M’Cheyne Bible Reading Plan
Přenesení Truhly do Jeruzaléma
15 Když si vystavěl paláce ve Městě Davidově, připravil místo i pro Boží truhlu a vztyčil pro ni stan. 2 Tentokrát David přikázal: „Boží truhlu nesmí nést nikdo kromě levitů, neboť je Hospodin vyvolil, aby nosili Truhlu Hospodinovu a sloužili mu navěky.“ [a]
3 Potom David shromáždil celý Izrael do Jeruzaléma, aby Hospodinovu truhlu přenesli na místo, které pro ni připravil. 4 Shromáždil syny Áronovy a levity:
5 Ze synů Kehatových vůdce Uriel a 120 jeho bratrů.
6 Ze synů Merariho vůdce Asajáš a 220 jeho bratrů.
7 Ze synů Geršomových vůdce Joel a 130 jeho bratrů.
8 Ze synů Elicafanových vůdce Šemajáš a 200 jeho bratrů.
9 Ze synů Hebronových vůdce Eliel a 80 jeho bratrů.
10 Ze synů Uzielových vůdce Aminadab a 112 jeho bratrů.
11 David povolal kněží Sádoka a Abiatara a také levity Uriela, Asajáše, Joela, Šemajáše, Eliela i Aminadaba. 12 „Vy jste vůdcové levitských otcovských rodů,“ řekl jim. „Posvěťte sebe i své bratry a přenesete Truhlu Hospodina, Boha Izraele, na místo, které jsem pro ni připravil. 13 Hospodin, náš Bůh, se na nás prve obořil, protože jste ji nenesli vy. Nehledali jsme totiž jeho vůli, jak náleží.“ 14 Kněží a levité se tedy posvětili, aby přenesli Truhlu Hospodina, Boha Izraele. 15 Synové Leviho pak nesli Boží truhlu tak, jak přikázal Mojžíš slovem Hospodinovým: pomocí tyčí na vlastních ramenou. [b]
16 David také řekl levitským vůdcům, ať ustanoví své bratry zpěváky, kteří by hlasitě a radostně zpívali za doprovodu hudebních nástrojů, citer, lyr a činelů. 17 Levité tedy ustanovili Hemana, syna Joelova, a z jeho bratrů Asafa, syna Berechiášova, a z jejich bratrů, synů Merariho, Etana, syna Kušajášova, 18 a spolu s nimi jejich bratry, aby stáli za nimi: Zachariáše, [c] Jaaziela, Šemiramota, Jechiela, Uniho, Eliaba, Benajáše, Maasejáše, Matitiáše, Elifleáše, Miknejáše, Obed-edoma a Jehiela, strážné.
19 Zpěváci Heman, Asaf a Etan měli hrát na bronzové činely, 20 Zachariáš, Jaaziel, Šemiramot, Jechiel, Uni, Eliab, Maasejáš a Benajáš vysokým hlasem na citery, 21 zatímco Matitiáš, Elifleáš, Mikneáš, Obed-edom, Jehiel i Azaziáš měli udávat rytmus hlubokým hlasem na lyry. 22 Levitský vedoucí Kenaniáš byl pro své znalosti vybrán jako sbormistr.
23 Berechiáš a Elkána byli stráže u Truhly. 24 Kněží Šebaniáš, Jošafat, Natanael, Amasaj, Zachariáš, Benajáš a Eliezer troubili před Boží truhlou na trubky. Také Obed-edom a Jechiáš byli stráže u Truhly.
25 Potom David, izraelští stařešinové a velitelé tisíců radostně vykročili, aby nechali přenést Truhlu Hospodinovy smlouvy z Obed-edomova domu. 26 Levitům nesoucím Truhlu Hospodinovy smlouvy tehdy pomáhal Bůh; proto obětovali sedm býčků a sedm beranů. 27 David byl oblečen kmentovým pláštěm stejně jako všichni levité nesoucí Truhlu, zpěváci a sbormistr Kenaniáš. David měl na sobě také plátěný efod. 28 Celý Izrael doprovázel Truhlu Hospodinovy smlouvy s jásotem, za zvuku beraního rohu a trubek, za zvuku činelů, lyr a citer.
29 Když Truhla Hospodinovy smlouvy vcházela do Města Davidova, Saulova dcera Míkal se dívala z okna. Viděla, jak král David poskakuje a křepčí, a ve svém srdci jím pohrdla.
Víra a předpojatost
2 Bratři moji, nespojujte víru našeho slavného Pána Ježíše Krista s předpojatostí. 2 Co když do vašeho shromáždění přijde člověk v nádherných šatech a se zlatým prstenem a za ním chudák ve špinavých hadrech? 3 Budete-li se věnovat tomu nádherně oblečenému a řeknete mu: „Posaď se prosím sem,“ ale tomu chudákovi řeknete: „Někde si stoupni nebo si sedni na zem“ – 4 copak tím mezi sebou neděláte rozdíly? Neposuzujete lidi špatným měřítkem?
5 Poslouchejte, milovaní bratři: Copak Bůh nevyvolil chudáky tohoto světa, aby byli bohatí ve víře? Nemají právě oni zdědit království, které Bůh zaslíbil těm, kdo jej milují? 6 Vy ale chudého klidně ponížíte! Nejsou to přitom právě bohatí, kdo vás utiskuje a vláčí po soudech? 7 Nerouhají se právě oni tomu vzácnému jménu, kterým jste označeni?
8 Pokud opravdu plníte královský zákon, jak praví Písmo: „Miluj svého bližního jako sám sebe,“ [a] dobře děláte. 9 Jste-li však předpojatí, hřešíte a Zákon vás usvědčuje jako viníky. 10 Kdo by totiž dodržoval celý Zákon, ale v jednom bodě selhal, provinil se ve všech. 11 Tentýž, kdo řekl: „Necizolož,“ řekl také: „Nezabíjej.“ [b] Pokud tedy necizoložíš, ale zabíjíš, přestupuješ Zákon.
12 Proto mluvte a jednejte jako lidé, kteří mají být souzeni podle zákona svobody. 13 Toho, kdo nebyl milosrdný, čeká nemilosrdný soud. Milosrdenství však nad soudem vítězí.
Víra a skutky
14 K čemu to je, bratři moji, když někdo tvrdí, že má víru, ale neprojevuje se to skutky? Copak ho taková víra zachrání? 15 Co když bratr nebo sestra nebudou mít co jíst anebo co na sebe? 16 Když jim řeknete: „Jděte v pokoji, ať je vám teplo a dobře se najezte,“ ale nedáte jim, co potřebují k životu, k čemu to bude? 17 Právě tak víra bez skutků, víra sama o sobě, je mrtvá.
18 Někdo na to řekne: „Jeden má víru, druhý zase skutky.“
Nuže, ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na svých skutcích. 19 Ty věříš, že je jediný Bůh? [c] Dobře děláš. Tomu ale věří i démoni – a třesou se! 20 Kdy už pochopíš, ty blázne, že víra bez skutků je jalová? [d]
21 Nebyl snad náš otec Abraham ospravedlněn na základě skutků, když přinesl svého syna Izáka na oltář? 22 Vidíš? Víra podporovala jeho skutky a díky těm skutkům jeho víra došla naplnění! 23 Tak se stalo, co říká Písmo: „Abraham uvěřil Bohu a to mu bylo počítáno za spravedlnost“ [e] a byl označen za Božího přítele. [f] 24 Vidíte? Člověk je ospravedlňován díky skutkům, a ne jen díky víře.
25 Nebyla podobně na základě skutků ospravedlněna také nevěstka Rachab, když přijala ony špehy a potom je poslala pryč jinudy? 26 Takže: jako je tělo bez ducha mrtvé, stejně tak je mrtvá i víra bez skutků.
Nikdo neunikne
9 Spatřil jsem Pána, jak stojí nad oltářem a říká:
„Udeř ty sloupy do hlavic,
ať se zachvějí základy!
Strhni je jim všem na hlavy.
Ty, kdo přežijí, mečem pobiji!
Neuteče ani jeden z nich,
neunikne mi ani jediný!
2 I kdyby se zakopali do pekla,
má ruka by je odtud vytáhla.
Kdyby snad vystoupili do nebe,
i odtud strhnu je.
3 Kdyby se ukryli na vršku Karmelu,
najdu je a odtud přivedu.
Kdyby se mi schovali na mořském dně,
přikážu hadu, ať je odtud vyštípe.
4 Kdyby je nepřátelé do zajetí zahnali,
přikážu meči, aby je tam vyhubil.
Spočinu na nich svým pohledem –
avšak ne v dobrém, ale ve zlém!
5 Panovník, Hospodin zástupů,
se dotkne země a ta se roztřese,
všichni její obyvatelé se dají do pláče.
Jako Nil se celá rozlije
a zase opadne jako ta řeka v Egyptě.
6 Ten, který si staví v nebi komnaty
a svoji klenbu založil na zemi,
ten, který přivolává mořské vody
a vylévá je na zemi,
má jméno Hospodin.
7 Copak nejste, Izraelci, pro mě
stejní jako Habešané?
praví Hospodin.
Copak jsem Izrael nevyvedl z Egypta
stejně jako Filištíny z Kaftoru [a]
a Aramejce z Kíru?
8 Hle, oči Panovníka Hospodina utkvěly
na tomto hříšném království!
Vyhladím dům Jákobův ze země,
nevyhladím je však úplně,
praví Hospodin.
9 Hle, už dávám rozkazy! [b]
Budu přesívat dům Izraele
přes všechny národy,
tak jako se přesívá sítem,
aby nepropadly žádné kamínky.
10 Stejně tak zahynou mečem
v mém lidu všichni hříšníci,
kteří říkají: „Nám se nic nestane.
Nepotká nás žádné neštěstí!“
Obnovím svůj lid
11 Toho dne obnovím
zbořený stan Davidův.
Opravím jeho trhliny
a jeho trosky obnovím –
vztyčím jej jako za dávných dnů.
12 Tehdy jim připadne zbytek Edomu
i všechny národy mé jméno nesoucí,
praví Hospodin, který to způsobí.
13 Hle, přicházejí dny,
praví Hospodin,
kdy žence dožene oráč
a toho, kdo šlape hrozny, rozsévač.
Hory budou tehdy vínem oplývat
a všechny kopce přímo přetékat. [c]
14 Svůj lid Izrael přivedu zpět ze zajetí.
Vystavějí města, jež museli opustit,
a budou v nich znovu žít.
Budou sázet vinice a jejich víno pít,
zakládat zahrady a ovoce z nich jíst. [d]
15 Zasadím je v jejich zemi,
kterou jsem dal jim,
a z té země nebudou už nikdy vyrváni,
praví Hospodin, tvůj Bůh.
Je psáno
4 Ježíš se vrátil od Jordánu plný Ducha svatého a Duch jej vedl na poušť. 2 Čtyřicet dní tam byl pokoušen ďáblem a v těch dnech nic nejedl. Když ty dny uplynuly, vyhladověl.
3 Tehdy mu ďábel řekl: „Jsi-li Boží Syn, řekni tomuto kameni, ať se promění v chleba.“
4 Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: ‚Nejen chlebem bude člověk živ.‘“ [a]
5 Potom ho ďábel odvedl vzhůru a v jediném okamžiku mu ukázal všechna království světa. 6 „Dám ti všechnu moc a slávu těchto království,“ řekl mu ďábel, „neboť mi byla předána a mohu ji dát, komu chci. 7 Když se mi pokloníš, bude to všechno tvoje.“
8 Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: ‚Hospodinu, svému Bohu, se budeš klanět a jemu jedinému sloužit.‘“ [b]
9 Tehdy ho přivedl do Jeruzaléma, postavil ho na vrcholek chrámu a řekl mu: „Jsi-li Boží Syn, vrhni se odsud dolů. 10 Je přece psáno:
‚Svým andělům přikáže o tobě,
aby tě chránili,
11 a ponesou tě na rukou,
abys nenarazil nohou na kámen.‘“ [c]
12 Ježíš mu odpověděl: „Je řečeno: ‚Nepokoušej Hospodina, svého Boha.‘“ [d]
13 Když ďábel dokončil všechno to pokušení, opustil jej a čekal na další příležitost.
Duch je nade mnou
14 Ježíš se v moci Ducha vrátil do Galileje a zpráva o něm se roznesla po celém okolí. 15 Učil v jejich synagogách a všichni ho chválili.
16 Když přišel do Nazaretu, kde byl vychován, přišel podle svého zvyku v sobotní den do synagogy a vstal, aby četl. 17 Podali mu knihu proroka Izaiáše, a když ji otevřel, nalezl místo, kde bylo napsáno:
18 „Duch Hospodinův je nade mnou,
neboť mě pomazal nést evangelium chudým.
Poslal mě vyhlásit propuštění zajatým
a prohlédnutí slepým,
propustit soužené na svobodu
19 a vyhlásit léto Hospodinovy milosti.“ [e]
20 Potom knihu zavřel, vrátil ji sluhovi a posadil se. Oči všech v synagoze byly upřeny na něj. 21 Začal jim vysvětlovat: „Dnes se toto Písmo naplnilo, když jste je slyšeli.“
22 Všichni mu přikyvovali a divili se slovům o milosti, jež mu plynula z úst. Říkali také: „Copak to není Josefův syn?“
23 Na to jim odpověděl: „Asi mi povíte to rčení: ‚Lékaři, uzdrav se sám! Co jsme slyšeli, že se stalo v Kafarnaum, udělej i tady, kde jsi doma.‘“
24 Potom dodal: „Amen, říkám vám, že žádný prorok není doma vážený. 25 Řeknu vám popravdě, že za Eliášových dnů, když se nebe zavřelo na tři roky a šest měsíců a po celé zemi byl veliký hlad, v Izraeli bylo mnoho vdov, 26 ale Eliáš nebyl poslán k žádné z nich – jen k jedné vdově do sidonské Sarepty. [f] 27 A za proroka Elíšy bylo v Izraeli mnoho malomocných, ale žádný z nich nebyl očištěn – jen syrský Náman.“ [g]
28 Všechny, kdo to v synagoze slyšeli, popadla zuřivost. 29 Vstali a hnali ho ven z města až na okraj hory, na níž bylo jejich město postaveno. Chtěli ho shodit dolů, 30 ale on prošel jejich středem a mířil dál.
Zázraky v Kafarnaum
31 Sestoupil do galilejského města Kafarnaum. Když tam v sobotu učil, 32 lidé žasli nad jeho učením, protože jeho slovo mělo moc. 33 V jejich synagoze byl člověk posedlý nečistým duchem a ten hlasitě vykřikl: 34 „Ach, co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zničit? Vím, kdo jsi – ten Svatý Boží!“
35 „Zmlkni,“ okřikl ho Ježíš, „a vyjdi z něj!“ Démon jím smýkl doprostřed a vyšel z něj, aniž by mu ublížil.
36 Všech se zmocnil úžas a začali se dohadovat: „Co je to za slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům a oni vycházejí?“ 37 A zpráva o něm se šířila po celém okolí.
38 Potom vstal a odešel ze synagogy do Šimonova domu. Šimonova tchyně byla sužována vysokou horečkou, a tak ho za ni poprosili. 39 Postavil se nad ni, pohrozil horečce a ta ji opustila. Ona pak hned vstala a začala je obsluhovat.
40 Všichni, kdo měli nemocné různými neduhy, je k němu při západu slunce přiváděli a on na každého z nich vkládal ruce a uzdravoval je. 41 Z mnohých vycházeli démoni s křikem: „Ty jsi Boží Syn!“ On je ale okřikoval a nenechal je mluvit. Věděli totiž, že je Mesiáš.
42 Když se rozednilo, Ježíš odtud odešel na opuštěné místo. Zástupy ho hledaly, a když přišly k němu, chtěly ho zadržet, aby od nich neodcházel. 43 On jim však řekl: „Musím ohlašovat Boží království také jiným městům; to je mé poslání.“ 44 Kázal tedy v judských [h] synagogách.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.