M’Cheyne Bible Reading Plan
9 Tak byli všichni Izraelci zahrnuti do rodových seznamů, které jsou zapsány v Knize izraelských a judských králů. Za svoji nevěrnost pak byli vystěhováni do Babylonu.
Navrátilci do Jeruzaléma
2 Nejprve se Izraelci, kněží, levité a chrámoví sluhové vrátili bydlet do svých původních měst. 3 Někteří ze synů Judových, Benjamínových, Efraimových a Manasesových ale přišli bydlet do Jeruzaléma:
4 Ze synů Judova syna Perese to byl Utaj, syn Amihuda, syna Omriho, syna Imriho, syna Baniho. 5 Z rodu Šelova: prvorozený Asajáš a jeho synové. 6 Z rodu Zerachova: Jehuel. Jejich příbuzných bylo celkem 690.
7 Ze synů Benjamínových to byl Salu, syn Mešulama, syna Hodaviáše, syna Hasenuova; 8 Jibneáš, syn Jerochamův; Ela, syn Uziho, syna Michriho; Mešulam, syn Šefatiáše, syna Reuela, syna Jibniášova. 9 Jejich bratři podle záznamů v jejich rodopisech čítali 956 mužů – samí vůdcové otcovských rodů.
10 Z kněží to byl Jedajáš, Jojarib, Jachin, 11 dále Azariáš, syn Chilkiáše, syna Mešulama, syna Sádoka, syna Merajota, syna Achitubova, zodpovědného za Boží dům; 12 Adajáš, syn Jerochama, syna Pašchura, syna Malkiášova; Maesaj, syn Adielův, syna Jachzerova, syna Mešulamova, syna Mešilemitova, syna Imerova. 13 Jejich bratři, vůdcové svých otcovských rodů, čítali 1 760 udatných mužů zodpovědných za službu v Božím domě.
14 Z levitů Šemajáš, syn Chašuba, syna Azrikama, syna Chašabiášova ze synů Merariho; 15 Bakbakar, Chereš, Galal, Mataniáš, syn Míky, syna Zikriho, syna Asafova; 16 Obadiáš, syn Šemajáše, syna Galalova, syna Jedutunova, a Berechiáš, syn Asy, syna Elkanova, který bydlel v netofských osadách.
17 Strážci bran byli: Šalum, Akub, Talmon, Achiman a jejich bratři; jejich vůdcem byl Šalum. 18 Ti až dosud stráží Královskou bránu na východní straně. Byli to strážní z tábora synů Leviho. 19 Šalum, syn Koreho, syna Ebiasafa, syna Korachova, a jeho bratři Korachovci z jeho otcovského rodu zodpovídali za stráž prahů Stánku, tak jako jejich otcové bývali strážci vchodu do tábora Hospodinova. 20 Jejich vůdcem kdysi býval Pinchas, syn Eleazarův – Hospodin s ním! 21 Zachariáš, syn Mešelemiášův, byl strážcem u vstupu do Stanu setkávání.
22 Všech, kdo byli vybráni za strážce prahů, bylo 212. Takto byli zapsáni podle svých rodokmenů ve svých osadách. David a vidoucí [a] Samuel je kdysi pověřil touto zodpovědnou službou, 23 aby spolu se svými syny drželi stráž u bran Hospodinova domu, u svatostánku. 24 Tam stáli na stráži ze čtyř stran: na východě, na západě, na severu i na jihu. 25 Jejich bratři přicházeli ze svých osad a v pravidelných týdenních směnách se k nim připojovali. 26 Čtyřem levitským velitelům stráží byly pro jejich věrnost svěřeny komory a pokladnice Božího domu. 27 V noci zůstávali okolo Božího domu; měli za úkol ho hlídat a ráno co ráno otevírat.
28 Někteří z nich měli na starosti služebné náčiní, a tak je přepočítané vnášeli a přepočítané vynášeli. 29 Někteří byli přiděleni k nádobám a veškerému posvátnému náčiní a také k jemné mouce, vínu, oleji, kadidlu a balzámu. 30 Někteří z kněžských synů připravovali masti z vonných látek. 31 Jednomu z levitů, Matitiášovi, prvorozenému Korachovce Šaluma, byla svěřena příprava obětních placek. 32 Někteří jejich bratři ze synů Legatových dbali o chleby předložení, připravované na každou sobotu.
33 Další byli zpěváci, vůdcové levitských otcovských rodů. Bydleli v chrámových komůrkách osvobozeni od jiných povinností, neboť byli ve službě dnem i nocí.
34 To jsou vůdcové levitských otcovských domů, vůdcové svých rodů, kteří bydleli v Jeruzalémě.
Rod Saulův
35 V Gibeonu bydlel otec [b] Gibeonu Jehiel, jeho žena jménem Maaka, 36 jeho prvorozený Abdon a dále Cur, Kíš, Baal, Ner, Nádab, 37 Gedor, Achio, Zachariáš a Miklot. 38 Miklot zplodil Šimeama. Ti ovšem narozdíl od svých bratrů bydleli se svými příbuznými v Jeruzalémě.
39 Ner zplodil Kíše. Kíš zplodil Saula. Saul zplodil Jonatana, Malki-šuu, Abinadaba a Eš-baala. [c]
40 Jonatan měl syna Merib-baala. [d] Merib-baal zplodil Míku. 41 Synové Míkovi: Piton, Melech, Tachrea a Achaz. [e]
42 Achaz zplodil Jadu. [f] Jada zplodil Alemeta, Azmaveta a Zimriho. Zimri zplodil Mocu. 43 Moca zplodil Bineu. Jeho syn byl Refaja, jeho syn Elasa a jeho syn Acel.
44 Acel měl šest synů. Jmenovali se: Azrikam, Bochru, Jišmael, Šeariáš, Obadiáš a Chanan. To jsou synové Acelovi.
Letopis Davidův
Saulova smrt
10 Na Izrael zaútočili Filištíni. Izraelští muži se před nimi dali na útěk a padali pobiti na svazích Gilboa. 2 Filištíni pronásledovali Saula a jeho syny. Když se jim podařilo zabít Saulovy syny Jonatana, Abinadaba a Malki-šuu, 3 rozhořel se prudký boj proti Saulovi. Našli ho lukostřelci a těžce ho zranili svými střelami.
4 Saul proto řekl svému zbrojnošovi: „Vytáhni svůj meč a probodni mě. Jinak přijdou ti neobřezanci a vrhnou se na mě!“ Zbrojnoš se ale zdráhal, protože měl veliký strach. Saul tedy vzal meč a nalehl na něj. 5 Když zbrojnoš viděl, že Saul je mrtev, nalehl i on na meč a zemřel. 6 Tak zahynul Saul, jeho tři synové i celý jeho dům; zemřeli společně.
7 Jakmile všichni Izraelci v údolí spatřili, že izraelské vojsko uteklo a že Saul se svými syny zahynul, opustili svá města a uprchli. Pak přišli Filištíni a obsadili je.
8 Druhého dne, když Filištíni přišli do pohoří Gilboa obírat pobité, našli tam ležet Saula a jeho tři syny. 9 Obrali ho, odnesli jeho hlavu i zbroj a poslali to po celé filištínské zemi, aby tu zprávu ohlásili svým modlám i lidu. 10 Jeho výzbroj uložili v chrámu svých bohů a jeho lebku přibili v chrámu Dágona.
11 Když se obyvatelé Jábeš-gileádu doslechli, co všechno Filištíni provedli se Saulem, 12 všichni jejich bojovníci vyrazili na cestu. Sňali Saulovo tělo i těla jeho synů, přinesli je zpět do Jábeše a pohřbili jejich ostatky pod jábešským dubem. Sedm dní se pak postili.
13 Tak zemřel Saul, protože zradil Hospodina. Nedbal totiž na jeho slovo a zašel dokonce tak daleko, že se radil s věšteckým duchem, 14 místo aby se radil s Hospodinem. Ten ho proto zahubil a království předal Davidovi, synu Jišajovu.
Boží výchova
12 Když jsme tedy obklopeni takovým zástupem svědků, odhoďme i my každou přítěž i hřích, který nás tak snadno svazuje, a vytrvale pokračujme v běhu, ležícím před námi. 2 Nespouštějme oči z Ježíše, původce a završitele naší víry, který pro radost, ležící před ním, nedbal na hanbu, podstoupil kříž a usedl po pravici Božího trůnu. 3 Uvědomte si, jaké nepřátelství hříšníků vůči sobě vydržel, abyste neochabli a neklesali na duchu.
4 Ještě jste se v souboji s hříchem nevzepřeli až do krve. 5 Copak jste zapomněli na povzbuzení, kterým vás oslovuje jako své syny?
„Hospodinovo poučení, synu, neodmítej,
když tě napravuje, nezoufej.
6 Vždyť koho miluje Hospodin, toho vychovává
a trestá každého, koho přijímá za syna.“ [a]
7 Když podstupujete zkoušky, je to pro vaši výchovu; Bůh se k vám chová jako k vlastním dětem. Je snad dítě, které otec netrestá? 8 Výchovou procházejí všichni; bez ní byste tedy nebyli jeho děti, leda nevlastní. 9 Když jsme si vážili svých tělesných otců, kteří nás vychovávali, neměli bychom se tím spíše poddat Otci duchů a získat život? 10 Oni nás vychovávali krátce a podle svého uvážení, on ale pro náš vlastní prospěch, abychom došli podílu na jeho svatosti. 11 Výchova se v dané chvíli nikdy nezdá příjemná, ale krušná, později však těm, kdo jí prošli, přináší ovoce spravedlnosti a pokoje.
12 Proto „dodejte síly ochabujícím rukám i podlomeným kolenům“ 13 a „zaveďte své kroky na přímé cesty,“ [b] aby to, co kulhá, zcela neochrnulo, ale raději bylo uzdraveno.
Neotřesitelné království
14 Usilujte o pokoj se všemi lidmi a o svatost, bez níž nikdo neuvidí Pána. 15 Dávejte pozor, aby se někdo nepřipravil o Boží milost a aby se nerozbujel nějaký kořen hořkosti, který by nakazil a poškodil mnohé. 16 Ať se z nikoho nestane nevěrník nebo bezbožník jako Ezau, který prodal své prvorozenství za jediný pokrm. 17 Víte přece, že když potom chtěl zdědit požehnání, byl odmítnut (ačkoli se jej s pláčem dožadoval), neboť nenašel příležitost k pokání.
18 Nepřistoupili jste přece k hmatatelné hoře, k hořícímu ohni, k mračnu, temnotě a vichřici, 19 k troubení polnice a k hlasu znějícímu tak, že když jej slyšeli, prosili, aby k nim už nemluvil. 20 (Nemohli totiž snést to, co se jim přikazovalo: „Kdyby se i jen zvíře dotklo té hory, bude ukamenováno.“ [c] 21 Byla to tak hrozná podívaná, že Mojžíš řekl: „Až se třesu hrůzou.“ [d] )
22 Přistoupili jste ale k hoře Sion a k městu živého Boha – nebeskému Jeruzalému, k nespočetnému zástupu andělů, 23 k slavnostnímu shromáždění, k církvi prvorozených, kteří jsou zapsáni v nebesích, k Bohu, soudci všech, k duchům spravedlivých, kteří došli cíle; 24 k prostředníku nové smlouvy Ježíši a ke skropení krví, která mluví lépe než Ábelova.
25 Hleďte, abyste neodmítli Toho, který k vám mluví. Jestliže neunikli ti, kteří odmítli toho, kdo na zemi vydával Boží pokyny, čím spíše neunikneme my, odvracíme-li se od Toho, který je z nebe. 26 Jeho hlas tehdy otřásal zemí, nyní však slibuje: „Ještě jednou otřesu nejenom zemí, ale i nebem.“ [e] 27 A to, že řekl „ještě jednou…,“ ukazuje na odstranění všeho, co je otřesitelné (to jest udělané), aby tak zůstalo to, co je neotřesitelné.
28 My však přijímáme království, jež je neotřesitelné, a proto buďme vděční a služme Bohu tak, jak se mu líbí, s úctou a posvátnou bázní. 29 Vždyť náš Bůh je stravující oheň. [f]
Bude konec hostinám
6 Běda těm, kdo mají na Sionu klid,
běda sebejistým na hoře Samaří!
Máte se za výkvět prvního mezi národy,
celý dům Izraele chodí za vámi.
2 Na Kalne se jděte podívat
a odtud na Veliký Chamát
a pak dolů na filištínský Gat.
Jste lepší než tato království?
Mají snad větší území než vy?
3 Zlý den byste chtěli odvrátit,
nastolujete však násilí.
4 Vyleháváte na lůžkách slonových,
povalujete se na svých polštářích.
Cpete se výběrovým skopovým
a nejšťavnatějším telecím.
5 Vyjete u loutny, jako byste byli David,
loudíte tóny na hudebních nástrojích.
6 Pijete víno plnými miskami,
mažete se nejjemnějšími oleji
a zkáza Josefa vás vůbec netrápí.
7 Proto budete vyhnáni mezi prvními,
bude konec vašim hostinám i válení!
Jákobova pýcha
8 Panovník Hospodin přísahá sám při sobě – Hospodin, Bůh zástupů, prohlašuje:
Z Jákobovy pýchy se mi dělá špatně,
jeho paláce jsou mi odporné.
Proto to město vydám v plen
i se vším, co je v něm!
9 Zbude-li v jediném domě jen deset lidí, zemřou i ti. 10 Přijde-li příbuzný, aby vynesl a spálil jejich ostatky, a najde někoho, kdo se tam v koutku skryl, zeptá se: „Je s tebou ještě někdo?“ „Nikdo,“ hlesne on. A tehdy řekne: „Tiše! Ať ani nezmíníme Hospodinovo jméno!“
11 Hle, Hospodin dává rozkazy –
rozbije veliký dům na kusy
a malý domek na třísky!
12 Dokážou koně běžet po skále?
Dá se snad s voly orat moře?
Vy jste však dokázali obrátit právo v jed
a ovoce spravedlnosti v pelyněk –
13 vy, kdo jásáte radostí
nad Lo-debarem nicotným
a říkáte: „Nedobyli jsme svými silami
ten mocný Karnajim?“
14 Hle, dome Izraele, jsem to já,
praví Hospodin, Bůh zástupů,
kdo vzbudí proti vám
národ, který vás bude utlačovat
od Lebo-chamátu až po údolí Arava!
Má duše velebí Hospodina
39 V těch dnech pak Marie vstala a spěšně odešla do hor, do města Judova. 40 Vešla do Zachariášova domu a pozdravila Alžbětu. 41 Jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, děťátko v jejím lůnu poskočilo. Alžběta byla naplněna Duchem svatým 42 a hlasitě zvolala: „Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod tvého lůna! 43 Jaká čest, že ke mně přišla matka mého Pána! 44 Hle, jakmile tvůj pozdrav došel k mým uším, děťátko v mém lůnu poskočilo radostí. 45 Blaze té, která uvěřila, neboť se naplní, co jí Hospodin slíbil.“
46 Marie na to řekla:
„Má duše velebí Hospodina
47 a můj duch jásá v Bohu, mém Spasiteli,
48 neboť si všiml ponížení své služebnice.
Hle, od nynějška všechna pokolení
budou vyprávět o mé blaženosti,
49 neboť mi učinil veliké věci Ten, který je mocný.
Jeho jméno je svaté
50 a jeho milosrdenství k těm, kdo jej ctí,
trvá od pokolení do pokolení.
51 Svou paží dokázal moc,
rozehnal ty, kdo mají v srdci pyšné myšlenky.
52 Mocné svrhl z trůnů
a ponížené povýšil.
53 Hladové nasytil dobrými věcmi
a bohaté propustil s prázdnou.
54 Ujal se Izraele, svého služebníka;
pamatoval na milosrdenství –
55 jak zaslíbil našim otcům –
vůči Abrahamovi a jeho semeni až navěky.“
56 Marie pak u ní zůstala asi tři měsíce a potom se vrátila domů.
Janovo narození
57 Alžbětě se tehdy naplnil čas k porodu a porodila syna. 58 Když její sousedé a příbuzní uslyšeli, jak jí Hospodin prokázal své veliké milosrdenství, radovali se spolu s ní.
59 Osmého dne, když přišli dítě obřezat, chtěli mu dát jméno podle jeho otce, Zachariáš. 60 Jeho matka jim na to řekla: „Ne, bude se jmenovat Jan.“
61 Namítli jí: „Vždyť se tak ve tvém příbuzenstvu nikdo nejmenuje!“
62 Ptali se tedy posunky jeho otce, jak by ho chtěl pojmenovat. 63 Požádal o tabulku a napsal: „Jmenuje se Jan.“ Všichni se podivili 64 a vtom se mu otevřela ústa, rozvázal se mu jazyk a on dobrořečil Bohu.
65 Na všechny jejich sousedy přišla bázeň a lidé si o tom všem povídali po celých judských horách. 66 Všichni, kdo o tom slyšeli, si to uchovávali v srdci a říkali: „Co to bude za dítě?“ A ruka Hospodinova byla s ním.
67 Jeho otec Zachariáš byl naplněn Duchem svatým a prorokoval:
68 „Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele,
neboť navštívil a vykoupil svůj lid!
69 Vyzdvihl nám roh spásy [a]
v domě svého služebníka Davida,
70 jak to sliboval ústy svých svatých proroků,
kteří byli už od věků.
71 Spasil nás od našich nepřátel
a z ruky všech, kdo nás nenávidí.
72 Prokázal milosrdenství našim otcům
a vzpomenul na svou svatou smlouvu –
73 na přísahu, kterou dal našemu otci Abrahamovi,
74 že nás vysvobodí z ruky nepřátel,
abychom beze strachu sloužili jemu
75 ve svatosti a spravedlnosti před jeho tváří
po všechny dny svého života.
76 A ty, dítě, budeš nazváno prorokem Nejvyššího,
neboť půjdeš před Pánem připravit jeho cesty,
77 dát jeho lidu poznat spasení
v odpuštění jejich hříchů
78 pro niterné milosrdenství našeho Boha,
v němž nás navštíví jako Svítání shůry,
79 aby se ukázal bydlícím v temnotě a stínu smrti [b]
a přivedl naše nohy na cestu pokoje.“
80 Chlapec pak rostl a sílil v duchu a žil na poušti až do dne, kdy vystoupil před Izrael.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.