M’Cheyne Bible Reading Plan
Rod Davidův
3 Toto jsou synové Davidovi, kteří se mu narodili v Hebronu:
prvorozený Amnon z Achinoam Jizreelské;
druhý Daniel z Abigail Karmelské;
2 třetí Abšalom, syn Maaky, dcery gešurského krále Talmaje;
čtvrtý Adoniáš, syn Chagity;
3 pátý Šefatiáš, syn Abitaly;
šestý Jitream, syn jeho ženy Egly.
4 Těchto šest se mu narodilo v Hebronu, kde kraloval sedm let a šest měsíců.
Dalších třiatřicet let kraloval v Jeruzalémě. 5 Tam se mu narodili:
Šamua, Šobab, Nátan a Šalomoun. Matkou těchto čtyř byla Bat-šeba, dcera Amielova.
6 Narodilo se mu tam ještě dalších devět: Jibchar, Elišua, Elpelet, 7 Nogah, Nefeg, Jafia, 8 Elišama, Eliada a Elifelet.
9 To všechno byli Davidovi synové. Kromě nich měl David ještě jejich sestru Támar a další syny od svých konkubín.
10 Šalomoun měl syna Rechoboáma, ten měl syna Abiáše, ten měl syna Asu, ten měl syna Jošafata, 11 ten měl syna Jehorama, ten měl syna Achaziáše, ten měl syna Joaše, 12 ten měl syna Amaciáše, ten měl syna Azariáše, ten měl syna Jotama, 13 ten měl syna Achaze, ten měl syna Ezechiáše, ten měl syna Menašema, 14 ten měl syna Amona a ten měl syna Jošiáše. 15 Jošiáš měl tyto syny: prvorozeného Jochanana, druhého Joakima, třetího Cidkiáše a čtvrtého Šaluma. 16 Joakim měl syny Jekoniáše [a] a Cidkiáše.
17 Toto jsou synové Jekoniáše, který byl odvlečen do zajetí:
Šealtiel, 18 Malkiram, Pedajáš, Šenacar, Jekamiáš, Hošam a Nedabiáš.
19 Synové Pedajášovi:
Zerubábel a Šimei.
Synové Zerubábelovi: Mešulam, Chananiáš a jejich sestra Šelomít
20 a dalších pět:
Chašuba, Ohel, Berechiáš, Chasadiáš a Jušab-chesed.
21 Synové Chananiášovi:
Pelatiáš a Ješajáš, jeho syn [b] Refajáš, jeho syn Arnan, jeho syn Obadiáš a jeho syn Šekaniáš.
22 Synové Šekaniášovi:
Šemajáš a jeho synové: Chatuš, Jigeal, Bariach, Neariáš a Šafat, celkem šest.
23 Synové Neariášovi:
Eljoenaj, Ezechiáš a Azrikam, celkem tři.
24 Synové Eljoenajovi:
Hodaviáš, Eliašib, Pelajáš, Akub, Jochanan, Delajáš a Anani, celkem sedm.
Rod Judův – pokračování
4 Synové Judovi:
Peres, Checron, Karmi, Chur a Šobal. 2 Šobalův syn Reajáš zplodil Jachata. Jachat zplodil Achumaje a Lahada. To jsou corejské rody.
3 Toto jsou synové otce Etama: Jizreel, Jišma a Jidbaš (jejich sestře se říkalo Haclelponi), 4 dále Penuel, otec Gedorův, a Ezer, otec Chušův. To jsou synové Efratina prvorozeného Chura, otce [c] Betléma.
5 Ašchur, otec Tekoje, měl dvě manželky: Chelu a Naaru. 6 Naara mu porodila Achuzama, Chefera, Temniho a Achaštariho – ti všichni jsou synové Naary. 7 Chela mu porodila Cereta, Jicchara a Etnana. 8 Koc zplodil Anuba, Cobebu a rody Acharchela, syna Harumova.
9 Jábec byl slavnější než jeho bratři. Jeho matka ho pojmenovala Jábec, Trápení, neboť řekla: „Porodila jsem ho s trápením.“ 10 Jábec volal k Bohu Izraele: „Kéž bys mi požehnal a rozšířil mé území! Kéž by tvá ruka byla se mnou a chránila mě od zlého, abych neměl trápení!“ A Bůh mu dal, oč žádal.
11 Kelub, bratr Šuchův, zplodil Mechira, který je otcem Eštona. 12 Ešton zplodil Bet-rafu, Paseacha a Techinu, otce Ir-nachaše. To jsou muži Rechabovi.
13 Synové Kenazovi: Otniel a Serajáš.
Synové Otnielovi: Chatat 14 a Meonotaj, otec Ofry.
Serajáš zplodil Joába, otce řemeslníků žijících v Ge-charašim.
15 Synové Káleba, syna Jefunova: Iru, Ela a Naam.
Syn Elův: Kenaz.
16 Synové Jehalelelovi: Zif, Zifa, Tirja a Asarel.
17 Synové Ezry: Jeter, Mered, Efer a Jalon. Meredova žena Bitja mu porodila Mirjama, Šamaje a Jišbacha, otce Eštemoy. 18 (Jeho judská žena porodila Jereda, otce Gedoru, Hebera, otce Socha, a Jekutiela, otce Zanoachu.) To jsou synové faraonovy dcery Bitji, kterou si Mered vzal.
19 Synové Hodiášovy ženy, sestry Nachama, byli otcové garmijské Keíly a maachatské Eštemoy.
20 Synové Šimonovi: Amnon, Rina, Ben-chanan a Tilon.
Synové Jišiho: Zochet a Ben-zochet.
21 Synové Šely, syna Judova: Er, otec Lechy; Laada, otec Mareši a rodu tkalců kmentu v Bet-ašbeji, 22 dále Jokim, obyvatelé Kozeby, dále Joaš a Saraf, kteří ovládali Moáb, a Jašubi-lechem. (Jsou to pradávné záznamy.) 23 Byli to hrnčíři žijící v Netaimu a Gedeře, kde pracovali pro krále.
Rod Šimeonův
24 Synové Šimeonovi: Nemuel, Jamin, Jarib, Zerach a Šaul. 25 Jeho syn byl Šalum, jeho syn Mibšam a jeho syn Mišma.
26 Mišmovi synové: jeho syn Chamuel, jeho syn Zakur a jeho syn Šimei.
27 Šimei měl šestnáct synů a šest dcer, ale jeho bratři neměli tolik synů, takže se jejich rody nerozmnožily tolik jako synové Judovi. 28 Bydleli v Beer-šebě, Moladě, Chacar-šualu, 29 v Bilze, Ecemu, Toladu, 30 Betuelu, Chormě, Ciklagu, 31 v Bet-markabotu, Chacar-susimu, Bet-bireji a Šaarajimu. To byla jejich města až do kralování Davidova. 32 Jejich vesnice byly: Etam, Ajin Rimon, Tochen, Ašan, to bylo pět městeček 33 a v okolí těchto městeček byly všechny jejich vesnice až do Baalaty. [d] To jsou jejich usedlosti a tak je měli zaznamenány.
34 Dále Mešobab, Jamlech, Joša, syn Amaciášův, 35 Joel, Jehu, syn Jošibiáše, syna Serajášova, syna Asielova; 36 také Eljoenaj, Jahkoba, Ješochajáš, Asajáš, Adiel, Jesimiel a Benajáš; 37 i Ziza, syn Šifhiův, syna Alonova, syna Jedajášova, syna Šimrího, syna Šemajášova.
38 Výše jmenovaní byli vůdcové svých rodů a jejich otcovské domy se hojně rozrostly. 39 Proto se vydali hledat pastvu pro své ovce a kozy až ke Gedorskému průsmyku na východní straně údolí. 40 Nalezli vydatné a dobré pastviny a prostranný, tichý a klidný kraj. Jeho předchozí obyvatelé byli potomci Chamovi.
41 Tito jmenovitě zapsaní muži za dnů judského krále Ezechiáše přišli a zaútočili na jejich příbytky i na Meunity, kteří tam žili. Vyhladili je jako proklaté (jak je tomu dodnes) a usadili se tam místo nich, neboť tam byla pastva pro jejich ovce a kozy. 42 Někteří ze synů Šimeonových došli až k hoře Seír. Bylo to pět set mužů v čele s Jišiho syny Pelatiášem, Neariášem, Refajášem a Uzielem. 43 Pobili poslední pozůstatky Amalekovců a sídlí tam až dodnes.
Lepší bohoslužba
9 Ta první smlouva měla svá pravidla bohoslužby a také svatyni, ovšem pozemskou. 2 Byl vztyčen stánek, v jehož první části, zvané svatyně, byl svícen, stůl a chleby předložení. 3 Za oponou pak byla druhá část, zvaná nejsvětější svatyně. 4 K ní patřil zlatý kadidlový oltář a truhla smlouvy, ze všech stran obložená zlatem, v níž byl zlatý džbán s manou, Áronova hůl, která rozkvetla, a desky smlouvy. 5 Nad truhlou byli cherubové Boží slávy, kteří zastiňovali slitovnici. O tom všem ale teď není třeba mluvit dopodrobna.
6 Od doby, kdy byl stánek vztyčen, vcházejí kněží neustále do jeho první části, kde konají bohoslužbu. 7 Do té druhé však jen jednou za rok vchází samotný velekněz, a to ne bez krve, kterou obětuje za sebe i za hříchy lidu, spáchané v nevědomosti. 8 Tím Duch svatý ukazuje na to, že dokud stál ten první stánek, nebyla ještě zjevena cesta do pravé svatyně. 9 V rámci toho dočasného podobenství se obětují dary a oběti, které však nikdy nemohou dokonale očistit svědomí toho, kdo se té bohoslužby účastní. 10 Všechna ta tělesná pravidla o pokrmech, nápojích a různých omýváních platila jen do času nápravy.
11 Kristus však, jako velekněz dobra, jež mělo přijít, prošel větším a dokonalejším stánkem, který nebyl postaven rukama, [a] to jest stánkem, který nepatří k tomuto stvoření. 12 Jednou provždy vstoupil do nejsvětější svatyně, a to ne s krví kozlů a telat, ale se svou vlastní krví, a tak nám zajistil věčné vykoupení. 13 Může-li pokropení krví kozlů a býků spolu s popelem jalovice tělesně očišťovat a posvěcovat poskvrněné, [b] 14 čím spíše krev neposkvrněného Krista, který sám sebe obětoval Bohu skrze věčného Ducha, očistí naše svědomí od mrtvých skutků ke službě živému Bohu?
Lepší oběť
15 Kristus zemřel, aby vykoupil hříchy spáchané za první smlouvy, a tak se stal prostředníkem nové smlouvy, aby všichni povolaní mohli přijmout zaslíbené věčné dědictví. 16 U závěti [c] se totiž musí prokázat smrt toho, kdo ji pořídil. 17 Účinnost má pouze závěť zemřelých; dokud zůstavitel žije, závěť nenabývá platnosti.
18 Proto ani ta první smlouva nebyla uzavřena bez krve: 19 Když Mojžíš přednesl všemu lidu všechna přikázání Zákona, vzal krev telat a kozlů s vodou, rudou vlnou a yzopem a pokropil knihu Zákona i všechen lid 20 se slovy: „Toto je krev smlouvy, kterou s vámi Bůh uzavřel.“ [d] 21 Právě tak pokropil tou krví i stánek a všechno bohoslužebné náčiní. 22 Podle Zákona se téměř všechno očišťuje krví a bez prolití krve není odpuštění.
23 Takto bylo potřeba očišťovat obrazy nebeských věcí; samy nebeské věci však vyžadují lepší oběti. 24 Kristus přece nepřišel do svatyně udělané rukama (jež je pouhým zobrazením té pravé), ale do samotného nebe, aby se za nás postavil před Boží tvář. 25 Také tam nepřišel proto, aby se obětoval znovu a znovu, jako když velekněz každoročně vchází do nejsvětější svatyně s cizí krví 26 (to by pak musel od stvoření světa trpět už mnohokrát), ale ukázal se teď na konci věků, aby svou obětí jednou provždy smazal hřích.
27 Lidem je určeno jednou zemřít, a potom je čeká soud. 28 Právě tak se Kristus jednou obětoval, aby sňal hříchy mnohých, a podruhé se ukáže ne už kvůli hříchu, ale pro spásu těch, kdo na něj čekají.
Zúčtuji s vámi
3 Slyšte, Izraelci, slovo, jež Hospodin mluví proti vám – proti celé té čeládce, kterou jsem vyvedl z Egypta:
2 Jedině vás jsem vyvolil
ze všech čeledí na zemi,
a proto s vámi zúčtuji
za všechen váš hřích!
3 Mohou snad jít dva společně,
když nejsou ve shodě?
4 Řve snad v divočině lev,
když nemá úlovek?
Vrčí snad ve svém doupěti,
když kořist nelapil?
5 Padne snad do pasti na zem pták,
když chybí návnada?
Sklapne snad někdy past,
aniž by kořist lapila?
6 Když se ve městě troubí na poplach,
copak lid nemá strach?
Když se ve městě stane neštěstí,
copak to nedopustil Hospodin? [a]
7 Jistě! Panovník Hospodin nepůsobí nic,
aniž sdílí své tajemství
se svými služebníky, proroky.
8 Lev řve,
kdo by se nebál?
Panovník Hospodin mluví,
kdo by neprorokoval?
9 Na palácích v Ašdodu zvolejte,
vyhlaste na palácích v Egyptě:
Shromážděte se na hory Samaří –
jen se podívejte na ten zmatek,
na to vykořisťování!
10 Jednat správně jsou neschopní,
praví Hospodin.
To, co hromadí ve svých palácích,
získali násilím a loupeží!
11 Nuže, toto praví Panovník Hospodin:
Tuto zem obklíčí protivník,
strhne tvé pevnosti
a tvé paláce vyplení.
12 Toto praví Hospodin:
Jako když pastýř vyrve z tlamy lva
jen dvě nohy anebo kus ucha,
tak budou vyrváni Izraelci,
kteří si hoví na divanech v Samaří,
na damaškových polštářích.
13 Slyšte to a varujte dům Jákobův, praví Panovník Hospodin, Bůh zástupů:
14 V den, kdy s Izraelem zúčtuji
za jeho vzbouření,
zúčtuji také s betelskými oltáři: [b]
Rohy oltáře budou odsekány
a popadají k zemi.
15 Udeřím na zimní dům tak jako na letní
a zřítí se domy ze slonoviny;
ty skvělé domy vymizí,
praví Hospodin.
146 Haleluja!
Chval Hospodina, duše má!
2 Chválit budu Hospodina celý život svůj,
žalmy zpívat svému Bohu, dokud jsem tu! [a]
3 Nespoléhejte na mocné –
smrtelník nikoho spasit nemůže.
4 Až ztratí dech, vrátí se do země,
jeho úmysly se rozplynou v ten den.
5 Blaze tomu, komu Bůh Jákobův pomáhá,
tomu, kdo na Hospodina, svého Boha, spoléhá!
6 On přece nebe i zemi učinil
a také moře i všechno v nich.
Navěky věrný zůstává,
7 utlačovaným právo zjednává,
dává chléb těm, kdo mají hlad.
Hospodin vězně propouští,
8 Hospodin slepým oči otvírá,
Hospodin zvedá sklíčené,
Hospodin miluje poctivé,
9 Hospodin chrání příchozí,
podporuje vdovy a sirotky,
cestu ničemných ale podvrací.
10 Hospodin bude kralovat navěky,
tvůj Bůh, Sione, po všechna pokolení!
Haleluja!
147 Haleluja!
I.
Jak dobré je zpívat našemu Bohu žalm,
jak je to rozkošné – chvála je líbezná!
2 Hospodin Jeruzalém buduje,
shromažďuje rozehnaný Izrael.
3 Uzdravuje v srdci ztrápené
a ovazuje jejich zranění.
4 On sám určuje počet hvězd
a jménem volá každou z nich.
5 Náš Pán je veliký a nesmírně mocný,
jeho moudrost nelze vypočíst!
6 Hospodin podporuje ponížené,
ničemy ale k zemi shazuje.
7 Zpívejte Hospodinu s vděčností,
našemu Bohu hrajte na citery!
8 On halí nebe do oblak
a zemi deštěm zalévá,
aby tráva rostla na horách.
9 On dává zvířatům dostatek potravy,
i mladým krkavcům, když k němu volají.
10 On neobdivuje sílu koní,
ve svalech siláků nemá zalíbení.
11 Hospodinu se líbí ti, kdo jej ctí,
ti, kdo v jeho lásku doufají!
II.
12 Oslavuj Hospodina, Jeruzaléme,
chval svého Boha, Sione!
13 On zpevňuje závory tvých bran,
žehná tvým dětem ve tvých zdech.
14 Působí pokoj ve tvých končinách,
z nejlepší pšenice sytí tě.
15 Když na zem svůj rozkaz posílá,
jeho slovo rychle šíří se.
16 Sníh jako vlnu prostírá,
jíním sype jako popelem.
17 Své kroupy jak drobky rozhazuje,
kdo obstojí, když přijde jeho mráz?
18 Když pošle své slovo, všechno taje,
potoky tečou, když větrem zafouká.
19 Zjevil své slovo Jákobovi,
své zákony a práva Izraeli dal.
20 Žádnému národu to neučinil,
a proto nepoznali jeho pravidla.
Haleluja!
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.