M’Cheyne Bible Reading Plan
23 Nikdo si nesmí vzít manželku svého otce – tím by zneuctil svého otce.
Ochrana čistoty shromáždění
2 Do Hospodinova shromáždění nesmí vejít muž s rozdrceným nebo uříznutým přirozením.
3 Do Hospodinova shromáždění nesmí vejít bastard. Ani jeho desáté pokolení nevejde do Hospodinova shromáždění.
4 Do Hospodinova shromáždění nesmí vejít nikdo z Amonců ani z Moábců. Ani jejich desáté pokolení nikdy nevejde do Hospodinova shromáždění, 5 protože vám nevyšli naproti s chlebem a vodou, když jste táhli z Egypta. Namísto toho si na tebe najali Beorova syna Balaáma z Petoru v mezopotamském Aramu, aby tě proklel. [a] 6 (Hospodin, tvůj Bůh, ovšem odmítl Balaáma vyslyšet. Z lásky k tobě obrátil Hospodin, tvůj Bůh, kletbu v požehnání.) 7 Po všechny své dny nikdy nebudeš usilovat o mír s nimi ani o jejich prospěch.
8 Edomských se však nestraň – vždyť jsou to tvoji příbuzní. Nestraň se ani Egypťanů – vždyť jsi v jejich zemi žil jako přistěhovalec. 9 Potomci, kteří se jim narodí ve třetím pokolení, smí vejít do Hospodinova shromáždění.
10 Když vojensky vytáhneš proti svým nepřátelům, vyvaruj se každé nepřístojnosti. 11 Jestliže se mezi vámi někdo znečistí noční příhodou, ať vyjde ven za tábor. Nesmí vkročit do tábora. 12 Kvečeru se pak omyje vodou a po západu slunce se vrátí do tábora.
13 Venku za táborem měj vyhrazené místo, kam budeš chodit na stranu. 14 Ve své výstroji budeš mít kolík. Když si půjdeš ven ulevit, vyhrabeš jím důlek a potom své výkaly přikryješ. 15 Hospodin, tvůj Bůh, totiž kráčí uprostřed tvého tábora, aby tě vysvobozoval a vydal ti tvé nepřátele. Ať je tedy tvůj tábor svatý! Ať u tebe nevidí žádnou nepatřičnost!
Další zákony
16 Otroka, jenž k tobě utekl, nevydávej jeho pánu. 17 Ať bydlí u tebe, kdekoli se mu zalíbí, v kterémkoli městě, které si u vás vybere. Nesmíš jej utiskovat.
18 Mezi dcerami Izraele ať není žádná prostitutka a mezi syny Izraele žádný prostitut. [b] 19 Odměnu té coury ani mzdu toho psa nesmíš přinést do domu Hospodina, svého Boha, k naplnění jakéhokoli slibu. Oba dva jsou před Hospodinem, tvým Bohem, ohavní!
20 Svému bratru nepůjčuj na úrok, ať půjde o peníze, potraviny nebo o cokoli, nač se dává úrok. 21 Cizinci smíš půjčit na úrok, ale svému bratru půjč bez úroku. Hospodin, tvůj Bůh, ti pak požehná ve všem, k čemu přiložíš ruku v zemi, kterou jdeš obsadit.
22 Pokud Hospodinu, svému Bohu, něco slíbíš, neotálej to splnit. Hospodin, tvůj Bůh, to od tebe rozhodně očekává, a tak bys měl hřích. 23 Zdržet se slibu však není žádný hřích. 24 Co vyšlo z tvých úst, to splň. Co jsi vlastními ústy dobrovolně slíbil Hospodinu, svému Bohu, to vykonej.
25 Půjdeš-li vinicí svého bližního, můžeš jíst hrozny podle chuti až do sytosti, ale nesmíš je sbírat do nádoby. 26 Půjdeš-li obilím svého bližního, můžeš trhat klasy, ale nesmíš na obilí svého bližního vztáhnout srp.
112 Haleluja! [a]
Blaze člověku, který Hospodina ctí
a jeho přikázání si velmi oblíbil!
2 Hrdinové země budou jeho potomci,
požehnáno bude pokolení poctivých.
3 V jeho domě je vzácné bohatství,
jeho spravedlnost navždy obstojí.
4 Vychází ve tmách světlo poctivým,
spravedlivý je, milostivý a soucitný!
5 Dobře je člověku, jenž soucitně půjčuje,
své záležitosti spravedlivě spravuje.
6 Takový nebude nikdy otřesen,
spravedlivý navždy v paměti zůstane.
7 Ze zlých zpráv nemá strach,
srdce má pevné, na Hospodina spoléhá.
8 Srdce má statečné, nemá strach,
nakonec uvidí svých protivníků pád.
9 Rozděluje štědře, chudým rozdává,
jeho spravedlnost navždy zůstává,
jeho roh se slavně pozvedá.
10 Při pohledu na to zuří ničema,
zuby skřípe a celý vrávorá –
tužba ničemů bude zmařena!
113 Haleluja!
Chvalte, služebníci Hospodinovi,
chvalte jméno Hospodin!
2 Ať je velebeno jméno Hospodin
jak nyní, tak i navěky!
3 Od východu slunce až tam, kde zachází,
buď sláva jménu Hospodin!
4 Hospodin je vznešený nad všemi národy,
jeho sláva klene se nad nebesy.
5 Kdo je jako náš Bůh, Hospodin,
jenž trůní ve výši,
6 jenž sklání se a na vše pohlíží,
na vše na nebi i na zemi?
7 Chudáka umí z prachu pozvednout,
ubožáka bere ze smetiště,
8 mezi knížaty jim dává usednout,
mezi knížaty v lidu svém. [b]
9 Neplodnou obdařuje rodinou,
matka se z dětí raduje!
Haleluja!
50 Toto praví Hospodin:
Kde je rozlukový list vaší matky,
se kterým jsem ji odehnal?
Komu jsem se tak zadlužil,
že bych mu vás musel odprodat?
To svými hříchy jste byli zaprodáni,
vaše matka zahnána je vašimi vinami!
2 Proč když přicházím, nikdo tu není?
Proč nikdo neodpovídá na mé volání?
Což je má ruka krátká k vykoupení?
Nemám k vysvobození dost sil?
Hle, vysušuji moře pouhým napomenutím
a řeky v pouště obracím;
ryby v nich páchnou, když není dost vody
a žízní lekají.
3 Nebesa oblékám do temnoty,
zahaluji je pláštěm pytlovým.
Kdo mě odsoudí
4 Panovník Hospodin mi dal jazyk učených,
abych uměl znaveného slovem posílit.
Ráno za ránem mě probouzí,
probouzí mé uši, abych slyšel jako učedník.
5 Panovník Hospodin mi uši otevřel
a já se nevzpouzel,
neodvracel jsem se zpět.
6 Nastavil jsem svá záda bijícím
a líce rvoucím za vousy;
tvář jsem si nechránil
před nadávkami a plivanci.
7 Panovník Hospodin pomáhá mi,
a proto nedojdu potupy;
tvář jako z křemene proto nastavuji,
nebudu zahanben, to vím.
8 Blízko je Ten, který mě hájí.
Kdo mě chce obvinit?
Pojďme se vedle sebe postavit!
Kdo chce proti mně vznášet žaloby?
Ať ke mně přistoupí!
9 Hle, Panovník Hospodin pomáhá mi.
Kdo mě odsoudí?
Hle, všichni se obnosí jako šaty,
od molů budou sežráni!
10 Kdo mezi vámi ctí Hospodina
a jeho služebníka poslouchá?
Kdo chodí v tmách
bez paprsku světla,
ten ať v Hospodinově jménu doufá,
na svého Boha ať spoléhá.
11 Ale vy všichni, kdo rozděláváte oheň
a pořizujete si pochodně,
choďte si ve světle vlastního ohně,
s loučemi, které zapálili jste.
Z mé ruky se vám toho dostane,
že ulehnete v bolestech!
Tisíc let
20 Potom jsem uviděl anděla sestupujícího z nebe, který měl v ruce klíč od propasti a veliký řetěz. 2 Ten se zmocnil draka, toho dávného hada, jenž je ďábel a satan, a svázal jej na tisíc let. 3 Uvrhl ho do propasti, zamkl a zapečetil ji nad ním, aby už nesváděl národy, dokud se nenaplní těch tisíc let; potom totiž musí být nakrátko propuštěn.
4 Spatřil jsem trůny a ty, kdo se na nich posadili, a byl jim svěřen soud. Viděl jsem také duše popravených pro Ježíšovo svědectví a pro Boží slovo, duše těch, kteří se neklaněli šelmě ani jejímu obrazu a nepřijali její znamení na čela ani na ruce. Ti ožili a kralovali s Kristem tisíc let. 5 Ostatní mrtví však neožili, dokud se nenaplnilo těch tisíc let. To je první vzkříšení. 6 Požehnaný a svatý, kdo má podíl na prvním vzkříšení. Nad těmi ta druhá smrt nemá moc, ale budou kněžími Boha a Krista a budou s ním kralovat tisíc let.
7 Až uplyne těch tisíc let, satan bude propuštěn ze žaláře. 8 Vyjde svádět národy ve čtyřech koutech země, Goga a Magoga, [a] aby je shromáždil k boji – takové množství, jako je písku v moři. 9 Zaplnili celý obzor, obklíčili ležení svatých i to milované město, ale z nebe sestoupil oheň a pohltil je. 10 Ďábel, který je sváděl, byl uvržen do jezera ohně a síry, kde je i šelma a falešný prorok; tam budou trýzněni dnem i nocí na věky věků.
Poslední soud
11 Tehdy jsem uviděl veliký bílý trůn a Toho, kdo na něm seděl, před jehož tváří zmizela země i nebe a nebylo pro ně nalezeno místo. 12 Potom jsem spatřil mrtvé, malé i velké, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny knihy. A byla otevřena ještě jiná kniha, totiž kniha života, a mrtví byli souzeni podle toho, co bylo zapsáno v těch knihách, totiž podle svých skutků.
13 Tehdy moře vydalo mrtvé, kteří byli v něm, také Smrt a Záhrobí vydaly mrtvé, kteří byli v nich; a každý byl souzen podle svých skutků. 14 Smrt i Záhrobí byly uvrženy do ohnivého jezera – to je ta druhá smrt. 15 Kdokoli nebyl nalezen zapsán v knize života, byl uvržen do ohnivého jezera.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.