M’Cheyne Bible Reading Plan
Spočinutí v zemi
Útočištná města
20 Hospodin tehdy promluvil k Jozuovi: 2 „Řekni synům Izraele: Určete si útočištná města, jak jsem vám pověděl skrze Mojžíše, [a] 3 aby se tam uchýlil ten, kdo někoho nedopatřením nechtěně zabil. Budou vám sloužit za útočiště před krevní mstou. 4 Když se provinilý uteče do jednoho z těchto měst, postaví se ke vchodu do městské brány a přednese svou věc stařešinům města. Ti ho pak přijmou k sobě do města a poskytnou mu místo, aby bydlel u nich. 5 Když ho bude pronásledovat krevní mstitel, nevydají mu ho, poněvadž svého bližního zabil nechtěně, aniž ho kdy předtím měl v nenávisti. 6 Bude v tomto městě bydlet, dokud se nepostaví před obec k soudu, a poté až do smrti toho, kdo bude v té době nejvyšším knězem. Teprve tehdy se ten, kdo zabil, bude moci vrátit zpět domů do města, odkud uprchl.“
7 Vyčlenili tedy Kedeš v Galileji v pohoří Neftalí, dále Šechem v pohoří Efraim a Kiriat-arbu (což je Hebron) v Judském pohoří. 8 Na východní straně Jordánu naproti Jerichu vybrali z Rubenova pokolení město Becer na pusté náhorní rovině, z pokolení Gád vybrali Rámot v Gileádu a z Manasesova pokolení Golan v Bášanu. 9 To jsou města určená všem synům Izraele i cizincům pobývajícím mezi nimi; kdokoli někoho nechtěně zabil, uchýlí se tam, aby nezemřel rukou krevního mstitele, dokud se nepostaví před obec.
Levitská města
21 Vůdcové levitských rodů přišli ke knězi Eleazarovi, k Jozuovi, synu Nunovu, a k rodovým vůdcům izraelských pokolení 2 v Šílu v kanaánské zemi a řekli jim: „Hospodin skrze Mojžíše přikázal, abychom dostali města k bydlení a pastviny pro náš dobytek.“ [b] 3 Synové Izraele tedy podle Hospodinova příkazu dali levitům ze svého dědictví tato města a jejich pastviny:
4 První los připadl na rody Kehatovy. Ti levité, kteří byli potomky kněze Árona, získali losem třináct měst od pokolení Juda, Šimeon a Benjamín. 5 Ostatní Kehatovi synové získali losem deset měst od pokolení Efraim a Dan a od poloviny pokolení Manases.
6 Synové Geršonovi získali losem třináct měst od pokolení Isachar, Ašer a Neftalí a od poloviny pokolení Manases v Bášanu.
7 Synové Merariho obdrželi pro své rody dvanáct měst od pokolení Ruben, Gád a Zabulon.
8 Tato města i s jejich pastvinami přidělili synové Izraele levitům losem, jak přikázal Hospodin skrze Mojžíše.
9 Z pokolení Juda a Šimeon byla odevzdána tato jmenovitě uvedená města 10 (připadla Áronovým potomkům, Leviho synům z rodů Kehatových, neboť na ně padl první los):
11 V Judském pohoří dostali Kiriat-arbu (to jest Hebron) s okolními pastvinami (Arba byl otcem Anaka). 12 Pole a osady patřící k tomu městu ale dostal do vlastnictví Káleb, syn Jefunův.
13 Synové kněze Árona tedy dostali jako útočištné město pro ty, kdo někoho zabili, Hebron a tato města s jejich pastvinami: Libna, 14 Jatir, Eštemóa, 15 Cholon, Debir, 16 Ajin, Juta a Bet-šemeš – celkem devět měst od těchto dvou kmenů.
17 Od pokolení Benjamín dostali tato města s jejich pastvinami: Gibeon, Geba, 18 Anatot a Almon – celkem čtyři města.
19 Áronovým synům, kněžím, tedy připadlo celkem třináct měst s pastvinami.
20 Ostatním levitským rodům ze synů Kehatových los určil tato města:
Od pokolení Efraim 21 dostali jako útočištné město pro ty, kdo někoho zabili, Šechem v pohoří Efraim a tato města s jejich pastvinami: Gezer, 22 Kibcaim a Bet-choron – celkem čtyři města.
23 Od pokolení Dan dostali tato města s pastvinami: Elteke, Gibeton, 24 Ajalon a Gat-rimon – celkem čtyři města.
25 Od poloviny pokolení Manases dostali tato města s pastvinami: Taanach a Gat-rimon – celkem dvě města.
26 Ostatním Kehatovým rodům tedy připadlo celkem deset měst s pastvinami.
27 Synové Geršonovi, další z levitských rodů, dostali od poloviny pokolení Manases jako útočištné město pro ty, kdo někoho zabili, Golan v Bášanu i s jeho pastvinami. Dále to byla Beeštera s pastvinami – celkem dvě města.
28 Od pokolení Isachar dostali tato města s pastvinami: Kišjon, Daberat, 29 Jarmut a En-ganim – celkem čtyři města.
30 Od pokolení Ašer dostali tato města s pastvinami: Mišal, Abdon, 31 Chelkat a Rechob – celkem čtyři města.
32 Od pokolení Neftalí dostali jako útočištné město pro ty, kdo někoho zabili, Kedeš v Galileji a tato města s jejich pastvinami: Chamot-dor a Kartan – celkem tři města.
33 Geršonským rodům tedy připadlo celkem třináct měst s pastvinami.
34 Synové Merariho, tedy zbývající levitské rody, dostali toto:
Od pokolení Zabulon tato města s pastvinami: Jokneam, Karta, 35 Dimna a Nahalal – celkem čtyři města.
36 Od pokolení Ruben dostali tato města s pastvinami: Becer, Jahca, 37 Kedemot a Mefaat – celkem čtyři města.
38 Od pokolení Gád dostali jako útočištné město pro ty, kdo někoho zabili, Rámot v Gileádu a tato města s jejich pastvinami: Machanajim, 39 Chešbon a Jaezer – celkem čtyři města.
40 Merariho synům, totiž zbytku levitských rodů, tedy losem připadlo celkem dvanáct měst.
41 Tak bylo na izraelském území celkem čtyřicet osm levitských měst s pastvinami. 42 Ke každému z těch měst patřily přilehlé pastviny. Tak tomu bylo se všemi těmi městy.
Vše se splnilo
43 Hospodin dal Izraeli celou tu zem, o níž přísahal jejich otcům, že jim ji dá. Zmocnili se jí a usadili se v ní. 44 Hospodin jim dal odpočinout ze všech stran, přesně tak, jak odpřisáhl jejich otcům. [c] Ze všech jejich nepřátel před nimi žádný neobstál, všechny nepřátele jim Hospodin vydal do rukou. 45 Ze všech těch dobrých slov, která Hospodin řekl domu Izraele, ani jediné neselhalo; vše se splnilo.
Budete mými svědky
1 První knihu jsem sepsal, drahý Teofile, [a] o všem, co Ježíš začal dělat a učit 2 až do dne, kdy byl vzat vzhůru poté, co skrze Ducha svatého dal pokyny svým vyvoleným apoštolům. 3 Těm také po svém umučení mnoha jistými důkazy prokázal, že je živý, když se jim po čtyřicet dní ukazoval a mluvil o Božím království. 4 Když se s nimi sešel, přikázal jim: „Neopouštějte Jeruzalém, ale očekávejte Otcovo zaslíbení, o kterém jste mě slyšeli mluvit. 5 Jan křtil vodou, ale vy budete brzy pokřtěni Duchem svatým.“ [b]
6 Ti, kdo s ním byli, se ho zeptali: „Pane, obnovíš už teď království Izraele?“
7 Odpověděl jim: „Není vaše věc znát časy a doby, které si Otec ponechal ve své pravomoci. 8 Přijmete ale moc Ducha svatého přicházejícího na vás a budete mými svědky v Jeruzalémě, v celém Judsku, v Samaří a až na konec světa.“
9 Po těch slovech byl před jejich zraky vzat vzhůru a zmizel jim z očí v oblaku. 10 Zatímco se upřeně dívali, jak odchází do nebe, hle, přistoupili k nim dva muži v bílém rouchu 11 a řekli jim: „Co tu stojíte a hledíte k nebi, Galilejci? Tento Ježíš, který od vás byl vzat do nebe, se vrátí právě tak, jak jste ho viděli odcházet.“
V horní místnosti
12 Tehdy se vrátili do Jeruzaléma od Olivetské hory ležící poblíž města – na vzdálenost sobotní cesty. [c] 13 Když přišli, vystoupili do horní místnosti domu, kde pobývali:
Petr, Jakub, Jan, Ondřej, Filip, Tomáš, Bartoloměj, Matouš, Jakub (syn Alfeův), Šimon Zélot [d] a Juda (syn Jakubův).
14 Ti všichni svorně setrvávali v modlitbách společně s ženami i s Ježíšovou matkou Marií a s jeho sourozenci.
Nový apoštol
15 V té době vstal uprostřed shromážděných učedníků [e] Petr (bylo jich tam asi sto dvacet) a řekl: 16 „Bratři, muselo se naplnit, co v Písmu Davidovými ústy předpověděl Duch svatý o Jidášovi, který na Ježíše přivedl stráže, 17 ačkoli patřil mezi nás a měl podíl na této službě.“
18 (Jidáš za své špinavé peníze získal pole. Poté, co se oběsil, roztrhl se v půli a vyhřezly mu všechny vnitřnosti. 19 Vědělo se o tom po celém Jeruzalémě, takže to pole dostalo v jejich řeči jméno Chakel-dama, totiž Krvavé pole.)
20 „V knize Žalmů je psáno:
‚Jeho příbytek ať zůstane pustý
a ať v něm nikdo nebydlí‘ [f]
a dále:
‚Jeho pověření ať přijme jiný.‘ [g]
21 Jeden z těch, kdo s námi chodili po celý čas, kdy Pán Ježíš přebýval mezi námi, 22 od Janova křtu až do dne, kdy byl od nás vzat vzhůru, se proto musí stát spolu s námi svědkem jeho vzkříšení.“
23 Navrhli dva – Josefa Barnabáše, zvaného také Justus, a Matěje. 24 Potom se modlili: „Ty, Pane, znáš srdce všech lidí. Ukaž, kterého z těch dvou jsi vyvolil, 25 aby měl podíl na této službě a stal se apoštolem namísto Jidáše, který se odvrátil a odešel, kam patří.“ 26 Potom losovali: los padl na Matěje, a tak byl připočten k jedenácti apoštolům.
Bůh a modly
10 „Slyšte slovo, které k vám promlouvá Hospodin, dome izraelský. 2 Tak praví Hospodin: Pohanským způsobům se neučte a nebeských znamení se neděste, ačkoli se jich děsí pohané. 3 To, čím se řídí národy, jsou pouhé nesmysly: dřevo pokácené v lese, výtvor otesaný truhlářem, 4 ozdobený stříbrem a zlatem, zpevněný hřeby a kladivem, aby se nekácel. 5 Ty modly jsou jako strašáci v okurkovém poli. Neumějí mluvit a musejí se nosit, protože nechodí. Nebojte se jich, nedokážou nijak ublížit ani pomoci.“
6 Nikdo není, Hospodine, jako ty!
Jsi veliký
a velikou mocí jsi pověstný.
7 Kdo by se tě nebál, Králi národů?
Jen ty zasloužíš úctu!
Mezi mudrci všech národů
a ve všech jejich královstvích
není nikdo jako ty.
8 Do jednoho jsou to nechápaví tupci
a jejich nauky jsou pouhé nesmysly:
dřevo, 9 tepané stříbro ze zámoří
a zlato dovezené z dálné ciziny.
Ten výtvor truhláře a kovotepce
pak oblékají purpurem a šarlatem –
všechno je to dílo zručného umělce.
10 Ale Hospodin je pravý Bůh,
je živý Bůh a věčný Král!
Země se třese před jeho zlobou,
národy neobstojí, když se rozhněvá.
11 Řekněte jim tohle: „Bohové, kteří nestvořili nebe a zemi, takoví ze země i zpod nebe vymizí!“ [a]
12 On ale svou silou stvořil zem,
svou moudrostí vybudoval svět,
nebe rozepjal svým rozumem!
13 Svým hlasem rozezvučí vody na nebi,
od obzoru nechá stoupat oblaky;
k lijáku připojuje blesky,
vypouští vítr ze svých pokladnic. [b]
14 Všichni ti tupci ničemu nerozumí,
všichni kovotepci budou zklamáni svými modlami,
protože jejich odlitky jsou podvod
a ducha v sobě nemají.
15 Jsou to jen nesmysly, směšné výtvory;
až na ně přijde čas zúčtování, budou zničeny.
16 Úděl Jákobův však není jako oni,
neboť je všeho Stvořitel;
kmen Izraele má za své dědictví,
Hospodin zástupů se jmenuje.
Blížící se vřava
17 Lide žijící v obleženém městě, seber si ranec, půjdeš ze země! 18 Neboť toto praví Hospodin: „Hle, tentokrát vymrštím obyvatele této země jako z praku a dopustím na ně soužení, aby byli zajati.“
19 Běda mi, má rána bolí,
mé zranění se nehojí!
Říkal jsem si: Tuhle bolest
jistě vydržím.
20 Teď ale je můj stan zničen,
zpřetrhány všechny provazy.
Děti mě opustily a jsou pryč,
už není, kdo by můj stan vztyčil,
kdo by postavil mé přístřeší.
21 Pastýři, ti tupci,
se Hospodina neptali,
a proto se jim nedaří –
celé stádo se jim rozuteklo pryč. [c]
22 Slyš, už přichází zpráva:
Ze severní země se blíží vřava!
Judská města se obrátí v trosky,
kde žijí jen šakali.
23 Hospodine, vím,
že nikdo nemá svou cestu v moci
a že člověk po ní jdoucí
své kroky neřídí.
24 Trestej mě, Hospodine,
ale spravedlivě,
ne ve svém rozhněvání,
ať mě nezdrtíš.
25 Vylij svou zuřivost raději na národy,
které se k tobě neznají,
vylij ji na kmeny,
které se k tvému jménu nehlásí.
Vždyť právě oni Jákoba spolykali,
pohltili, zhltali,
jeho domovinu zničili!
Počátky porodních bolestí
24 Tehdy Ježíš odešel z chrámu. Cestou k němu přistoupili jeho učedníci, aby mu ukázali chrámové stavby. 2 On jim ale řekl: „Vidíte to všechno? Amen, říkám vám, že tu nezůstane kámen na kameni. Všechno bude zbořeno.“
3 Když se pak posadil na Olivetské hoře, přistoupili k němu učedníci o samotě. „Řekni nám, kdy to bude?“ ptali se. „Jaké bude znamení tvého příchodu a konce světa?“
4 Ježíš jim odpověděl: „Dávejte pozor, aby vás někdo nesvedl. 5 Mnozí přijdou pod mým jménem se slovy: ‚Já jsem Mesiáš‘ a svedou mnohé. 6 Až uslyšíte válečný hluk a zprávy o válkách, hleďte, abyste se nestrachovali. Musí to přijít, ale to ještě nebude konec. 7 Národ povstane proti národu a království proti království a na různých místech vypuknou hladomory a zemětřesení. 8 To všechno jsou jen počátky porodních bolestí.
9 Tehdy vás budou trápit a zabíjet a kvůli mému jménu vás budou nenávidět všechny národy. 10 Tehdy mnozí odpadnou a budou se vzájemně zrazovat a nenávidět 11 a povstane mnoho falešných proroků a svedou mnohé. 12 A protože se rozšíří špatnost, láska mnohých vychladne. 13 Kdo však vytrvá až do konce, bude zachráněn. 14 Toto evangelium o Království bude kázáno po celém světě na svědectví všem národům. A potom přijde konec.“
Otřesná ohavnost
15 „Až uvidíte na svatém místě stát ‚otřesnou ohavnost‘, [a] o níž mluvil prorok Daniel (kdo čte, rozuměj), 16 tehdy ať ti, kdo jsou v Judsku, utečou do hor. 17 Kdo bude na střeše, ať nesestupuje, aby si z domu něco vzal, 18 a kdo na poli, ať se nevrací zpátky ani pro plášť. 19 Běda bude v těch dnech těhotným a kojícím. 20 Modlete se, abyste nemuseli utíkat v zimě nebo v sobotní den. 21 Tehdy totiž nastane velké soužení, jaké do té doby nebylo od počátku světa a jaké už nikdy nebude. 22 Kdyby ty dny nebyly zkráceny, nezachránil by se vůbec nikdo. Kvůli vyvoleným však ty dny budou zkráceny.
23 Kdyby vám tehdy někdo řekl: ‚Hle, Mesiáš je tu!‘ anebo: ‚Tady je!‘ nevěřte. 24 Povstanou totiž falešní mesiášové a falešní proroci a budou dělat veliké divy a zázraky, takže by svedli (kdyby to bylo možné) i vyvolené. 25 Hle, řekl jsem vám to předem.
26 Řeknou-li vám: ‚Pohleďte, je na poušti!‘ nevycházejte; anebo: ‚Hle, je na tajném místě,‘ nevěřte. 27 Příchod Syna člověka nastane jako blesk – rozzáří oblohu od východu až na západ. 28 ‚Kde je mrtvola, tam se slétnou supi.‘“ [b]
Příchod Syna člověka
29 „Hned po soužení oněch dnů
‚slunce se zatmí
a měsíc nevydá světlo,
hvězdy budou padat z nebe
a nebeské mocnosti se zachvějí.‘ [c]
30 Tehdy se na nebi objeví znamení Syna člověka a tehdy budou všechna pokolení země kvílet [d] a spatří Syna člověka přicházet na nebeských oblacích s velikou slávou a mocí. [e] 31 A on pošle své anděly s hlasitou polnicí a ti shromáždí jeho vyvolené ze čtyř světových stran, od jednoho konce nebe až po druhý.
32 Poučte se od fíkovníku tímto podobenstvím: Když jeho větve konečně začnou rašit a nasazovat listí, víte, že se blíží léto. 33 Stejně tak, až uvidíte toto vše, vězte, že se už blíží, že už je ve dveřích! 34 Amen, říkám vám, že to pokolení nepomine, než se to všechno stane. 35 Nebe a země pominou, ale má slova nikdy nepominou.
36 Ten den a hodinu však nikdo nezná – ani nebeští andělé, ani Syn [f] – jedině sám můj Otec. 37 Jak ale bylo za dnů Noemových, tak bude i při příchodu Syna člověka. 38 Stejně jako ve dnech před potopou jedli a pili, ženili se a vdávaly se až do dne, kdy Noe vešel do archy, 39 a ničeho si nevšimli až do chvíle, kdy přišla potopa a všechny smetla, [g] tak to bude i při příchodu Syna člověka.
40 Tehdy budou dva na poli; jeden bude vzat a druhý zanechán. 41 Dvě budou mlít mlýnským kamenem; jedna bude vzata a druhá zanechána. 42 Proto bděte, neboť nevíte, ve které chvíli přijde váš Pán. 43 Uvažte – kdyby hospodář věděl, ve kterou noční dobu přijde zloděj, bděl by a nenechal by ho vloupat se do jeho domu. 44 Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v nečekanou chvíli.
45 Kdo je tedy věrný a moudrý služebník, kterého pán ustanovil nad svým služebnictvem, aby jim dával pokrm v patřičný čas? 46 Blaze služebníku, kterého pán při příchodu zastihne, že tak jedná. 47 Amen, říkám vám, že ho ustanoví nade vším svým majetkem. 48 Zlý služebník by si v srdci řekl: ‚Můj pán je pryč nadlouho,‘ 49 a začal by bít své spoluslužebníky a jíst a pít s opilci. 50 Jeho pán ale přijde v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou nezná, 51 odhalí ho a vykáže ven mezi pokrytce. Tam bude pláč a skřípění zubů.“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.