Print Page Options
Previous Prev Day Next DayNext

M’Cheyne Bible Reading Plan

The classic M'Cheyne plan--read the Old Testament, New Testament, and Psalms or Gospels every day.
Duration: 365 days
Bible 21 (B21)
Version
Druhá Královská 17

Hošea, poslední král izraelský

17 Dvanáctého roku judského krále Achaze se izraelským králem stal Hošea, syn Ely. Kraloval v Samaří devět let a páchal, co je v Hospodinových očích zlé, i když ne tak jako izraelští králové před ním.

Napadl ho asyrský král Šalman-assar. [a] Hošea byl totiž jeho vazalem a odváděl mu dávky, ale asyrský král odhalil jeho zradu: Hošea poslal vyslance k egyptskému vládci do Soa a přestal asyrskému králi odvádět každoroční daň. Proto ho asyrský král zajal a v poutech vsadil do vězení. Asyrský král vtrhl do celé země, přitáhl až k Samaří a tři roky město obléhal. Devátého roku Hošeovy vlády konečně Samaří dobyl a Izraelce odvlekl do Asýrie. Usídlil je v Chalachu a Chaboru na řece Gozan a v médských městech.

Stalo se to proto, že synové Izraele hřešili proti Hospodinu, svému Bohu, který je vyvedl z Egypta, z moci egyptského vládce faraona. Uctívali cizí bohy a řídili se zvyklostmi národů, které před nimi Hospodin vyhnal, a zvyklostmi izraelských králů. Synové Izraele prováděli špatnosti proti Hospodinu, svému Bohu. Ve všech svých městech – od hlídkových věží až po pevnosti – si nastavěli obětní výšiny. 10 Na kdejakém vyšším návrší a pod kdejakým košatým stromem si nadělali posvátné sloupy a Ašeřiny kůly. 11 Na všech těch výšinách pálili kadidlo, jako to dělali pohané, které před nimi Hospodin vyhnal. Prováděli zlé věci a popouzeli Hospodina. 12 Sloužili hnusným modlám, ačkoli jim Hospodin řekl: „To nesmíte!“ [b]

13 Hospodin varoval Izrael i Judu skrze všechny své proroky a vidoucí: „Odvraťte se od svých zlých cest a dodržujte má přikázání a ustanovení! Tak to stojí v celém Zákoně, který jsem svěřil vašim otcům a který jsem vám předal skrze své služebníky proroky.“ 14 Oni však neposlechli a zatvrdili se. Byli tvrdošíjní stejně jako jejich otcové, kteří nevěřili v Hospodina, svého Boha. [c] 15 Zavrhli jeho pravidla, jeho smlouvu, kterou uzavřel s jejich otci, i jeho výstrahy, jimiž je varoval. Marnost následovali a marností se stali. Následovali národy ve svém okolí, ačkoli jim Hospodin řekl: „To nesmíte!“ [d] 16 Opustili všechna přikázání Hospodina, svého Boha, a odlili si dvě telata. Vyrobili si také posvátné kůly, klaněli se všem nebeským zástupům a sloužili Baalovi. 17 Své syny a dcery prováděli ohněm a zabývali se čarováním a věštěním. Zaprodali se, páchali, co je v Hospodinových očích zlé, a popouzeli ho.

18 Hospodin se na Izrael nesmírně rozhněval a vyhnal je ze své blízkosti. Ponechal tam jen samotný kmen Juda. 19 Ani Juda však nedodržoval přikázání Hospodina, svého Boha. Řídili se zvyklostmi Izraele, jednali jako oni. 20 Hospodin pak celé pokolení Izraele zavrhl. Ponížil je, vydával je do rukou nájezdníků, až je nakonec zapudil ze své blízkosti. 21 Když odtrhl Izrael od domu Davidova, udělali si králem Jeroboáma, syna Nebatova. Jeroboám ale Izrael odvrátil od Hospodina a svedl je k velikému hříchu. 22 Synové Izraele pak pokračovali ve všech hříších, které páchal Jeroboám, a neodvrátili se od nich. 23 Nakonec tedy Hospodin vyhnal Izrael ze své blízkosti, jak je varoval skrze všechny své služebníky proroky. Izrael je proto až dodnes vystěhován ze své země do Asýrie.

Pohané v Samaří

24 Asyrský král pak přivedl pohany z Babylonu, Kúty, Avy, Chamátu a Sefarvaimu a usídlil je v samařských městech namísto synů Izraele. Tak ovládli Samaří a zabydleli se v izraelských městech. 25 Když tam začali žít, nesloužili Hospodinu, a tak na ně poslal lvy, kteří je zabíjeli. 26 Asyrský král tehdy dostal zprávu: „Národy, které jsi vystěhoval a přesídlil do samařských měst, neznají způsoby Boha té země, a tak na ně poslal lvy, kteří je zabíjejí. Je to proto, že neznají způsoby Boha té země.“

27 Asyrský král proto vydal rozkaz: „Doveďte tam jednoho z kněží, které jste odtud vyhnali. Smí [e] se tam vrátit a žít tam, aby je vyučoval způsobům Boha té země.“ 28 Jeden z kněží odvlečených ze Samaří tedy přišel, usadil se v Bet-elu a učil je, jak uctívat Hospodina.

29 Každý z těch národů si ale ve městě, kam přišel bydlet, nadělal vlastní bohy a vystavili si je ve svatyních, které Samaritáni postavili na svých obětních výšinách. 30 Babylóňané si udělali Sukot-benot, obyvatelé Kútu si udělali Nergala, Chamáťané si udělali Ašima, 31 Avijci si udělali Nibchaza a Tartaka. Obyvatelé Sefarvaimu spalovali své děti v ohni sefarvaimským božstvům Adramelechovi a Anamelechovi. 32 K tomu pak ještě uctívali Hospodina; zřídili si ale své vlastní kněze posvátných výšin, kteří za ně obětovali ve svatyních na výšinách. 33 Uctívali sice Hospodina, ale sloužili také svým vlastním bohům podle zvyklostí těch národů, z nichž byli vystěhováni.

34 Až dodnes se řídí podle svých starých zvyků. Nebojí se Hospodina a neřídí se podle jeho ustanovení a práv ani podle Zákona a přikázání, která Hospodin svěřil synům Jákoba, jemuž dal jméno Izrael. 35 S těmi Hospodin kdysi uzavřel smlouvu a přikázal jim: „Neuctívejte cizí bohy, neklaňte se jim, neslužte jim ani jim neobětujte! 36 Pouze Hospodina, který vás vyvedl z Egypta velikou silou a vztaženou paží, jeho jediného ctěte, jemu se klanějte a jemu obětujte. 37 Po všechny dny pečlivě dodržujte ustanovení, práva, Zákon a přikázání, která vám napsal. Neuctívejte cizí bohy. 38 Nezapomínejte na smlouvu, kterou jsem s vámi uzavřel, a neuctívejte cizí bohy. 39 Ctěte jen Hospodina, svého Boha. On vás zachrání z rukou všech vašich nepřátel!“ 40 Oni však neposlechli a řídili se podle svých starých zvyků.

41 Tyto národy sice začaly uctívat Hospodina, ale nadále sloužily svým modlám. Také jejich synové a synové jejich synů až dodnes jednají tak jako předtím jejich otcové.

Titovi 3

Koupel znovuzrození

Připomínej jim, ať se poslušně podřizují vládcům a vrchnostem, ať jsou vždy připraveni konat dobro, ať o nikom nemluví zle, ať jsou snášenliví, laskaví a vůči všem lidem ať vždy prokazují vlídnost.

I my jsme přece bývali nerozumní, nepovolní a oklamaní. Otročili jsme vášním a rozkoším, žili jsme v zášti a závisti, byli jsme odporní a plní vzájemné nenávisti. Když se však ukázala laskavost a lidumilnost našeho Spasitele Boha, spasil nás – ne pro naše spravedlivé skutky, ale pro své milosrdenství. Poskytl nám koupel znovuzrození a obnovení Ducha svatého, kterého na nás vylil v hojnosti skrze našeho Spasitele Ježíše Krista. Jeho milostí jsme takto ospravedlněni, abychom se stali dědici věčného života, který očekáváme.

Toto je jistá pravda a chci, abys na ní trval: ať se ti, kdo věří v Boha, usilovně věnují správnému jednání. To je totiž dobré a užitečné pro lidi. Hloupým hádkám, vykládání rodokmenů, svárům a zákonickým sporům se ale vyhýbej, neboť jsou neplodné a marné. 10 Rozvratníka po prvním a druhém napomenutí vyobcuj. 11 Věz, že takový člověk je zkažený a hřeší, odsouzen sám sebou.

12 Až k tobě pošlu Artema nebo Tychika, udělej vše, abys ke mně přišel do Nikopole, neboť jsem se rozhodl strávit tam zimu. 13 Právníka Zénu a Apolla pečlivě vyprav na cestu, aby jim nic nescházelo. 14 Ti, kdo patří k nám, ať se učí věnovat správnému jednání, aby uměli pomáhat v nouzi a nebyli neužiteční.

15 Všichni, kdo jsou se mnou, tě pozdravují. Pozdrav ty, kteří nás milují ve víře.

Milost s vámi všemi.

Ozeáš 10

Samaří zanikne

10 Izrael býval bujná réva,
která své hrozny plodila.
Čím víc však míval ovoce,
tím víc si stavěl oltáře.
Čím lepší byla jeho zem,
tím líp si zdobil sloupy posvátné.
Jejich srdce je úlisné,
teď už je ale stihne trest:
Hospodin zboří jejich oltáře,
jejich posvátné sloupy roztluče!

„Nemáme krále,“ řeknou tehdy,
„neboť jsme Hospodina nectili.
I kdybychom však krále měli,
jak by nám mohl pomoci?“
Vedou své řeči,
uzavírají smlouvy lživými sliby
a jejich spory bují jako pelyněk
na poli zoraném.

Strachovat se budou samařští obyvatelé
o to bet-avenské veletele. [a]
Jeho lid nad ním bude lkát,
jeho kněží budou naříkat,
že je ta jeho sláva opustila.
I samo tele odnesou do Asýrie
jako dar pro jejich velkokrále.
Efraim tehdy bude zahanben,
vlastní plány zklamou Izrael!

Zanikne Samaří i jeho král
tak jako pěna na vodách.
Zničena budou avenská návrší
– ten izraelský hřích –
a na jejich oltářích vzroste trní a bodláčí.
Tehdy řeknou horám: „Skryjte nás,“
a pahorkům: „Padněte na nás!“

Hřešíš, Izraeli, už od gibejských dní,
tam jsi se tehdy zastavil.
Copak je nepostihl tehdy v Gibeji
boj proti pachatelům bezpráví?
10 Potrestám je, kdy budu chtít:
Národy se spojí proti nim,
aby je spoutaly za jejich dvojí hřích.

11 Efraim býval povolná jalovička,
která obilí ráda mlátila.
Teď ale její krásnou šíji zapřáhnu
a Efraima poženu:
Juda bude orat
a Jákob vláčet.
12 Spravedlnost sejte
a lásku sklízejte;
zorejte ladem ležící zem! [b]
Čas hledat Hospodina je přece zde,
ať přijde a spravedlností vás zalije.

13 Vy jste však pěstovali podlost
a sklízeli jste zlo,
živili jste se přetvářkou!
Protožes spoléhal na vlastní cestu
a na množství svých hrdinů,
14 vypukne proti tvému lidu válka,
každá tvá pevnost bude zbořena.
Jako když Šalman v boji zbořil Bet-arbel,
když matky s dětmi ubíjel,
15 právě tak v Bet-elu dopadnete –
vaše zločiny jsou tak zlé!
Za svítání, než začne den,
král Izraele bude zahuben.

Žalmy 129-131

129 Poutní píseň.

Tolik mě týrali už od dětství –
jen řekni, Izraeli:
Tolik mě týrali už od dětství,
nikdy mě ale nezmohli!
Přes moje záda oráči orali
dlouhými brázdami.
Spravedlivý je však Hospodin –
přesekal provazy lidí zlých!

Ať musí s hanbou táhnout pryč
všichni, kdo k Sionu mají nenávist!
Ať jsou jak tráva na střechách,
co dřív, než vzroste, usychá!
Ženci se jí ani nedotknou,
vazači snopů ji do náruče nevezmou.
Ať je nepozdraví, kdo tudy jde:
„Hospodin vám své požehnání dej!
V Hospodinově jménu vám žehnáme!“

130 Poutní píseň.

Z hlubin, Hospodine, volám tě,
Pane můj, prosím vyslyš mě,
k mým prosbám nakloň uši své!

Budeš-li, Pane, připomínat viny,
kdo, Hospodine, obstojí?
Ty jsi však plný odpuštění,
aby tě lidé v úctě chovali!

Spoléhám na Hospodina,
spoléhám celou duší,
v jeho slově skládám naději.
Má duše Pána vyhlíží
více než strážní svítání,
než strážní svítání!

V Hospodina, Izraeli, skládej naději,
vždyť plný lásky je Hospodin,
plný ochoty tě vykoupit.
On sám Izraele vykoupí
ze všech jeho vin!

131 Davidova poutní píseň.

Nemám, Hospodine, srdce naduté,
povýšeným zrakem nerozhlížím se.
Do ničeho přehnaného se nepouštím,
do ničeho, co je nad mé možnosti.

Což nejsem spokojený a poklidný,
jako když matka své dítě nakojí?
Právě nakojenému se podobá
ve mně duše má.

V Hospodina, Izraeli, skládej naději
jak nyní, tak i navěky!

Bible 21 (B21)

21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.