radují, kdo Hospodina hledají!
11 Po Hospodinu se ptejte, po jeho síle,
jeho tvář vždycky hledejte.
12 Pamatujte, jaké divy provedl,
jaké zázraky, a co rozhodl.
13 Vy, símě Izraele, jeho služebníka,
jste jeho vyvolení, děti Jákoba.
14 On je Hospodin, Bůh náš,
celá zem jeho soudu podléhá!
15 Na jeho smlouvu pamatujte věčně,
na slovo tisíci pokolení svěřené,
16 na smlouvu, již uzavřel s Abrahamem,
na přísahu, již složil před Izákem.
17 Jákobovi ten výrok potvrdil
za věčnou smlouvu pro Izrael:
18 „Tobě dám kanaánskou zem,
bude tvým dědičným údělem!“
19 Přitom vás tehdy bylo jen trochu,
byli jste tam jen hrstkou cizinců.
20 Z národu do národu když bloudili,
od jednoho k jinému království,
21 nikoho nenechal jim ublížit.
I krále kvůli nim varoval:
22 „Mé pomazané nechte být!
Mým prorokům nepůsobte žal!“
23 Zpívej Hospodinu, celá zem, [c]
zvěstujte jeho spásu každý den!
24 O jeho slávě národům vyprávějte,
o jeho divech řekněte lidem všem!
25 Veliký je Hospodin, vší chvály hodný,
nad všechny bohy ohromný!
26 Bohové národů jsou samé modly,
Hospodin ale stvořil nebesa.
27 Sláva a nádhera je v jeho přítomnosti,
síla a radost je tam, kde přebývá.
28 Vzdejte Hospodinu, lidské plémě,
vzdejte Hospodinu slávu i moc.
29 Vzdejte Hospodinu slávu, jež náleží mu,
přineste dary, před něj přistupte,
Klaňte se Hospodinu v jeho svaté kráse,
30 před ním se rozechvěj, celá zem!
Pevně je postaven svět, nic jím neotřese,
31 jásejte, nebesa, země ať raduje se,
národům řekněte: „Hospodin kraluje!“
32 Moře ať burácí se vším, co je v něm,
celý světa kraj ať se raduje.
33 Před Hospodinem ať zvučí stromy v lese:
„Přichází, aby soudil zem!“
34 Oslavujte Hospodina – je tak dobrý! [d]
Jeho láska trvá navěky!
35 Řekněte: „Zachraň nás, Bože naší spásy!
Vysvoboď nás a z národů posbírej!
Tvé svaté jméno ať oslavíme,
tvou chválou ať se chlubíme!“
36 Ať je požehnán Hospodin, Bůh izraelský,
od věků až na věky!
A všechen lid odpověděl: „Amen. Chvála Hospodinu!“
37 David pak nechal Asafa a jeho bratry před Truhlou Hospodinovy smlouvy, aby před ní pravidelně každý den sloužili podle denního rozvrhu 38 spolu s Obed-edomem a jeho osmašedesáti bratry. (Obed-edom, syn Jedutunův, a Chosa veleli chrámové stráži.)
39 Kněze Sádoka i jeho kněžské bratry ponechal před Hospodinovým příbytkem na výšině v Gibeonu, 40 aby na zápalném oltáři pravidelně přinášeli Hospodinu zápalné oběti ráno i večer přesně tak, jak je psáno v Zákoně, který Hospodin svěřil Izraeli. [e] 41 S nimi ponechal Hemana, Jedutuna a ostatní jmenovitě vybrané, aby chválili Hospodina písní: „Jeho láska trvá navěky.“ [f] 42 Heman a Jedutun měli na starosti trubky, činely a další nástroje Boží hudby. Jedutunovi synové stáli u brány.
43 Všechen lid se pak rozešel, každý k sobě domů. Také David se vrátil, aby požehnal svůj dům.
Jazyk je oheň
3 Nesnažte se mnozí stát učiteli, bratři moji – vězte, že budeme souzeni přísněji. 2 Všichni přece v mnohém chybujeme. Kdo nechybuje ve slově, dosáhl dokonalosti a je schopen se ovládat v každém ohledu. 3 Když dáme koním do huby udidlo, abychom je zkrotili, můžeme pak ovládat celé jejich tělo. 4 I mohutné lodě hnané prudkým větrem řídí malé kormidlo, kamkoli kormidelník chce. 5 Stejně tak i jazyk je malý sval, ale co všechno dokáže!
Považte, jak dokáže maličký oheň zapálit veliký les. 6 I jazyk je oheň! Mezi všemi orgány našeho těla představuje jazyk svět zla. Poskvrňuje celé tělo a spaluje celý běh života, neboť je rozpalován peklem. 7 Lidstvo se pokouší zkrotit každý druh zvířat, ptáků, plazů i mořských tvorů a daří se mu to, 8 ale jazyk žádný člověk zkrotit neumí. Je to nezvládnutelné zlo, plné smrtelného jedu. 9 Jím dobrořečíme Pánu a Otci, jím také zlořečíme lidem stvořeným k Boží podobě. 10 Ze stejných úst vychází žehnání i proklínání. Bratři moji, tak to nemá být! 11 Chrlí snad pramen ze stejného ústí sladkou i hořkou vodu? 12 Může snad, bratři moji, fíkovník plodit olivy anebo vinná réva fíky? Stejně tak solný pramen nevydává sladkou vodu.
Moudrost shůry
13 Kdo je mezi vámi moudrý a rozumný? Ať to prokáže svými skutky – ušlechtilým životem ve vlídné moudrosti. 14 Máte-li však v srdci hořkou závist a svárlivost, nechlubte se a nelžete proti pravdě. 15 To není moudrost přicházející shůry, ale ta pozemská, pudová a ďábelská. 16 Kde je totiž závist a svárlivost, tam vzniká nepokoj a kdejaká špatnost.
17 Moudrost, která je shůry, je ale především čistá, dále pokojná, vlídná, povolná, plná milosrdenství a dobrého ovoce, nestranná a nepokrytecká. 18 Ti, kdo rozsévají pokoj, sklidí ovoce spravedlnosti.
1 Vidění Abdiášovo. Toto praví Panovník Hospodin o Edomu.
Trest nad Edomem
Od Hospodina jsme slyšeli zprávu,
že byl vyslán posel k národům:
„Vzhůru! Do útoku!
Válčete proti Edomu!“ [a]
2 Hle, činím tě nepatrným mezi národy,
budeš v největším opovržení!
3 Pýcha tvého srdce tě oklamala,
tebe, jenž bydlíš v rozeklaných skalách.
Myslíš si ve výšce svého obydlí:
„Kdo by mě k zemi porazil?“
4 I kdyby ses vznášel jako orel
a postavil sis hnízdo mezi hvězdami,
i odtamtud bych tě srazil,
praví Hospodin.
5 Přepadnou-li tě v noci lupiči,
vezmou jen to, co budou chtít.
Přijdou-li na tvé hrozny česáči,
nechají aspoň paběrky. [b]
Jaké však bude tvé neštěstí!
6 Jak jen Ezaua vyplení!
Jak vyloupí jeho poklady!
7 Všichni tví spojenci
tě poženou až k hranicím;
ti, s kterými žiješ v pokoji,
tě podvedou a porazí;
ti, kteří tvůj chléb jídali,
na tebe léčku nastraží –
nebudeš mít ani ponětí!
8 Toho dne, praví Hospodin,
vyhubím z Edomu mudrce,
na Ezauově hoře rozum nezbude!
9 Tví hrdinové, Temane, zděsí se –
na Ezauově hoře každý zahyne!
Kvůli vraždění, 10 kvůli násilí
na Jákobovi, tvém bratrovi,
budeš zahalen do ostudy,
vyhlazen budeš navěky!
11 V ten den ses stranou postavil –
v den, kdy jeho vojsko zajali cizinci,
kdy do jeho bran vešli barbaři,
kdy o Jeruzalém losem házeli –
tehdys byl jako jeden z nich!
12 Nekochej se nad bratrem svým
v den jeho neštěstí!
Neraduj se nad judskými syny
v den jejich záhuby!
Nevychloubej se tolik
v den soužení!
13 Nevcházej do brány mého lidu
v den jejich pohromy!
Nekochej se jeho trápením
v den jeho pohromy!
Nesahej po jeho jmění
v den jeho pohromy!
14 Nestav se na rozcestí,
abys hubil ty, kdo utekli!
Nevydávej ty, kdo přežili,
v den soužení!
Hospodinův den
15 Blízko je Hospodinův den
proti všem národům. [c]
To, co jsi dělal, se stane tobě,
tvé činy se ti vrátí na hlavu.
16 Jako jste pili na mé svaté hoře,
tak budou věčně pít všechny národy.
Budou pít a pít až k zalknutí,
až zmizí, jako by nebyly.
17 Na hoře Sion však bude záchrana
a ta hora bude svatá.
Dům Jákobův pak získá zpět
svůj dědičný majetek.
18 Dům Jákobův pak bude ohněm
a Josefův dům plamenem,
dům Ezauův však bude strništěm.
Sežehnou ho a stráví jej –
v Ezauově domě nikdo nezbude!
Tak promluvil Hospodin.
19 Obyvatelé Negevu získají Ezauovu horu,
obyvatelé podhůří pak filištínský kraj;
získají také kraj Efraim a Samaří,
Benjamín pak získá Gileád.
20 Vojsko izraelských vyhnanců
obsadí Kanaán až po Sareptu
a Jeruzalémští vyhnanci v Sefaradu
obsadí města v Negevu.
21 Zachránění [d] vystoupí na horu Sion,
aby vládli nad Ezauovou horou.
A nastane království Hospodinovo.
Jeď na hlubinu
5 Jednou, když stál na břehu Genezaretského jezera a lidé se na něj tlačili, aby slyšeli Boží slovo, 2 uviděl poblíž stát dvě lodi. Vystoupili z nich rybáři a prali sítě. 3 Do jedné z těch lodí, která patřila Šimonovi, nastoupil a poprosil ho, aby poodjel kousek od břehu. Potom se posadil a učil zástupy z lodi.
4 Když domluvil, řekl Šimonovi: „Jeď na hlubinu. Tam roztáhněte sítě k lovu.“
5 „Mistře,“ řekl mu na to Šimon, „dřeli jsme celou noc a nic jsme nechytili. Ale když to říkáš ty, spustím sítě.“ 6 Jakmile to udělali, nabrali takové množství ryb, že se jim sítě začaly trhat. 7 Zamávali proto na své společníky na druhé lodi, ať jim jedou na pomoc. A když připluli, naplnili obě lodi, až se ponořovaly.
8 Když to Šimon Petr uviděl, padl před Ježíšem na kolena. „Odejdi ode mě, Pane!“ zvolal. „Jsem jen hříšný člověk!“ 9 Spolu s ostatními byl totiž přemožen úžasem nad tím úlovkem ryb; 10 stejně tak i Šimonovi společníci, Zebedeovi synové Jakub a Jan.
Ježíš ale Šimonovi řekl: „Neboj se. Od nynějška budeš lovit lidi.“ 11 Jakmile s loděmi přirazili ke břehu, všechno opustili a šli za ním.
Kdybys jen chtěl
12 Jednou byl v jednom městě a hle, byl tam muž plný malomocenství. Když uviděl Ježíše, padl na tvář a prosil ho: „Pane, kdybys jen chtěl, můžeš mě očistit.“
13 Ježíš vztáhl ruku, dotkl se ho se slovy: „Já to chci. Buď čistý!“ a malomocenství ho hned opustilo.
14 Potom mu nařídil: „Nikomu to neříkej, ale na svědectví pro ně se jdi ukázat knězi a obětuj za své očištění, jak přikázal Mojžíš.“ [a]
15 Zpráva o něm se ale šířila stále více a lidé se scházeli v ohromných zástupech, aby ho slyšeli a byli od něj uzdraveni ze svých nemocí. 16 On pak odcházel do pustin a modlil se.
Co je snadnější?
17 Jednoho dne, když vyučoval, seděli tam farizeové a vykladači Zákona, kteří se sešli ze všech galilejských i judských vesnic i z Jeruzaléma, a Hospodinova moc byla přítomna, aby je uzdravoval. 18 A hle, nějací muži nesli na lehátku ochrnutého člověka. Snažili se ho vnést dovnitř a položit před něj, 19 ale když kvůli davu nenašli jinou možnost, vylezli na střechu a spustili ho skrze hliněné tašky i s lehátkem rovnou před Ježíše.
20 Když Ježíš uviděl jejich víru, řekl: „Člověče, tvé hříchy jsou ti odpuštěny.“
21 Znalci Písma a farizeové se ale začali dohadovat: „Co je zač, že se tak rouhá? Kdo jiný může odpustit hříchy než samotný Bůh?“
22 Ježíš poznal, co si myslí, a odpověděl jim: „Jak to přemýšlíte? 23 Co je snadnější? Říci: ‚Tvé hříchy jsou ti odpuštěny,‘ anebo: ‚Vstaň a choď‘? 24 Ale abyste věděli, že Syn člověka má na zemi moc odpouštět hříchy“ – tehdy pověděl ochrnutému – „říkám ti, vstaň, vezmi si lehátko a jdi domů.“
25 A ten muž před nimi hned vstal, vzal, na čem ležel, odešel domů a cestou chválil Boha. 26 Všichni začali v naprostém ohromení oslavovat Boha. Naplněni bázní říkali: „Dnes jsme viděli něco neuvěřitelného!“
Nové víno
27 Ježíš šel dál. Když uviděl v celnici sedět výběrčího daní jménem Levi, řekl mu: „Pojď za mnou.“ 28 A on všechno opustil, vstal a šel za ním. 29 Levi mu pak ve svém domě vystrojil velikou hostinu a byla tam spousta výběrčích daní i jiných hostů. 30 Farizeové a jejich znalci Písma si kvůli tomu jeho učedníkům stěžovali: „Jak to, že jíte a pijete s výběrčími daní a hříšníky?“
31 Ježíš jim odpověděl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. 32 Nepřišel jsem volat k pokání spravedlivé, ale hříšné.“
33 Tehdy mu řekli: „Janovi učedníci se často postí a modlí, stejně jako učedníci farizeů, ale tvoji jedí a pijí.“
34 Odpověděl jim: „Můžete snad nutit ženichovy přátele k půstu, dokud je ženich ještě s nimi? 35 Přijdou dny, kdy jim bude ženich vzat, a tehdy, v těch dnech, se budou postit.“
36 Řekl jim ještě další podobenství: „Nikdo nepřišívá záplatu z nového pláště na starý. Musel by trhat nový plášť a záplata z nového se ke starému stejně nehodí. 37 Nikdo nelije nové víno do starých měchů. Jinak to nové víno měchy roztrhne, víno se rozlije a nádoby se zničí. 38 Nové víno se má lít do nových měchů. 39 Nikdo, kdo pil staré, ovšem nechce nové. Říká totiž: ‚Staré je dobré.‘“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.