M’Cheyne Bible Reading Plan
Jak dlouho budete otálet
18 Celá izraelská obec se shromáždila v Šílu, kde postavili Stan setkávání. Země už byla podmaněna, 2 ale zbývalo ještě sedm izraelských kmenů, které se neujaly svého dědictví.
3 Jozue proto synům Izraele řekl: „Jak dlouho ještě budete otálet, než obsadíte zem, kterou vám dal Hospodin, Bůh vašich otců? 4 Z každého kmene si určete tři muže. Ty vyšlu, aby prošli tu zem a popsali ji podle svých dědictví. Až se potom ke mně vrátí, 5 rozdělí si ji na sedm podílů. Juda zůstane ve svých hranicích na jihu a dům Josefův zůstane ve svých hranicích na severu. 6 Až těch sedm podílů země popíšete, přinesete popis sem ke mně a já tu budu za vás losovat před Hospodinem, naším Bohem. 7 Levité totiž mezi vámi nemají podíl, neboť jejich dědictvím je Hospodinovo kněžství. A Gád, Ruben a polovina kmene Manasesova už přijali dědictví na východě v Zajordání, kde jim je přidělil Hospodinův služebník Mojžíš.“
8 Muži se tedy vypravili na cestu, aby popsali tu zem. Jozue těm, kdo měli jít, přikázal: „Vzhůru, projděte zem, popište ji a vraťte se ke mně. Zde v Šílu pak budu za vás losovat před Hospodinem.“ 9 Muži tedy vyrazili, prošli tu zem a zapsali na svitek, jaká města připadají na sedm podílů. Potom se vrátili k Jozuovi do tábora v Šílu. 10 Jozue pak za ně v Šílu před Hospodinem losoval a přidělil synům Izraele území podle jejich podílů.
Benjamín
11 První los vyšel na pokolení Benjamín pro jejich rody. Území, které jim losem připadlo, leží mezi syny Judovými a syny Josefovými.
12 Na severní straně začíná jejich hranice u Jordánu, odkud pokračuje přes severní svah Jericha, směřuje na západ do hor a sahá až k bet-avenské poušti. 13 Odtud hranice postupuje k jižnímu svahu Luzu (což je Bet-el) a pokračuje dolů k Atarot-adaru přes vrchovinu jižně od Dolního Bet-choronu.
14 Zde na západní straně mění hranice směr, stáčí se na jih od hory ležící jižně od Bet-choronu a sahá až ke Kiriat-baalu (což je Kiriat-jearim, město synů Judových). To je západní strana.
15 Jižní strana začíná na západě okrajem Kiriat-jearimu, odkud hranice postupuje k vodnímu prameni Neftoach. 16 Hranice potom klesá k úpatí hory stojící před údolím Ben-hinom, na severní straně údolí Refaim. Potom sestupuje údolím Hinom ke skalnímu hřebeni Jebusejců na jihu a dolů k En-rogelu. 17 Stáčí se na sever a míří k En-šemeši a dále ke Gelilotu naproti průsmyku Adumim. Sestupuje ke kameni Rubenova syna Bohana, 18 vede ke srázu severně od Bet-aravy, [a] kde klesá do Aravy. 19 Dále pokračuje přes severní svah Bet-chogly, než dosáhne k severnímu zálivu Mrtvého moře u jižního konce Jordánu. To je jižní hranice.
20 Na východní straně tvoří hranici Jordán.
Toto je dědictví synů Benjamínových, jak je pro jejich rody vymezeno hranicemi kolem dokola.
21 Pokolení Benjamín připadla pro jejich rody tato města:
Jericho, Bet-chogla, Emek-kecic, 22 Bet-arava, Cemaraim, Bet-el, 23 Avim, Para, Ofra, 24 Kfar-amona, Ofni a Geba – celkem dvanáct měst s osadami.
25 Dále Gibeon, Ráma, Beerot, 26 Micpe, Kefira, Moca, 27 Rekem, Jir-peel, Tarala, 28 Cela, Elef, Jebus (což je Jeruzalém), Gibeat a Kiriat – celkem čtrnáct měst s osadami.
To je dědictví Benjamínových synů pro jejich rody.
Šimeon
19 Druhý los připadl na Šimeona. Dědictví pokolení Šimeon pro jejich rody leží na území Judy. 2 Za dědictví jim připadla:
Beer-šeba (neboli Šeba), Molada, 3 Chacar-šual, Bála, Ecem, 4 Eltolad, Betul, Chorma, 5 Ciklag, Bet-markabot, Chacar-susa, 6 Bet-lebaot a Šaruchen – třináct měst i s osadami.
7 Dále Ajin, Rimon, Eter a Ašan – čtyři města s osadami, 8 a také všechny osady okolo těchto měst až po Baalat-beer a Ramat-negev.
To je dědictví pokolení Šimeon pro jejich rody. 9 Synové Šimeonovi dostali dědictví z Judova podílu, protože území Judových synů pro ně bylo příliš velké. Synové Šimeonovi proto obdrželi dědictví uvnitř jejich území.
Zabulon
10 Třetí los vyšel na syny Zabulonovy pro jejich rody.
Hranice jejich dědictví sahá k Saridu. 11 Směrem na západ postupuje k Marale, dotýká se Dabešetu a dosahuje k potoku naproti Jokneamu. 12 Směrem na východ vede od Saridu zpět k pomezí Kislot-tabor, dále pak k Daberatu a vzhůru k Jafiji. 13 Odtud pokračuje východně od Gat-cheferu a Et-kacinu, směřuje k Rimonu a stáčí se k Neji. 14 Kolem ní se hranice otáčí a probíhá severně od Chanatonu, až dosáhne údolí Jiftach-el. 15 Patří sem také Katat, Nahalal, Šimron, Jidala a Bet-lechem – celkem dvanáct měst s osadami.
16 To je dědictví Zabulonových synů pro jejich rody – tato města i jejich osady.
Isachar
17 Čtvrtý los připadl na syny Isacharovy pro jejich rody. 18 Jejich hranice zahrnuje:
Jizreel, Kesulot, Šunem, 19 Chafaraim, Šion, Anacharat, 20 Rabit, Kišjon, Ebec, 21 Remet, En-ganim, En-chadu a Bet-pacec. 22 Hranice se dotýká Tábora a vede podél Šachecimy a Bet-šemeše, než dosáhne Jordánu. Je to celkem šestnáct měst s osadami.
23 To je dědictví pokolení Isachar pro jejich rody – tato města a jejich osady.
Ašer
24 Pátý los připadl na pokolení Ašer pro jejich rody. 25 Jejich hranice zahrnuje:
Chelkat, Cheli, Beten, Achšaf, 26 Alamelech, Amead a Mišal. Na západě sahá ke Karmelu a říčce Livnat, 27 potom se obrací na východ k Bet-dagonu, dotýká se území Zabulonova a údolí Jiftach-el severně od Bet-emeku a Nei-elu, odkud míří na sever ke Kabulu, 28 Abdonu, [b] Rechobu, Chamonu, Káně a až k Velkému Sidonu. 29 Pak se hranice vrací k Rámě a k opevněnému městu Týr. Dále se vrací k Chose, až dosáhne ke Středozemnímu moři v oblasti Achzíbu. 30 Patří sem také Uma, Afek a Rechob – celkem dvacet dva měst s osadami.
31 To je dědictví pokolení Ašerových synů pro jejich rody – tato města a jejich osady.
Neftalí
32 Šestý los připadl na syny Neftalímovy pro jejich rody:
33 Jejich hranice vede od Chelefu, od dubu v Caananimu přes Adami-nekeb a Jabneel a dále k Lakumu, než dosáhne Jordánu. 34 Na západě se hranice obrací k Aznot-taboru a pokračuje odtud na Chukok; na jihu se dotýká Zabulonu, na západě Ašera, na východě pak Jordánu. [c] 35 Patří sem také opevněná města: Cidim, Cer, Chamát, Rakat, Kineret, 36 Adama, Ráma, Chacor, 37 Kedeš, Edrei, En-chacor, 38 Jiron, Migdal-el, Chorem, Bet-anat a Bet-šemeš – celkem devatenáct měst s osadami.
39 To je dědictví pokolení Neftalímových synů pro jejich rody – tato města a jejich osady.
Dan
40 Sedmý los připadl na pokolení Dan pro jejich rody. 41 Do hranic jejich dědictví patří:
Corea, Eštaol, Ir-šemeš, 42 Šaalabin, Ajalon, Jitla, 43 Elon, Timna, Ekron, 44 Elteke, Gibeton, Baalat, 45 Jehud, Bene-berak, Gat-rimon, 46 Me-jarkon a Rakon s územím naproti Jafě.
47 Synové Danovi ale o své území přišli. Proto vytáhli a zaútočili na Lešem. Když se města zmocnili, vybili je ostřím meče, obsadili je a usadili se v něm. Na počest svého praotce Dana pak Lešem přejmenovali na Dan. 48 To je dědictví pokolení Dan pro jejich rody – tato města a jejich osady.
Jozuův podíl
49 Když synové Izraele skončili s rozdělováním země podle jednotlivých území, dali mezi sebou dědictví také Jozuovi, synu Nunovu. 50 Podle Hospodinova příkazu mu dali město, které si přál – Timnat-serach v Efraimských horách. To město vystavěl a usadil se v něm.
51 Toto jsou dědictví, která kněz Eleazar a Jozue, syn Nunův, s náčelníky otcovských pokolení přidělovali losem synům Izraele v Šílu před Hospodinem u vchodu do Stanu setkávání. Tím skončilo rozdělování země.
149 Haleluja!
Zpívejte Hospodinu novou píseň,
shromáždění věrných ať chválí jej!
2 Raduj se, Izraeli, ze svého Tvůrce,
synové Sionu, nad svým Králem jásejte!
3 Jeho jméno chvalte tančením,
hrajte mu na tamburíny a citery!
4 Hospodin chová svůj lid v oblibě,
spásou korunuje ubohé!
5 Ať věrní v této slávě jásají,
ať si prozpěvují ve svých ložnicích.
6 Z plna hrdla ať Boha vyvýší,
dvojsečný meč ať v rukách třímají,
7 aby konali pomstu nad pohany,
aby trestali mezi národy,
8 jejich krále aby svázali řetězy,
jejich velmože aby sevřeli železy,
9 zapsaný rozsudek aby nad nimi vykonali –
to je ctí všech jeho oddaných!
Haleluja!
150 Haleluja!
Chvalte Boha v jeho svatyni,
chvalte ho na obloze za jeho moc!
2 Chvalte ho za jeho hrdinství,
chvalte ho za jeho velikou vznešenost!
3 Chvalte ho troubením na rohy,
chvalte ho na loutny a citery!
4 Chvalte ho tamburínami a tančením,
chvalte ho na struny a píšťaly!
5 Chvalte ho činely hlasitými,
chvalte ho činely zvučnými!
6 Všechno, co dýchá, ať chválí Hospodina!
Haleluja!
9 Kéž bych měl někde na poušti
místo, kam se poutník uchýlí,
abych mohl opustit svůj lid
a odejít od nich pryč;
vždyť jsou to samí cizoložníci,
je to shromáždění nevěrných!
Neznají mě
2 „Ohýbají své jazyky jako luky,
nevládnou v zemi pravdou, ale lží,
ode zla ke zlu stále postupují,
mě ale neznají, praví Hospodin.
3 Před bližním se měj na pozoru,
vlastnímu bratru se nesvěřuj;
všichni ti bratři jsou totiž podrazáci, [a]
všichni ti bližní roznášejí pomluvy.
4 Jeden druhého podvádějí,
pravdu už vůbec nemluví;
svůj jazyk naučili mluvit lži,
pro zvrácenost by se ztrhali.
5 Žiješ uprostřed lsti
a kvůli lsti mě znát odmítli,
praví Hospodin.“
6 Nuže, tak praví Hospodin zástupů:
„Hle, budu je přetavovat a tříbit.
Co si mám počít, když je můj lid takový?
7 Jejich jazyky jsou smrtící šípy,
svými ústy vykládají lsti;
s bližními mluví o pokoji,
v srdci však léčky osnují.
8 Copak je mohu nechat bez trestu?
praví Hospodin.
Copak je nemám stihnout pomstou,
když je ten národ takový?“ [b]
9 Pláču a běduji nad horami,
nad stepními pastvinami zpívám žalozpěv,
že jsou vypáleny a nikdo tudy nechodí,
bučení dobytka se tu neozve;
všichni ptáci odsud uletěli,
utekla všechna zvěř.
10 „Obrátím Jeruzalém v hromady sutin,
kde žijí jen šakali,
obrátím judská města v trosky,
kde nikdo nebydlí.“
11 Kdo je tak moudrý, aby to pochopil? Ke komu promluvila ústa Hospodinova, aby to vysvětlil? Proč je ta země zničená? Proč je spálená jako poušť, přes kterou se nedá cestovat?
12 „Protože opustili můj Zákon, který jsem jim předložil, praví Hospodin. Protože mě neposlouchali a neřídili se mým Zákonem. 13 Řídili se svým zarputilým srdcem a následovali baaly, jak je to naučili jejich otcové. 14 Proto Hospodin zástupů, Bůh Izraele, praví: Hle, nakrmím tento lid pelyňkem a k pití jim dám jed. 15 Rozptýlím je mezi národy, které neznali oni ani jejich otcové, a pošlu za nimi meč, abych je vyhladil.“
Přichází zúčtování
16 Tak praví Hospodin zástupů:
„Pochopte to a zavolejte plačky,
ať přijdou!
Pošlete pro ty nejšikovnější,
ať přijdou!“
17 Ať si pospíší
a bědují nad námi.
Ať se nám z očí řinou slzy,
zpod víček ať nám kanou.
18 Ze Sionu je slyšet bědování:
Jaká zkáza nás to potkala,
jak hrozná ostuda!
Musíme opustit vlastní zemi,
naše příbytky jsou zbořeny!
19 Proto slyšte, ženy, slovo Hospodinovo,
slovům z jeho úst uši otevřete.
Učte své dcery bědování,
jedna druhou učte žalozpěv.
20 Vždyť se k nám smrt vyšplhala okny,
vnikla do našich pevností,
aby nám vzala děti z ulic
a mládence z náměstí.
21 „Řekni – Tak praví Hospodin:
Lidské mrtvoly
leží jako hnůj na poli,
jako za žencem padlé klasy,
jež nikdo nesklidí.“
22 Tak praví Hospodin:
„Ať se mudrc nechlubí svou moudrostí
ani hrdina svým hrdinstvím
ani boháč svým bohatstvím.
23 Kdo se chce chlubit, ať se chlubí tím,
že mě zná a že mi rozumí,
neboť já Hospodin prokazuji milosrdenství,
právo i spravedlnost na zemi;
ano, v tom mám zalíbení,
praví Hospodin.“
24 „Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy zúčtuji se všemi, kdo jsou obřezáni na těle 25 – s Egyptem, Judou, Edomem, s Amonci, Moábem a se všemi obyvateli pouště, kteří si vyholují skráně. [c] Všechny ty národy jsou totiž neobřezané a všechen dům Izraele má neobřezané srdce.“
Nebuďte jako oni
23 Tehdy Ježíš mluvil k zástupům a svým učedníkům. 2 Řekl: „Na Mojžíšově místě se posadili znalci Písma a farizeové. 3 Proto plňte a zachovávejte všechno, co vám řeknou, ale neřiďte se jejich skutky, protože oni mluví, ale nejednají. 4 Svazují těžká, neúnosná břemena a nakládají je lidem na bedra, ale sami s nimi nechtějí ani pohnout prstem. 5 Všechno dělají, jen aby se ukázali před lidmi. Rozšiřují své modlitební řemínky a prodlužují si třásně na šatech. 6 Milují čestná místa na večeřích, přední sedadla ve shromážděních, 7 zdravení na tržištích, a když je lidé oslovují: ‚Rabbi!‘ [a]
8 Vy si ale nenechte říkat ‚rabbi‘, protože máte jediného Učitele, a vy všichni jste bratři. 9 A nikoho si na zemi nenazývejte ‚otcem‘, protože máte jediného Otce, který je v nebi. 10 Také si nenechte říkat ‚vůdcové‘, protože máte jediného Vůdce, Mesiáše. 11 Kdo je z vás největší, ten bude vaším služebníkem. 12 Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se poníží, bude povýšen.“
Pokrytci!
13 [14] „Ale běda vám, znalci Písma a farizeové! Pokrytci, zavíráte nebeské království před lidmi! Sami tam nevcházíte a těm, kdo chtějí vejít, bráníte! [b]
15 Běda vám, znalci Písma a farizeové! Pokrytci, obcházíte moře i souš, abyste jednoho člověka obrátili na víru, a když ho získáte, uděláte z něj dvakrát většího zatracence, než jste sami!
16 Běda vám, slepí vůdcové! Říkáte: ‚Když někdo přísahá na chrám, nic to neznamená, ale kdo přísahá při chrámovém zlatu, ten je zavázán.‘ 17 Blázni! Slepci! Co je větší – zlato, nebo chrám, který to zlato posvěcuje? 18 Říkáte také: ‚Když někdo přísahá na oltář, nic to neznamená, ale kdo přísahá na dar ležící na něm, ten je zavázán.‘ 19 Slepci! Co je větší – dar, nebo oltář, který ten dar posvěcuje? 20 Kdo přísahá na oltář, přísahá na něj i na všechno, co na něm leží. 21 Kdo přísahá na chrám, přísahá na něj i na Toho, kdo v něm bydlí. 22 Kdo přísahá na nebe, přísahá na Boží trůn i na Toho, kdo na něm sedí!
23 Běda vám, znalci Písma a farizeové! Pokrytci, dáváte desátky z máty, kopru a kmínu, ale vynechali jste to nejdůležitější ze Zákona – spravedlnost, milosrdenství a věrnost! Tomuto jste se měli věnovat a tamto nevynechávat. 24 Slepí vůdcové, komára cedíte, ale velblouda polykáte!
25 Běda vám, znalci Písma a farizeové! Pokrytci, čistíte kalich a mísu zvenčí, zevnitř jsou ale plné hrabivosti a neřesti. 26 Farizeji, ty slepče, nejdříve vyčisti kalich zevnitř, pak bude čistý i navenek!
27 Běda vám, znalci Písma a farizeové! Pokrytci, podobáte se nabíleným hrobům! Navenek sice vypadají krásně, ale uvnitř jsou plné mrtvých kostí a všemožné špíny. 28 Tak se i vy navenek zdáte lidem spravedliví, ale uvnitř jste plní pokrytectví a nemravnosti!
29 Běda vám, znalci Písma a farizeové! Pokrytci, stavíte hroby prorokům, zdobíte náhrobky spravedlivých 30 a říkáte: ‚Kdybychom žili za dnů našich otců, neprolévali bychom s nimi krev proroků.‘ 31 Tím sami sebe usvědčujete jako syny těch, kdo vraždili proroky. 32 Dovršte tedy dílo svých otců! 33 Hadi! Plemeno zmijí! Jak byste mohli uniknout pekelnému trestu?
34 Pohleďte, proto k vám posílám proroky, mudrce a učitele Písma. Vy některé zabijete a ukřižujete, jiné budete bičovat ve svých shromážděních a pronásledovat je od města k městu. 35 Tak na vás padne veškerá spravedlivá krev prolitá na zemi – od krve spravedlivého Ábela až po krev Zachariáše, syna Berechiášova, kterého jste zavraždili mezi svatyní a oltářem. 36 Amen, říkám vám, že to všechno padne na toto pokolení!
37 Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kdo jsou k tobě posíláni! Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, jako slepice shromažďuje svá kuřata pod křídla, ale nechtěli jste. 38 Hle, váš dům vám teď zůstane pustý. 39 Říkám vám, že od této chvíle mě neuvidíte, dokud neřeknete: ‚Požehnaný, jenž přichází v Hospodinově jménu!‘“ [c]
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.