M’Cheyne Bible Reading Plan
Rod Isacharův
7 Synové Isacharovi:
Tola, Pua, Jašub a Šimron – celkem čtyři.
2 Synové Tolovi:
Uzi, Refajáš, Jeriel, Jachmaj, Jibsam a Samuel, vůdcové svých otcovských rodů. Za dnů Davidových byli Tolovi potomci zapsáni v rodopisech v počtu 22 600 udatných bojovníků.
3 Syn Uziho:
Jizrachiáš.
Synové Jizrachiáše:
Michael, Obadiáš, Joel, Jišiáš. Všech pět byli vůdcové. 4 Podle jejich rodopisů měl jejich otcovský rod 36 000 vojáků ve zbrani, neboť měli mnoho žen a synů.
5 Také jejich bratři z ostatních Isacharových rodů byli udatní bojovníci. Celkem jich bylo v rodových seznamech zaznamenáno 87 000.
Rod Benjamínův
6 Synové Benjamínovi:
Bela, Becher a Jediael, celkem tři.
7 Synové Belovi:
Ecbon, Uzi, Uziel, Jerimot a Iri, pět vůdců otcovského rodu. V rodovém seznamu jich je zaznamenáno 22 034 bojovníků.
8 Synové Becherovi:
Zemira, Joaš, Eliezer, Eljoenaj, Omri, Jeremot, Abiáš, Anatot a Alemet. Ti všichni byli synové Becherovi. 9 V jejich rodovém seznamu je kromě vůdců jejich otcovských rodů zaznamenáno 22 200 bojovníků.
10 Syn Jediaelův:
Bilhan.
Synové Bilhanovi:
Jeuš, Benjamín, Ehud, Kenaana, Zetan, Taršiš a Achišachar. 11 Tito všichni synové Jediaela byli udatní muži, vůdcové svých otcovských rodů, které čítaly 17 200 bojovníků připravených k bitvě.
12 Synové Irovi:
Šupim a Chupim.
Rod Danův a Neftalímův
Syn Danův: [a]
Chušim.
13 Synové Neftalímovi:
Jachaciel, Guni, Jecer a Šilem.
To jsou potomci Bilhy.
Rod Manasesův
14 Synové Manasesovi:
Asriel, jehož mu porodila jeho aramejská družka. Porodila také Machira, otce Gileádova. 15 Machir si vzal ženu jménem Maaka, sestru Šupima a Chupima. Manasesův druhorozený se jmenoval Celofchad a ten měl samé dcery.
16 Machirova žena Maaka porodila syna, jehož pojmenovala Pereš. Jeho bratr se jmenoval Šereš a jeho synové byli Ulam a Rekem.
17 Syn Ulamův:
Bedan.
To jsou synové Gileáda, syna Machirova, syna Manasesova. 18 Jeho sestra Molechet porodila Išhoda, Abiezera a Machlu.
19 Synové Šemidovi: Achian, Šechem, Likchi a Aniam.
Rod Efraimův
20 Synové Efraimovi:
Šutelach, jeho syn Bered,
jeho syn Tachat, jeho syn Eleada,
jeho syn Tachat, 21 jeho syn Zabad
a jeho syn Šutelach.
Ezera a Eleada zabili domorodci z Gatu, když jim přišli pobrat dobytek. 22 Jejich otec Efraim je dlouho oplakával a jejich sourozenci ho přišli utěšovat. 23 Potom se miloval se svou ženou, ta počala, porodila syna a on mu dal jméno Beria, Neštěstí, protože do jeho domu přišlo neštěstí.
24 Jeho dcera Šeera vystavěla Dolní i Horní Bet-choron a Uzen-šeeru.
25 Jeho synové byli Refach a Rešef;
jeho syn byl Telach, jeho syn Tachan,
26 jeho syn Ladan, jeho syn Amihud,
jeho syn Elišama, 27 jeho syn Nun
a jeho syn Jozue.
28 Jejich vlastnictvím a bydlištěm byl Bet-el s okolními vesnicemi, od Naaranu na východě po Gezer a jeho vesnice na západě, dále Šechem a jeho vesnice až k Aji a jeho vesnicím. 29 Podél hranic se syny Manasesovými pak Bet-šean, Taanach, Megido a Dor s jejich vesnicemi. Tam všude bydleli synové Josefa, syna Izraelova.
Rod Ašerův
30 Synové Ašerovi:
Jimna, Jišva, Jišvi, Beria a jejich sestra Serach.
31 Synové Beriovi:
Cheber a Malkiel, což je otec Birzaitův.
32 Cheber zplodil Jafleta, Šomera, Chotama a jejich sestru Šúu.
33 Synové Jafletovi:
Pasach, Bimhal a Ašvat – to jsou Jafletovi synové.
34 Synové Šemerovi:
Achi, Rohga, Jechuba a Aram.
35 Synové jeho bratra Chelema:
Cofach, Jimna, Šeleš a Amal.
36 Synové Cofachovi:
Suach, Charnefer, Šual, Beri, Jimra, 37 Becer, Hod, Šama, Šilša, Jitran a Beera.
38 Synové Jeterovi:
Jefune, Pispa a Ara.
39 Synové Ulovi:
Arach, Chaniel a Ricja.
40 Ti všichni jsou synové Ašerovi, náčelníci svých otcovských rodů, vybraní udatní bojovníci, přední vůdcové. V jejich rodovém seznamu je zapsáno 26 000 bojeschopných mužů.
Rod Benjamínův – pokračování
8 Benjamín zplodil prvorozeného Belu, druhého Ašbela, třetího Achirama, 2 čtvrtého Nocha, pátého Rafu. 3 Bela měl syny Adara, Geru, otce Ehudova, 4 Abišuu, Naamana, Achoacha, 5 Geru, Šefufana a Churama.
6 Toto jsou synové Ehudovi, rodoví vůdcové obyvatel Geby, kteří byli vystěhováni do Manachatu: 7 Naaman, Achiáš a Gera, který je přestěhoval a který zplodil Uzu a Achichuda.
8 Poté, co Šachrajim zapudil své ženy Chušimu a Baaru, narodili se mu v moábském kraji synové. 9 Se svou ženou Chodeší zplodil Jobaba, Cibju, Mešu, Malkama, 10 Jeuca, Sakiáše a Mirmu. To byli jeho synové, vůdcové rodů. 11 S Chušimou zplodil Abituba a Elpaala. 12 Synové Elpaalovi: Eber, Mišeam a Šemed (který vystavěl Ono a Lod s okolními vesnicemi).
13 Beria a Šema byli vůdcové otcovských rodů obývajících Ajalon (ti zahnali obyvatele Gatu). 14 Jejich bratři byli Šašak a Jeremot. 15 Zebadiáš, Arad, Eder, 16 Michael, Jišpa a Jocha byli synové Beriovi. 17 Zebadiáš, Mešulam, Chizki, Cheber, 18 Jišmeraj, Jizlia a Jobab byli synové Elpaalovi. 19 Jakim, Zichri, Zabdi, 20 Elienaj, Ciletaj, Eliel, 21 Adajáš, Berajáš a Šimrat byli synové Šimeiho. 22 Jišpan, Eber, Eliel, 23 Abdon, Zichri, Chanan, 24 Chananiáš, Elam, Antotiáš, 25 Jifdeáš a Penuel byli synové Šašakovi. 26 Šamšeraj, Šechariáš, Ataliáš, 27 Jaarešiáš, Eliáš a Zichri byli synové Jerochamovi. 28 To byli vůdcové otcovských rodů, vůdcové zaznamenaní v rodopisech. Ti všichni bydleli v Jeruzalémě.
29 V Gibeonu bydlel otec [b] Gibeonu Jehiel [c] se svojí ženou jménem Maaka. 30 Jejich prvorozený byl Abdon, dále Cur, Kíš, Baal, Ner, [d] Nádab, 31 Gedor, Achio, Zecher a Miklot. 32 Miklot zplodil Šimeu. Ti ovšem narozdíl od svých bratrů bydleli se svými příbuznými v Jeruzalémě.
33 Ner zplodil Kíše. Kíš zplodil Saula. Saul zplodil Jonatana, Malki-šuu, Abinadaba a Eš-baala. [e] 34 Jonatan měl syna Merib-baala. [f] Merib-baal zplodil Míku. 35 Synové Míkovi: Piton, Melech, Tarea a Achaz. 36 Achaz zplodil Jehoadu. Jehoada zplodil Alemeta, Azmaveta a Zimriho. Zimri zplodil Mocu. 37 Moca zplodil Bineu. Jeho syn byl Rafa, jeho syn Elasa a jeho syn Acel. 38 Acel měl šest synů. Jmenovali se: Azrikam, Bochru, Jišmael, Šeariáš, Obadiáš a Chanan – ti všichni byli synové Acelovi. 39 Synové jeho bratra Ešeka: prvorozený Ulam, druhý Jeuš a třetí Elifelet. 40 Ulamovi synové byli udatní bojovníci; vládli lukem a měli mnoho dětí a vnuků – na sto padesát. To všechno byli Benjamínci.
Co je víra
11 Víra je podstata věcí, v něž doufáme, důkaz skutečností, jež nevidíme. 2 Díky ní naši předkové došli u Boha uznání.
3 Vírou rozumíme, že vesmír byl stvořen Božím slovem, takže to, co vidíme, nevzniklo z ničeho viditelného.
4 Vírou Ábel přinesl Bohu lepší oběť nežli Kain. Díky ní byl uznán za spravedlivého (neboť Bůh přijal jeho dary), a přestože zemřel, díky ní dosud mluví.
5 Vírou byl Enoch odsud vzat, aby nespatřil smrt: „zmizel, neboť ho Bůh vzal.“ [a] Ještě než byl vzat, měl pověst Božího oblíbence 6 a bez víry si přece jeho oblibu nikdo nezíská. Kdo přichází k Bohu, musí věřit, že Bůh je a že odměňuje ty, kdo jej hledají.
7 Vírou Noe, varován o tom, co ještě nebylo vidět, v Boží bázni postavil archu, v níž se zachránila jeho rodina. Tak zahanbil svět a stal se dědicem spravedlnosti, která je z víry.
8 Vírou Abraham poslechl Boží volání, aby šel na místo, jež měl dědičně získat. Přestože nevěděl, kam jde, vydal se na cestu. 9 Vírou se přistěhoval do zaslíbené země, jakkoli byla cizí, a bydlel v ní ve stanech stejně jako Izák a Jákob, dědicové téhož zaslíbení. 10 Vyhlížel totiž město, které má základy, město, jehož stavitelem a tvůrcem je Bůh.
11 Vírou také neplodná Sára i přes svůj pokročilý věk přijala moc k početí potomka, přesvědčena o věrnosti Toho, který dal zaslíbení. 12 A tak z jednoho už nemohoucího muže vzešlo bezpočet potomků, jako je hvězd na nebi a písku na mořském břehu. [b]
13 Tito všichni zemřeli ve víře, aniž dosáhli zaslíbení. Jen je zdálky zahlédli, vítali je a vyznávali, že jsou na zemi cizinci a přistěhovalci. 14 Ti, kdo takto mluví, dávají najevo, že touží po vlasti. 15 Kdyby měli na mysli tu, kterou opustili, měli přece dost času k návratu. 16 Oni však toužili po lepší vlasti – po té nebeské. Sám Bůh se proto nestydí nazývat se jejich Bohem, neboť jim připravil město.
17 Vírou Abraham ve své zkoušce obětoval Izáka. Ten, který přijal zaslíbení, obětoval svého jediného syna, 18 o němž bylo řečeno: „Tvé símě bude povoláno v Izákovi.“ [c] 19 Počítal totiž s tím, že Bůh je schopen i křísit z mrtvých; a odtud ho také (obrazně řečeno) přijal.
20 Vírou Izák požehnal Jákobovi a Ezauovi ohledně budoucích věcí.
21 Vírou umírající Jákob požehnal každému z Josefových synů a „poklonil se, opřen o svou hůl.“ [d]
22 Vírou se Josef, předtím než skonal, zmínil o odchodu Izraelitů z Egypta a řekl jim, jak mají naložit s jeho kostmi.
23 Vírou byl Mojžíš po narození tři měsíce ukrýván svými rodiči. Když viděli, jak je to dítě krásné, [e] nenechali se zastrašit královým rozkazem.
24 Vírou se Mojžíš, jakmile dospěl, zřekl postavení faraonova vnuka. 25 Dal přednost útrapám Božího lidu před pomíjivým hříšným požitkem. 26 Kristova potupa mu byla dražší než všechny egyptské poklady, neboť se díval až k odplatě. 27 Vírou opustil Egypt a nedal se zastrašit královým hněvem. Vytrval, jako by viděl Neviditelného. 28 Vírou slavil Hod beránka a skropení krví, takže se jich zhoubce prvorozených nedotkl.
29 Vírou přešli Rudé moře jako po suché zemi; když se však o to pokusili Egypťané, zmizeli v hlubině.
30 Vírou padly zdi Jericha, když je obcházeli sedm dní.
31 Vírou nevěstka Rachab pokojně přijala špehy, a tak nezahynula s neposlušnými.
32 Mám pokračovat ještě dál? Není dost času, abych vyprávěl o Gedeonovi, Barákovi, Samsonovi, Jiftachovi, Davidovi, Samuelovi a prorocích. 33 Ti skrze víru dobývali království, konali spravedlnost, docházeli zaslíbení, zavírali tlamy lvům, 34 přemáhali žár ohně, unikali ostří meče, bývali posilněni v slabosti, stávali se silnými v boji a obraceli na útěk vojska cizinců. 35 Ženám se jejich mrtví vraceli vzkříšení.
Jiní šli na mučidla, když odmítli propuštění, aby dosáhli něčeho lepšího – vzkříšení. 36 Další zakoušeli výsměch a bičování a také okovy a vězení. 37 Bývali kamenováni, řezáni pilou, [f] zabíjeni mečem, chodili v ovčích a kozlích kůžích – strádající, pronásledovaní a trpící. 38 Svět jich nebyl hoden. Bloudili po pustinách a horách, po jeskyních a zemských roklinách.
39 Ti všichni díky víře došli u Boha uznání. Přesto však nedosáhli zaslíbení, 40 neboť Bůh zamýšlel něco lepšího pro nás – proto neměli dojít k cíli bez nás.
Panna izraelská padne
5 Slyšte slovo, jež pronáším nad vámi – žalozpěv nad domem Izraele:
2 Panna izraelská padne
a víckrát nevstane.
Opuštěna bude v zemi své,
nikdo ji nezvedne.
3 Toto praví Panovník Hospodin domu Izraele:
Městu, jež vytáhne s tisícem,
jen sto jich zůstane
a tomu, jež se stem vytáhne,
zůstane jen deset.
4 Toto praví Hospodin domu Izraele:
Hledejte mne, ať žijete!
5 Nehledejte Bet-el,
do Gilgalu nechoďte,
do Beer-šeby neputujte.
Gilgal totiž bude vysídlen
a z Bet-elu nic nezbude.
6 Hledejte Hospodina, ať žijete!
Ať se na dům Josefův nevrhne
jak oheň, který stravuje,
který nikdo v Bet-elu uhasit nemůže!
7 Vy ale obracíte právo v pelyněk
a spravedlnost k zemi srážíte.
8 Ten, který stvořil Plejády a Orion,
který obrací stín smrti na jitro
a den pak zase stmívá v noc,
ten, který přivolává mořské vody
a vylévá je na zemi,
má jméno Hospodin.
9 Do zkázy umí vrhnout mocného,
záhuba přijde i na pevnost!
10 Vy ale nenávidíte toho, kdo soudí v bráně,
štítíte se toho, kdo mluví pravdivě.
11 Protože dupete po chudácích
a nutíte je odvádět daně z obilí,
nebudete bydlet v těch svých palácích,
které jste si postavili z kamení;
z těch výtečných vinic, co jste sázeli,
nebudete moci víno pít.
12 Jen já vím, kolik je vašich vin
a jak hrozný je váš hřích.
Nevinné sužujete, berete úplatek,
ubohé v bráně krátíte na právech.
13 Rozumný bude v té době mlčet –
ty časy budou zlé.
14 Hledejte dobré, a ne zlé,
ať žijete!
Hospodin, Bůh zástupů, pak s vámi bude,
jak říkáte.
15 Zlo nenáviďte a dobro milujte,
u soudu v bráně právo podpořte –
snad se Hospodin, Bůh zástupů, smiluje
nad tím, co z Josefa zůstane.
16 Nuže, toto praví Panovník Hospodin, Bůh zástupů:
Nářek bude znít na všech prostranstvích,
„Ach, běda!“ bude slyšet na všech ulicích.
Rolníky povolají k oplakávání
a znalce žalozpěvů k truchlení.
17 Nářek bude znít na všech vinicích,
až projdu mezi vámi,
praví Hospodin.
Nenávidím vaše svátky
18 Běda těm, kteří touží
po Hospodinově dni!
K čemu vám bude Hospodinův den?
Přijde s tmou, a ne se světlem!
19 Jako by někdo utíkal před lvem
a potkal by se s medvědem;
jako by se doma opřel rukou o zeď
a byl by uštknut hadem.
20 Hospodinův den nepřinese světlo, ale tmu,
černotu bez jediného paprsku!
21 Nenávidím vaše svátky, jsou mi odporné,
vaše shromáždění nemohu vydržet!
22 Když mi přinášíte zápalné a moučné oběti,
mně se to nelíbí.
Na pokojné oběti z vašich dobytčat
se nechci ani podívat.
23 S rámusem svých písní mě nechte být,
nechci poslouchat vaše hraní na loutny!
24 Ať se valí právo jako mocná řeka,
spravedlnost jako proud, jenž nevysychá!
25 Přinášeli jste mi oběti a dary
těch čtyřicet let na poušti,
dome izraelský?
26 Nosili jste svého „krále“ Sakúta
a hvězdu svého „boha“ Saturna –
obrazy, jež jste si museli sami udělat?
27 Proto vás vystěhuji až za Damašek,
praví Hospodin,
Bůh zástupů – tak se jmenuje.
1 Už mnozí se pokusili sepsat vyprávění o věcech, které se mezi námi udály, 2 tak jak nám je předali ti, kdo byli od počátku očitými svědky a služebníky Slova. 3 I já jsem se proto rozhodl po pořádku ti o tom napsat, vznešený Teofile, neboť jsem to všechno znovu pečlivě prozkoumal, 4 abys poznal, jak spolehlivé je učení, které jsi přijal.
Radostná novina
5 Za dnů judského krále Heroda [a] byl jeden kněz, jménem Zachariáš, z Abiášova kněžského oddílu. Jeho manželka byla z dcer Áronových a jmenovala se Alžběta. 6 Ačkoli byli oba v Božích očích spravedliví a žili bezúhonně podle všech Hospodinových přikázání a ustanovení, 7 neměli dítě. Alžběta byla neplodná a oba už byli v pokročilém věku.
8 Jednou, když přišla řada na jeho oddíl, Zachariáš konal před Bohem kněžskou službu. 9 Podle zvyku kněžského úřadu na něj padl los, aby vešel do Hospodinova chrámu a obětoval kadidlo. 10 V čase zapalování kadidla se venku sešlo veliké množství lidí k modlitbě.
11 Vtom se Zachariášovi ukázal Hospodinův anděl; stál vpravo od kadidlového oltáře. 12 Když ho Zachariáš spatřil, byl ohromen a přemožen strachem. 13 Anděl mu však řekl: „Neboj se, Zachariáši! Tvá prosba byla vyslyšena. Tvá manželka Alžběta ti porodí syna a dáš mu jméno Jan. 14 Budeš se z toho radovat a veselit a z jeho narození budou mít radost mnozí, 15 neboť bude v Hospodinových očích veliký. Nebude pít víno ani opojný nápoj a už z lůna své matky bude naplněn Duchem svatým. 16 Mnohé ze synů Izraele obrátí k Hospodinu, jejich Bohu. 17 Před jeho tváří půjde v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům [b] a nepovolné k moudrosti spravedlivých, aby přichystal Pánu připravený lid.“
18 „Podle čeho to poznám?“ zeptal se anděla Zachariáš. „Vždyť jsem stařec! I moje manželka je v pokročilém věku.“
19 Anděl mu odpověděl: „Já jsem Gabriel, který stojí před Boží tváří! Byl jsem poslán, abych k tobě promluvil a oznámil ti tu radostnou novinu. 20 Protože jsi neuvěřil mým slovům, která se ve svůj čas naplní, hle, budeš němý a nepromluvíš až do dne, kdy se ty věci stanou.“
21 Lidé zatím čekali na Zachariáše a divili se, že se tak dlouho zdržuje v chrámu. 22 Když konečně vyšel, nemohl s nimi mluvit, a tak poznali, že musel mít v chrámu vidění. Zůstával totiž němý a dorozumíval se s nimi posunky.
23 Po uplynutí své týdenní služby se pak vrátil domů. 24 Jeho manželka Alžběta zanedlouho počala, ale pět měsíců to tajila. Říkala si: 25 „Takto se ke mně zachoval Hospodin – přišel čas, kdy na mě pohlédl a zbavil mě veřejné pohany!“
Nic není nemožné
26 Když byla Alžběta v šestém měsíci, poslal Bůh anděla Gabriela do galilejského města jménem Nazaret 27 k panně zasnoubené muži jménem Josef, z domu Davidova. Ta panna se jmenovala Marie. 28 Když k ní přišel, řekl: „Zdravím tě, milostí obdařená, Hospodin s tebou!“ [c]
29 Ta slova ji rozrušila. Co to bylo za pozdrav? přemýšlela. 30 Anděl jí ale řekl: „Neboj se, Marie, vždyť jsi nalezla milost u Boha! 31 Hle, počneš, porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. 32 Bude veliký, bude nazýván Synem Nejvyššího a Hospodin, náš Bůh, mu dá trůn jeho otce Davida. 33 Bude navěky kralovat nad domem Jákobovým a jeho kralování bude bez konce.“
34 „Jak se to stane?“ zeptala se Marie anděla. „Vždyť jsem ještě nepoznala muže.“
35 „Sestoupí na tebe Duch svatý a zastíní tě moc Nejvyššího,“ odpověděl jí anděl. „To svaté dítě, které se narodí, proto bude nazýváno Syn Boží. 36 A hle, tvá příbuzná Alžběta, o níž se říkalo, že je neplodná, i ona přes své stáří počala syna a je v šestém měsíci. 37 U Boha přece není nic nemožné.“
38 Marie řekla: „Hle, jsem služebnice Páně. Ať se mi stane podle tvého slova!“ Tehdy od ní anděl odešel.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.