M’Cheyne Bible Reading Plan
20 Hospodin na tebe pošle prokletí, děs a zmar při veškerém tvém počínání, dokud nebudeš vyhlazen. Kvůli svému zlému jednání rychle zahyneš, protože jsi ho [a] opustil. 21 Hospodin tě postihne morem, dokud s tebou neskoncuje v zemi, kterou jdeš obsadit. 22 Hospodin tě raní úbytěmi, zimnicí a zánětem, palčivým horkem a vyprahlostí, plísní a snětí; to vše tě bude pronásledovat, dokud nezahyneš. 23 Nebe se ti nad hlavou promění v bronz a země pod tebou v železo. 24 Hospodin ti pro tvou zem dá místo deště prach; z nebe tě bude zasypávat písek, dokud nebudeš vyhlazen.
25 Hospodin nechá tvé nepřátele, ať tě porazí. Jednou cestou vytáhneš proti nim, sedmi cestami utečeš před nimi. Staneš se odstrašujícím příkladem pro všechna království země. 26 Na vašich mrtvolách se bude pást veškeré ptactvo i divá zvěř a nebude, kdo by je odháněl. 27 Hospodin tě raní egyptskými vředy, [b] nádory, svrabem a prašivinou, z nichž se nikdy nevyléčíš. 28 Hospodin tě raní šílenstvím, slepotou a pomatením mysli. 29 I v poledne budeš tápat jako slepec v temnotách. Tvé snažení nebude mít úspěch, po všechny dny budeš jen utiskován a vykořisťován a nebude, kdo by tě zachránil.
30 Zasnoubíš se s ženou a jiný muž ji zneuctí; postavíš si dům, a nebudeš v něm bydlet; vysázíš vinici, a neokusíš její ovoce. 31 Tvého býka ti porazí před očima, a nebudeš z něj jíst; tvého osla ti vezmou před nosem a nikdy se ti nevrátí; tvé ovce dají tvým nepřátelům a nebude, kdo by tě zachránil. 32 Tvé syny a dcery dají cizím lidem; vlastníma očima tomu budeš přihlížet. Celý den pro ně budeš prolévat slzy, ale budeš bezmocný. 33 Plody tvé země a všechno tvé úsilí zhltne národ, který jsi neznal, a po všechny dny budeš jen utiskován a utlačován. 34 Zešílíš z podívané, kterou uvidíš. 35 Hospodin tě na kolenou i stehnech raní nejhoršími vředy, z nichž se nikdy nevyléčíš, od hlavy až k patě.
36 Hospodin tě odvede i s králem, jehož si ustanovíš, k národu, který jsi neznal ty ani tví otcové. Tam budete sloužit cizím bohům ze dřeva a kamene. 37 Všem národům, mezi něž tě Hospodin rozptýlí, budeš za strašáka, pořekadlo a posměšek.
38 I když na poli zaseješ spoustu zrní, sklidíš málo; sežerou je kobylky. 39 I když vysázíš vinice a budeš je obdělávat, nebudeš mít víno k pití ani skladování; sežerou to červi. 40 I když budeš mít olivy po celém kraji, nepomažeš se olejem; tvá oliva opadá. 41 I když zplodíš syny a dcery, nezůstanou ti; odejdou do zajetí. 42 Všechny tvé stromy a plody tvé země si vezme hmyz.
43 Přistěhovalec ve tvém středu tě bude přerůstat výš a výš a ty budeš klesat níž a níž. 44 On bude půjčovat tobě, a ne ty jemu; on bude hlavou a ty ocasem.
45 Všechna tato prokletí na tebe přijdou, protože jsi neposlouchal Hospodina, svého Boha, a nedodržoval jeho přikázání a pravidla, která jsem ti udělil. Budou tě pronásledovat a stíhat, dokud nebudeš vyhlazen. 46 Budou na tobě i na tvém semeni znamením a divem až navěky. 47 Když jsi měl naprostou hojnost, nesloužil jsi s radostným a vděčným srdcem Hospodinu, svému Bohu. 48 Proto budeš sloužit svým nepřátelům, které na tebe Hospodin pošle, a to v hladu a žízni, v nahotě a naprostém nedostatku. Vloží na tvou šíji železné jho, dokud tě nevyhladí.
49 Z daleka, až od konce světa, na tebe Hospodin přivede národ, jenž přiletí jako orel, národ, jehož jazyku nerozumíš, 50 surový národ, jenž nebere ohled na starce a neslituje se nad dítětem. 51 Bude požírat plod tvého dobytka i plody tvé půdy, dokud nebudeš vyhlazen. Nenechá ti obilí, víno ani olej, vrh tvého skotu ani mláďata tvého bravu, dokud tě nevyhubí. 52 Sevře tě ve tvých všech městech po celé zemi, dokud se nezhroutí tvé vysoké hradby a opevnění, na něž jsi spoléhal. Sevře tě ve všech tvých městech po celé zemi, kterou ti dal Hospodin, tvůj Bůh!
53 V tom zoufalém sevření, až tě sevřou tví nepřátelé, budeš pojídat svůj vlastní plod – maso vlastních synů a vlastních dcer, které ti dal Hospodin, tvůj Bůh. 54 Nejcitlivější a nejchoulostivější z vás se bude lakomě ohlížet po svém bratru, po manželce ve svém náručí i po dětech, které mu ještě zbyly. 55 V tom zoufalém sevření, až tě tví nepřátelé sevřou ve všech tvých městech, nedá nikomu ani kousek masa svých dětí. Bude je pojídat, protože mu nic jiného nezbylo. 56 Nejcitlivější a nejchoulostivější z vás, která se dříve pro samý útlocit a choulostivost sotva dotkla země špičkou nohy, se bude lakomě ohlížet po manželovi ve svém náručí, po svém synu i své dceři, 57 po plodovém lůžku, které jí vyjde mezi nohama, i po děťátkách, která porodí. V tom naprostém nedostatku a v zoufalém sevření, až tě tví nepřátelé sevřou ve tvých městech, je tajně sní!
58 Nebudeš-li pečlivě dodržovat všechna slova tohoto Zákona, zapsaná v této knize, nebudeš-li mít úctu k tomu slavnému a hroznému Jménu, k Hospodinu, svému Bohu, 59 pak Hospodin podivuhodně rozmnoží tvé rány i rány tvého semene – mohutné a vytrvalé rány, hrozné a vytrvalé nemoci! 60 Obrátí na tebe všechny egyptské choroby, jichž ses děsil, a tak tě postihnou. [c] 61 Hospodin na tebe přivede i všechny nemoci a všechny rány, které nejsou zapsány v knize tohoto Zákona, dokud nebudeš vyhlazen. 62 Protože jsi neposlouchal Hospodina, svého Boha, zůstane vás jen nepatrný počet, ačkoli vás bylo jako hvězd na nebi! [d] 63 Stane se, že tak jako vám Hospodin rád prokazoval dobrodiní a dával vám vzrůst, stejně tak rád vás Hospodin zničí a vyhladí, takže budete vyrváni ze země, kterou přicházíš obsadit.
64 Hospodin vás rozptýlí mezi všechny národy, od jednoho konce světa po druhý. Tam budete sloužit cizím bohům, které jsi nepoznal ty ani tví otcové, bohům ze dřeva a z kamene. 65 Mezi těmi národy si však neoddychneš; nenajdeš tam odpočinek ani pro své chodidlo. Hospodin ti tam dá bázlivé srdce, vyhaslé oči a sklíčenou duši. 66 Tvůj život bude stále viset na vlásku, v noci i ve dne se budeš strachovat, nikdy si nebudeš jistý životem! 67 Kvůli obavám, kterých se bojíš, a kvůli podívané, kterou uvidíš, budeš ráno vzdychat: „Kéž by byl večer!“ a večer zas: „Kéž by bylo ráno!“ 68 Hospodin tě vrátí do Egypta! S naříkáním [e] půjdeš cestou, o níž jsem ti řekl, že už ji nikdy nespatříš. Tam se budete prodávat svým nepřátelům za otroky a otrokyně, ale nikdo vás ani nebude chtít koupit.
Dalet
25 Má duše v prachu krčí se,
svým slovem prosím obživ mě!
26 Vylíčil jsem ti cesty své a tys mě vyslyšel;
o svých zákonech pouč mě.
27 Dej mi rozumět cestě svých pravidel,
o tvých zázracích abych přemýšlel.
28 Má duše smutkem hroutí se,
svým slovem prosím zvedni mě!
29 Cestu proradnosti odvrať ode mne
a obdař mě svým Zákonem.
30 Zvolil jsem si cestu věrnosti,
tvé pokyny mám stále na mysli.
31 Tvých svědectví, Hospodine, držím se,
nedej, abych byl zahanben!
32 Poběžím cestou tvých příkazů –
do srdce dals mi svobodu!
He
33 Ukaž mi, Hospodine, cestu svých zákonů,
abych je střežil jako svou odplatu.
34 Dej mi rozum, abych tvůj Zákon dodržel,
ať jsem mu celým srdcem poslušen.
35 Veď mě po stezce přikázaní svých,
tu jsem si přece oblíbil.
36 Nakloň mé srdce ke svým svědectvím
namísto lakomství.
37 Odvrať mé oči, ať nehledí k marnostem,
na své cestě prosím obživ mě!
38 Svému služebníku potvrď sliby své,
tak, aby lidé ctili tě.
39 Zbav mě potupy, z níž mám strach –
jak dobrá jsou nařízení tvá!
40 Jak toužím po tvých pravidlech –
svou spravedlností obživ mě!
Vav
41 Kéž na mě, Hospodine, tvá láska sestoupí
a tvoje spása, jak jsi zaslíbil!
42 Ať mám co odpovědět těm, kdo mě urážejí,
vždyť ve tvém slově skládám naději.
43 Nikdy mi neber z úst slova věrnosti,
spoléhám přece na tvé pokyny.
44 Tvůj Zákon stále plnit chci,
navždy a navěky!
45 Svobodně budu žít stále dál,
neboť jsem vyhledal tvá pravidla.
46 Hovořit budu o tvých svědectvích,
nebudu zahanben ani před králi.
47 Tvá přikázání jsou mi rozkoší –
vždyť je miluji!
48 K milovaným tvým příkazům ruce vztahuji,
zatímco přemýšlím nad tvými zákony.
Pojďte ke mně
55 Ach, všichni žízniví, pojďte k vodě,
i vy, kdo nemáte žádné peníze!
Pojďte, kupujte a jezte,
pojďte, kupujte bez peněz
víno a mléko bezplatně!
2 Proč utrácíte peníze nikoli za chléb
a svůj výdělek za to, co nenasycuje?
Poslechněte raději mě a jezte, co je dobré,
potěšte svou duši lahodným pokrmem.
3 Nakloňte ucho a pojďte ke mně,
poslouchejte a živi budete.
Věčnou smlouvu chci s vámi uzavřít,
potvrdit lásku, již jsem Davidovi zaslíbil. [a]
4 Hle, učinil jsem ho svědkem pro lidi,
aby vedl a učil zástupy.
5 Hle, zavoláš národy, které neznal jsi,
a národy, jež tě neznaly, k tobě poběží
kvůli Hospodinu, tvému Bohu,
kvůli Svatému izraelskému, jenž tě oslaví.
6 Hledejte Hospodina, dokud je k nalezení,
volejte k němu, dokud blízko je.
7 Ničema ať svou cestu opustí
a hříšný člověk své smýšlení.
Ať se vrátí k Hospodinu – slituje se nad ním;
k našemu Bohu, který štědře odpouští.
8 Mé smýšlení není vaším smýšlením
a vaše cesty nejsou mými cestami,
praví Hospodin.
9 Jako je vysoko nebe nad zemí,
tak jsou mé cesty nad vašimi cestami,
tak je mé smýšlení nad vaším smýšlením.
10 Jako z nebe padá déšť a sníh
a znovu se tam nevrací,
ale zavlažuje zemi
a zúrodňuje ji k plození,
aby dávala zrno rozsévači
a chléb tomu, kdo jí –
11 takové je i mé slovo,
jež z mých úst vychází:
nenavrátí se ke mně s prázdnou,
ale vykoná, co chci;
úspěšně naplní své poslání.
12 Ano, vyjdete s radostí,
doprovázeni v pokoji.
Hory a pahorky vám budou zpívat vstříc,
tleskat vám budou všechny stromy na polích.
13 Místo křoví pak vyroste cypřiš
a myrta místo kopřivy.
Hospodin si tím jméno způsobí –
věčné znamení, které nezmizí.
Hlas volajícího
3 V těch dnech začal Jan Křtitel kázat v judské poušti: 2 „Čiňte pokání! Nebeské království je blízko!“ 3 To je ten, o kterém mluvil prorok Izaiáš, když říkal:
„Hlas volajícího na poušti:
Připravte Pánovu cestu!
Urovnejte jeho stezky!“ [a]
4 Ten Jan nosil oděv z velbloudí srsti, kolem boků měl kožený pás a jeho pokrmem byly kobylky a lesní med. 5 Jeruzalém, celé Judsko i celý jordánský kraj tehdy vycházel k němu, 6 vyznávali své hříchy a on je křtil v řece Jordán.
7 Když ale uviděl, že se k němu přichází pokřtít mnoho farizeů a saduceů, řekl jim: „Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, jak utéct před přicházejícím hněvem? 8 Začněte nést ovoce odpovídající vašemu pokání. 9 A nemyslete, že si můžete říkat: ‚Máme otce Abrahama.‘ Říkám vám, že Bůh je schopen Abrahamovi vzbudit potomky z tohoto kamení! 10 Sekera je už napřažena ke kořeni stromů. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a vhozen do ohně.
11 Jistě, já vás křtím vodou k pokání, ale ten, který přichází po mně, je silnější než já. Jemu nejsem hoden ani zout sandály. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. 12 Už má lopatu v ruce a vyčistí svůj mlat. Svou pšenici shromáždí do obilnice, ale plevy bude pálit neuhasitelným ohněm!“
Milovaný Syn
13 Tehdy přišel Ježíš z Galileje za Janem k Jordánu, aby se od něj nechal pokřtít. 14 Jan mu v tom ale velmi bránil: „Já potřebuji být pokřtěn od tebe, a ty přicházíš za mnou?“
15 „Nebraň tomu,“ odpověděl mu Ježíš. „Takto máme naplnit veškerou spravedlnost.“ A tak mu nebránil.
16 Jakmile byl Ježíš pokřtěn, vystoupil hned z vody a hle, otevřela se mu nebesa a spatřil Božího Ducha, jak sestupuje z nebe jako holubice a přichází na něj. 17 Vtom se z nebe ozval hlas: „Toto je můj milovaný Syn, kterého jsem si oblíbil.“ [b]
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.