M’Cheyne Bible Reading Plan
Azariáš, král judský
15 Sedmadvacátého roku izraelského krále Jeroboáma začal nad Judou kralovat Azariáš, [a] syn Amaciáše. 2 Stal se králem v šestnácti letech a kraloval v Jeruzalémě padesát dva let. Jeho matka se jmenovala Jecholia a byla z Jeruzaléma. 3 Dělal, co je správné v Hospodinových očích, přesně jako jeho otec Amaciáš. 4 Obětní výšiny ale nebyly odstraněny, a tak lid nadále obětoval a pálil kadidlo na výšinách. 5 Hospodin tohoto krále ranil malomocenstvím, takže až do dne své smrti bydlel v odděleném domě. Královský palác tehdy spravoval jeho syn Jotam, který také vládl lidu.
6 Ostatní Azariášovy skutky – co všechno vykonal – o tom se, jak známo, píše v Kronice judských králů. 7 Když Azariáš ulehl ke svým otcům, pochovali ho mezi jeho předky ve Městě Davidově. Na jeho místě pak začal kralovat jeho syn Jotam.
Zachariáš, král izraelský
8 Osmatřicátého roku judského krále Azariáše se izraelským králem stal Zachariáš, syn Jeroboámův. Kraloval v Samaří šest měsíců 9 a páchal, co je v Hospodinových očích zlé, tak jako jeho otcové. Neodvrátil se od hříchů Jeroboáma, syna Nebatova, který svedl celý Izrael.
10 Šalum, syn Jábešův, proti němu zosnoval spiknutí a před lidmi ho napadl. Poté, co ho zavraždil, se stal králem místo něj.
11 Ostatní Zachariášovy skutky jsou, jak známo, sepsány v Kronice izraelských králů. 12 Hospodin kdysi dal Jehuovi slovo: „Na izraelském trůnu budou sedět čtyři tví potomci.“ [b] A tak se také stalo.
Šalum, král izraelský
13 Devětatřicátého roku judského krále Uziáše se v Samaří stal králem Šalum, syn Jábešův. Kraloval jeden měsíc. 14 Z Tirsy totiž vytáhl Menachem, syn Gadiho, dorazil k Samaří a tam Šaluma, syna Jábešova, napadl. Poté, co ho zavraždil, se stal králem místo něj.
15 Ostatní Šalumovy skutky – včetně spiknutí, které zosnoval – jsou sepsány v Kronice izraelských králů.
16 Menachem tenkrát vytáhl z Tirsy, přepadl Tipsach, a když mu odmítli otevřít, vybil celé to město i okolí a všechny těhotné tam rozpáral.
Menachem, král izraelský
17 Devětatřicátého roku judského krále Uziáše se izraelským králem stal Menachem, syn Gadiho. Kraloval v Samaří deset let 18 a páchal, co je v Hospodinových očích zlé. Za celou tu dobu se neodvrátil od žádného z hříchů Jeroboáma, syna Nebatova, který svedl celý Izrael.
19 Do země pak přitáhl asyrský král Pul [c] a Menachem mu odevzdal 1 000 talentů [d] stříbra, aby získal jeho podporu a udržel si královskou moc. 20 Menachem to stříbro vymohl od Izraelců. Každý zámožný člověk musel králi odevzdat 50 šekelů [e] stříbra, aby měl Menachem co dát asyrskému králi. Ten se pak ale obrátil zpět a v zemi se nezdržel.
21 Ostatní Menachemovy skutky – co všechno vykonal – o tom se, jak známo, píše v Kronice izraelských králů. 22 Když Menachem ulehl ke svým otcům, na jeho místě začal kralovat jeho syn Pekachiáš.
Pekachiáš, král izraelský
23 Padesátého roku judského krále Azariáše se izraelským králem stal Pekachiáš, syn Menachemův. Kraloval v Samaří dva roky 24 a páchal, co je v Hospodinových očích zlé. Neodvrátil se od hříchů Jeroboáma, syna Nebatova, který svedl celý Izrael. 25 Pekach, syn Remaliášův, jeho pobočník, proti němu zosnoval spiknutí. Vzal s sebou padesát mužů z Gileádu a zavraždil ho v královském paláci v Samaří a s ním i Argoba a Aria. Poté, co ho zavraždil, se stal králem místo něj.
26 Ostatní Pekachiášovy skutky – co všechno vykonal – o tom se píše v Kronice izraelských králů.
Pekach, král izraelský
27 Dvaapadesátého roku judského krále Azariáše se izraelským králem stal Pekach, syn Remaliášův. Kraloval v Samaří dvacet let 28 a páchal, co je v Hospodinových očích zlé. Neodvrátil se od hříchů Jeroboáma, syna Nebatova, který svedl celý Izrael.
29 Za vlády izraelského krále Pekacha přitáhl asyrský král Tiglat-pilesar [f] a dobyl Ijon, Abel-bet-maaku, Janoach, Kedeš a Chacor. Zabral Gileád, Galileu i celý kraj Neftalí a lid odvlekl do Asýrie. 30 Hošea, syn Ely, pak proti Pekachovi, synu Remaliášovu, zosnoval spiknutí. Napadl ho a zavraždil, a tak se dvacátého roku Jotama, syna Uziášova, stal králem místo něj.
31 Ostatní Pekachovy skutky – co všechno vykonal – o tom se píše v Kronice izraelských králů.
Jotam, král judský
32 Druhého roku izraelského krále Pekacha, syna Remaliášova, začal nad Judou kralovat Jotam, syn Uziášův. 33 Stal se králem v pětadvaceti letech a kraloval v Jeruzalémě šestnáct let. Jeho matka se jmenovala Jeruša, dcera Sádokova. 34 Dělal, co je správné v Hospodinových očích, přesně jako jeho otec Uziáš. 35 Obětní výšiny ale nebyly odstraněny, a tak lid nadále obětoval a pálil kadidlo na výšinách. To on vystavěl Horní bránu Hospodinova chrámu.
36 Ostatní Jotamovy skutky – co všechno vykonal – o tom se, jak známo, píše v Kronice judských králů. 37 (V té době začal Hospodin proti Judovi podněcovat aramejského krále Recina a Pekacha, syna Remaliášova.) 38 Jotam pak ulehl ke svým otcům a byl pochován mezi svými předky ve městě svého otce Davida. Na jeho místě pak kraloval jeho syn Achaz.
1 Pavel, Boží služebník a apoštol Ježíše Krista, poslaný zvěstovat Božím vyvoleným víru, aby poznali pravdu a žili zbožně 2 v naději věčného života. Bůh, který nikdy nelže, nám tento život zaslíbil před začátkem věků 3 a toto své slovo zjevil v pravý čas skrze kázání, jež mi z nařízení našeho Spasitele Boha bylo svěřeno.
4 Titovi, vlastnímu synu v obecné víře:
Milost a pokoj od Boha Otce a od Krista Ježíše, našeho Spasitele.
Čistým vše čisté
5 Nechal jsem tě na Krétě proto, abys dal do pořádku to, co ještě zbývá, a podle mých pokynů ustanovil po městech starší. 6 Takový člověk musí být bezúhonný: věrný manžel, [a] který má věřící děti, jimž nelze vytknout prostopášnost nebo vzpouru. 7 Představený musí být jakožto Boží správce bezúhonný: nesmí být samolibý, vznětlivý, opilec, hrubián ani prospěchář, 8 ale pohostinný, milovník dobra, rozvážný, spravedlivý, svatý a ukázněný. 9 Musí se pevně držet spolehlivých slov Pánova učení, tak aby uměl nejen povzbuzovat zdravým učením, ale i přemáhat odpůrce.
10 Je totiž spousta buřičů, žvanilů a svůdců, zvláště mezi obřezanými, 11 a těm se musejí zacpat ústa. Pro mrzký zisk učí nemístným věcem a rozvracejí tak celé rodiny. 12 Jeden z nich, jejich vlastní prorok, řekl: „Kréťané jsou věční lháři, zlé bestie, líné pupky!“ [b] 13 Měl úplnou pravdu. Proto je přísně napomínej, ať jsou zdraví ve víře 14 a nezabývají se židovskými bájemi a příkazy lidí, kteří se odvracejí od pravdy.
15 Čistým je vše čisté; nečistým a nevěřícím však není čisté nic – nemají totiž čistou mysl ani svědomí. 16 Prohlašují, že znají Boha, ale svými skutky to popírají. Jsou nesnesitelní, nepovolní a nepřipravení konat jakékoli dobro.
Zaseli vítr, sklidí vichřici
8 Polnici na rty!
Na dům Hospodinův letí orli!
Smlouvu se mnou totiž zrušili,
mému Zákonu se vzepřeli.
2 Ano, volají:
„Bože náš, Izrael tě zná!“
3 Izrael ale dobro opustil,
a tak jej bude stíhat protivník.
4 Dosazují si krále, ale beze mě;
bez mého vědomí si volí velmože;
vyrábějí si modly stříbrné
a zlaté k vlastní záhubě.
5 Zavrhni to své tele, Samaří!
Vzplanul jsem hněvem proti nim.
Jak dlouho ještě budou beztrestní?
6 To tele z Izraele pochází,
řemeslník je vyrobil.
To že je Bůh? Nikoli!
Rozbito bude na třísky
to tele v Samaří!
7 Protože vítr zasévali,
sklidí vichřici.
Klasy zůstanou bez zrní,
budou bez úrody, bez mouky.
Pokud se něco urodí,
spolykají to cizáci.
8 Izrael bude pohlcen –
mezi pohany teď zůstane
jako nepotřebný odpadek.
9 Chodili totiž do Asýrie
jako divoký osamělý osel –
Efraim kupoval si milence!
10 Prodávali se mezi pohany,
já je teď ale shromáždím,
aby už brzy cítit začali
břemeno krále nad velmoži.
11 Efraim má tolik oltářů k oběti za hřích –
z těch se mu ale staly oltáře k hřešení!
12 Ve svém Zákoně jsem jim toho napsal tolik –
jim je to ale cizí, jako by nerozuměli!
13 Když mi přinášejí své oběti,
obětují maso, aby se najedli –
Hospodinu se to nelíbí!
Teď si připomene jejich provinění
a jejich hříchy potrestá:
Půjdou zpátky do Egypta! [a]
14 Izrael zapomněl na svého Tvůrce
a nastavěl si paláce;
Juda opevnil spoustu měst.
Já ale sešlu na jejich města oheň –
ten jim ty tvrze sežehne!
123 Poutní píseň.
K tobě své oči obracím,
k tobě, jenž trůníš v nebesích!
2 Jako služebníci k svým pánům vzhlížejí,
jako služebnice vzhlíží ke své paní,
tak my k Hospodinu, našemu Bohu, vzhlížíme:
Kéž už se nad námi smiluje!
3 Smiluj se nad námi, Hospodine, smiluj se,
už jsme přesyceni posměchem!
4 Už jsme přesyceni nadmíru
urážkami těch, kdo žijí v poklidu,
a posměchem těch nadutců!
124 Davidova poutní píseň.
Kdyby s námi nebyl Hospodin –
jen řekni, Izraeli:
2 Kdyby s námi nebyl Hospodin
tenkrát, když nás lidé napadli,
3 tehdy by nás byli zaživa spolykali
ve svém zuřivém běsnění.
4 Tehdy by nás byly vody odplavily,
naše životy proud by pohltil.
5 Tehdy by nás byly pohltily vody
v onom vzedmutí.
6 Požehnán buď Hospodin, že nás nevydal
jejich tesákům napospas!
7 Jak ptáče unikli jsme z pasti ptáčníka,
my jsme unikli, léčka selhala!
8 Naše pomoc je ve jménu Hospodin –
nebe i zemi on sám učinil!
125 Poutní píseň.
Ti, kdo v Hospodina doufají,
hoře Sionu jsou podobní,
která nezakolísá, stojí navěky!
2 Kolem Jeruzaléma jsou hory,
kolem svého lidu je Hospodin
jak nyní, tak i navěky!
3 Jistěže nezůstane žezlo zlých
nad spravedlivých dědictvím,
aby spravedliví ruce nevztáhli
k páchání špatnosti.
4 K dobrým se, Hospodine, dobře zachovej,
k těm, kteří mají srdce upřímné.
5 Ty, kdo se obracejí k cestám klikatým,
takové Hospodin zapudí se zločinci!
Pokoj Izraeli!
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.